pondělí 27. 2. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Kdo pamatuje dobu před iPhonem, pamatuje si i Nokii 3310 a její vyzváněcí tón, který už nikdy nedostane z hlavy.  Primitivní, ale nezničitelný a ikonický mobil z Finska má před sebou velký revival. Nokia 3310 jde po 17 letech od svého zrodu znovu na trh – v novém barevném kabátě a s novým designem, ale s původním jménem 3310, s minimem funkcí, trvanlivou baterií a populární hrou, ve které se had vyhýbá svému čím dál delšímu ocasu.

Nová Nokia 3310 měla premiéru v neděli na veletrhu v Barceloně, v rámci show, kde se Finové snaží zahájit novou éru své nejslavnější značky. Po pádu, kdy firma zaspala nástup smartphonů a několikrát změnila majitele, je nyní pod kontrolou svých bývalých manažerů a jejich nové firmy HMD Global.

Reklama
Reklama

Nová Nokia 3310 vydrží v klidovém režimu až 31 dnů, volat z ní jde bez nabití 22 hodin. Má v sobě dvoumegapixelový fotoaparát a připojení na internet, které ovšem v kombinaci s miniaturním displejem slouží spíš na nouzové tweety. V Evropě bude stát 49 eur. Cílovou skupinou nejsou jen ti, kdo jsou přehlceni daty a touží po digitálním detoxu. V Africe například prodeje smartphonů klesají, a naopak poptávka po primitivních telefonech roste - což v kombinaci se značkou Nokia, která je pořád v mnoha koutech světa silná, znamená velkou naději na úspěch.

Starého veterána se v minulosti prodalo 125 milionů a jde tak o jeden z historicky nejúspěšnějších modelů. Spolu s ním jde Nokia na trh s třemi chytrými telefony. Poběží na nejnovější verzi Androidu a v Evropě budou stát od 139 do 229 eur, což je vcelku agresivní cena.

Barcelonská premiéra tak přinesla takřka jednotnou odezvu: revival vypadá sympaticky, staronová Nokia 3310 se krátkodobě postará o potřebný rozruch, takže o značce se bude znovu mluvit. Pro skutečné vzkříšení ale bude rozhodující, aby nostalgie po 3310 nepřehlušila to ostatní. Pokud se nové smartphony nechytnou, žádný velký comeback se konat nebude.

https://www.youtube.com/watch?v=Ytq_2PYAtGk

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Vlivná investiční banka JP Morgan vyřazuje Česko ze skupiny nejbohatších zemí, z jejichž státních dluhopisů sestavuje indexy určené pro investory, kteří preferují uložení peněz do nejrozvinutějších ekonomik. Banka svůj krok zdůvodňuje tím, že výkon české ekonomiky byl v posledních třech měřených letech (2013–2015) pokaždé pod úrovní považovanou za minimum pro rozvinutou ekonomiku.

Bohatství měří podle hrubého národního důchodu (HND) na hlavu v dolarech, což je údaj, který JP Morgan přebírá od Světové banky. Za Česko v roce 2015 činil 18140 dolarů, což bylo 925 dolarů pod úrovní, kterou si analytici v JP Morgan stanovili jako práh pro rozvinuté ekonomiky.

Reklama
Reklama

Hrubý národní důchod se jen mírně liší od běžně používaného hrubého domácího produktu, který se v Česku sleduje jako hlavní měřítko ekonomického růstu a který od roku 2014 stoupá. Smůla ale je, že JP Morgan porovnává důchod v přepočtu na dolar, který vůči koruně v inkriminovaném období 2013–2015 výrazně posílil. Lokální optikou tedy Česko roste, ale ne při pohledu ze Spojených států, v přepočtu na čím dál tvrdší dolar.

Podle údajů Světové banky o hrubém národním důchodu na hlavu v dolarech vychází Česko jako čtyřicátá nejbohatší ekonomika světa. Na prvních třech místech je Norsko, Švýcarsko a Katar; před Česko se dostaly třeba i Bahamy, Řecko a v posledních dvou letech i Estonsko. Tomu mimo jiné pomohl právě měnový kurz – Estonsko od roku 2011 používá euro a to proti dolaru tolik neoslabilo.

Hrubý národní důchod na hlavu v dolarech: 

Pokud by se bohatství poměřovalo podle takzvané parity kupní síly – tedy podle toho, kolik si obyvatelé jednotlivých zemí koupí doma (jak jsou bohatí ve vlastní zemi) – pak Česko má pořád navrch. Rozdíl v grafech souvisí mimo jiné i s aktuální debatou o tom, že Česko má v mezinárodním srovnání nižší mzdy, ale i nižší ceny – Češi jsou tedy proti jiným národům bohatší, ale jen když zůstávají doma.

Pokud by se bohatství poměřovalo podle takzvané parity kupní síly – tedy podle toho, kolik si obyvatelé jednotlivých zemí koupí doma (jak jsou bohatí ve vlastní zemi) – pak Česko má pořád navrch. Rozdíl v grafech souvisí mimo jiné i s aktuální debatou o tom, že Česko má v mezinárodním srovnání nižší mzdy, ale i nižší ceny – Češi jsou tedy proti jiným národům bohatší, ale jen když zůstávají doma.

Hrubý národní příjem na hlavu v paritě kupní síly:

Verdikt JP Morgan nijak nesouvisí s tím, že by Česko bylo nespolehlivý dlužník – naopak, české státní dluhopisy jsou poslední dobou velmi v oblibě. Důvodů je několik: Česko má na evropské poměry relativně nízký dluh i roční rozpočtový schodek (loni mělo dokonce přebytek), ekonomika funguje a zahraniční investoři dluhopisy kupují i kvůli tomu, že sázejí na zhodnocení koruny po uvolnění intervenčního režimu ČNB avizovaném na letošní rok. Česká vláda proto platí za svůj dluh jedny z nejnižších úroků v Evropě, u kratších splatností poslední dobou prodává dluhopisy dokonce se záporným úrokem.

Pro JP Morgan bylo Česko dosud v tomto ohledu jedinou postkomunistickou zemí, která se při členění státních dluhopisů v bance kvalifikovala mezi světovou elitu soustředěnou v indexu GBI–DM. ČR vypadne i ze smíšeného indexu GBI–CM, kde ale zůstává třeba Polsko nebo Mexiko. JP Morgan přeřazuje české dluhopisy do čtyř jiných indexů zaměřených na „emerging markets“. Česko v nich bude mít větší váhu, než mělo dosud uvnitř bohatých indexů, a banka v dopise klientům píše, že změna může nakonec znamenat větší poptávku, a tím ještě levnější úroky pro český stát. Otázkou je, zda tento příslib není jen marketing, který má nedobře vypadající rozhodnutí prodat v lepším světle.

Reklama
Reklama