sobota 4. 2. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Když se kmeny lovců a sběračů začaly někdy před 13 tisíci lety postupně usazovat na jednom místě a soustředit se na pěstování plodin, věci se nevyvíjely nejlépe. Archeologické nálezy naznačují, že přechod k zemědělství člověka nejen zmenšil, ale také způsobil obrovskou vlnu podvýživy a problémy se zuby. Přesto zemědělská revoluce nakonec vedla ke zrodu měst a toho, čemu dnes říkáme civilizace. Co člověka tehdy zachránilo?

Rozsáhlý materiál Andrew Curryho v časopise National Geographic dává jednoduchou odpověď: alkohol. Konkrétně pivo, které nejen člověku dodalo vitaminy a bylo zdravotně méně závadné než znečištěná voda, ale jeho euforické účinky také posloužily coby zásadní sociální tmel, aby spolu lidé vůbec dokázali vydržet. Pod titulkem „Naše devět tisíc let trvající milostná aféra s chlastem“ naznačuje, že alkohol není jen nápoj, který působí opilost, ale dost možná i zásadní hybatel při zrodu lidské kultury, který ovlivnil vznik umění, řeči i náboženství.

Reklama
Reklama

Reportér Curry se při psaní vypravil nejen do Mnichova, kde na Technické univerzitě v hodině „pivního vědce“ Martina Zarnkowa sleduje přípravu piva podle čtyři tisíce let starého sumerského receptu, pátrá po slabosti pro alkohol dokonce ještě u předchůdců člověka. Výzkumy totiž naznačují, že to nejspíš byla chuť na trochu alkoholu, která donutila primáty slézt ze stromů.

Etanol v hnijícím ovoci byl přitažlivý a důležitý z několika důvodů. Silná charakteristická vůně způsobovala, že bylo snadno k nalezení. Bylo také lépe stravitelné, čímž do sebe mohli dostat více kalorií, a navíc antiseptické účinky alkoholu odpuzovaly bakterie, které by primáty mohly ohrozit na zdraví.

Nehledě na to, že se po té trošce ethanolu začali cítit uvolněn a šťastně. Někde tady prý začala adaptace člověka na alkohol. Není divu, že prvním druhem ovoce, které člověk začal na Kavkazu pěstovat, byly vinné hrozny - a výroba vína se datuje téměř 7,5 tisíce let dozadu.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

V časech ekonomické i občanské nejistoty jsou to paradoxně kadeřnictví, holičství, nehtové salony a jiná místa pro rychlé zkrášlení, kterým se daří. Tomuto jevu se říká rtěnkový index - a ačkoli jde spíše o teorii než praxí prověřenou hypotézu, traduje se již mnoho let.

Pod vlivem zmíněné hypotézy se dvě reportérky serveru MTV vydaly do rozličných newyorských kadeřnických salonů, aby v mozaice Under the Dryer and Into the Fire zjistily, jak se jim v politicky vyhrocené situaci provázející první dny Donalda Trumpa v úřadu hrnou zákazníci - a jak se proměnila témata small talku na místech, kde se kromě nových účesů i zhusta klábosí.

Reklama
Reklama

Savannah Walker z nehtového salonu v Chinatownu dokonce vytvořila několika zákaznicím na nehty portrét Hillary Clinton. Týden po volebním výsledku měla ale úplně jinou práci: „Všichni přicházeli a měli servané a otrhané gelové nehty. I já jsem si trhala svoje, když jsem sledovala zpravodajství. To lidé dělají, když jsou nervózní.“

Politika tu zabírá tak 70 % procent témat. Mezi zákaznice salonu LizLovesHair v sousedství Bedford-Stuyvesant dokonce patří i žena, která pracovala přímo na kampani Hillary Clinton, a kadeřnice Liz Owusu byla první člověk, jemuž den po volbách zavolala: „Potřebuji si nechat umýt vlasy a na vše zapomenout,“ přála si.  „A když k nám přišla,“ vzpomíná Owusu, „pochopila, že je na místě, kde může vyslovit vše, co jsem si i my mysleli, ale neříkali.“