pondělí 28. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Afrika jako oblast s nejpříznivějšími podmínkami pro testování nejnovějších technologií? Byť to někomu může znít neuvěřitelně, minimálně v případě testování nejrůznějších typů bezpilotních letounů to vystihuje úspěchy, s nimiž se drony v Africe používají.

Americký server Quartz přináší zprávu o kalifornské společnosti, která v Africe dokázala to, co se nikde jinde na světě zatím nepodařilo - a nastiňuje obrovský, byť zatím převážně nevyužitý potenciál celého kontinentu.

Reklama
Reklama

Zipline, sanfranciský start-up, ve Rwandě používá drony k doručování krevních zásob. Systém zde funguje na podobné bázi jako Uber: potřebuje-li lékař či nemocnice dodávku krve, pošle si smsku, WhatsApp zprávu nebo si dodávku objedná online. Následně obdrží potvrzující zprávu a dron odstartuje s požadovanou zásilkou. Průměrná doba letu je podle společnosti 20 minut, dron letí rychlostí kolem 60 km za hodinu. Když dosáhne požadované destinace, sestoupí do výšky deseti metrů, odkud shodí zásilku a vrátí se zpět.

Používání dronů je obzvláště výhodné v oblastech, které jsou těžko dostupné automobilem, či v nich infrastruktura úplně chybí -  což je mnohdy právě případ Rwandy. Nejhorší je situace během období dešťů, kdy se velká část silnic stává prakticky nepoužitelnými a dodávky lékařských potřeb můžou trvat přinejmenším hodiny.

https://www.youtube.com/watch?v=IJYxiJMYFuc

Navzdory nesporným výhodám, které drony nabízejí oproti všem ostatním alternativám, musel ovšem Zipline na začátku překonat řadu překážek. Jednou z nich byla nedůvěra místních obyvatel a obavy, že někdo zneužije informace získané z kamer, jež drony nesou. V zemi, jejíž vláda je známá zvýšenou kontrolou svých občanů, a čas od času zde zmizí některý z kritiků režimu, jsou takové obavy na místě -  a Zipline podnikl řadu kroků, aby je vyvrátil. Zástupci společnosti jezdili po celé zemi a představovali projekt místním obyvatelům. „Chtěli jsme se ujistit, že každý občan ví, co se děje, když kolem něj letí náš dron,“ říká ředitelka projektu Maggie Jim.

Rwanda není jedinou africkou zemí, v níž se testují a v praxi používají nejnovější technologie. Na rozdíl od většiny západních zemí, které používání dronů svazují stále přísnějšími regulacemi, jsou státy v Africe mnohdy podstatně otevřenější: Keňa nedávno slíbila, že umožní používání dronů pro komerční účely, v Malawi drony do vesnických oblastí doručují prostředky k testování HIV, jinde jsou používány k zavlažování či pomáhají v boji proti pirátství.

Zipline dnes dodává krev do poloviny zdravotnických zařízení v celé Rwandě a minulý týden společnost oznámila, že rozšiřuje aktivity i do sousední Tanzánie. Země je nejenom 35krát větší než Rwanda, společnost plánuje i výrazné rozšíření sortimentu lékařských potřeb, které budou drony doručovat. Výkonný ředitel společnosti Keller Rinaudo už mluví o dalších afrických či blízkovýchodních státech, které projevily zájem o jejich služby: „Naše drony pomáhají řešit problémy, které netrápí pouze Rwandu – jsou to globální problémy.“

https://www.youtube.com/watch?v=6wBeXIgD4sY

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

“Zatímco Evropa Řecko pilně ždímala, snesli se do země Číňané s kbelíky plnými investic, které se nyní začínají vyplácet. Nejen ekonomicky, ale i zvýšeným politickým vlivem Číny v Řecku, a tedy i v Evropě,” píší The New York Times v pozoruhodné analýze. V době, kdy Německo a většina EU na Řecko nahlížely jako na delikventa eurozóny, hovořila Čína o téže zemi jako o svém “nejspolehlivějším příteli v Evropě”.

A výsledky tohoto dvoření a šekové diplomacie začínají být vidět. Vloni v létě Řecko zabránilo evropské rezoluci odsuzující čínské agresivní chování v Jihočínském moři, letos v červnu pak rezoluci kritizující porušování lidských práv a také přísnější prověřování čínských investic v Evropě.

Reklama
Reklama

Šéf zahraničně-politického výbory řeckého parlamentu Costas Douzinas v rozhovoru s americkými novináři popírá, že by to bylo výsledkem přímého tlaku z Pekingu. Ten totiž nebyl třeba. “Když jste na kolenou a jeden kolemjdoucí vám dá facku, zatímco druhý vám dá almužnu, tak komu na oplátku pomůžete, když máte příležitost? Tomu, kdo vám dal facku anebo tomu, kdo pomohl vám?” přiznává politik levicové strany Syriza.

Čínské zájmy přitom pochopitelně nejsou altruistické. Jde to dobře vidět na největší čínské investici, která míří do přístavu Pireus, kde čínský koncern Cosco investoval půl miliardy eur. Sem má ústit novodobá “hedvábná stezka” - tedy síť železnic a silnic, po níž má přes celou Eurasii do Evropy putovat čínské zboží.  Již nyní je nejvytíženějším přístavem Středozemního moře.

Čína se mimochodem obávala nástupu levicového premiéra Alexise Tsiprase k moci, neboť jeho Syriza hrozila zastavením privatizace. K tomu však nakonec nedošlo - pod tlakem EU, ale i Číny, jejíž velvyslanec si před 2,5 lety jako první zahraniční diplomat vyžádal u Tsiprase audienci a stvrzení privatizačních záměrů předchozí konzervativní vlády.

Řecko potřebuje vytvářet pracovní místa, proto schválilo i další velkou investici.  Čínský koncern Fosun ve spolupráci s arabskými investory hodlá přetvořit opuštěné letiště ležící nedaleko moře na okraji Atén ve druhé Monako, obrovské „hřiště“ pro bohaté turisty z celého světa. Je to součástí plánu na „dovezení“ 1,5 milionu čínských turistů do Řecka během příštích pěti let.

Tsiprasova vláda nicméně hraje na obě strany: premiér v posledním roce dvakrát navštívil Peking, současně ale přivítal americké byznysmeny, propagoval řeckou rekonstrukci před americkými kongresmany a na úkor Číňanů podpořil velkou investici firmy, jejíž šéf je známým podporovatelem Donalda Trumpa. V naději, že to zpoza oceánu přiláká další investory, a malé Řecko si tak mezi nabídkami velmocí bude moci vybírat.

Reklama
Reklama