Kolik chyb je potřeba při žehlení zákona o holocaustu
Přijmout normu regulující historickou pravdu, jako to udělalo Polsko se svým zákonem, který hrozí vězením pro ty, již by prohlašovali, že polský stát či jeho občané nesli odpovědnost za nacistické zločiny za druhé světové války, je jedna věc. Prezident Andrzej Duda zákon podepsal - a poslal ji k posouzení ústavnímu soudu.
Druhá věc je pak být pak zaskočen rozhořčenou reakcí Izraele, Ukrajiny a Spojených států, kteří takový zákon svorně označí za přepisování dějin (USA tedy jemnějšími slovy). Ale uříznout si ostudu při následném žehlení celé patálie, to už je na pováženou. Server Politico celou polskou PR havárii detailně popisuje.
Polsko a Poláci dlouhodobě - a oprávněně - trpí formulací “polské tábory smrti”, který není v zahraničním tisku úplně neběžný. Tábory Osvětim či Majdanek byly zřízeny a provozovány Němci; na polském území ležely z důvodů, kterým bychom se byli velmi rádi vyhnuli, vysvětlují Poláci už léta v takových případech světu. Je to ostatně i jeden z důvodů, proč polský parlament přijal zákon, který má oficiálně bránit “dobré jméno Rzeczypospolite”. Druhým (a možná i podstatnějším) důvodem je uklidnit nejkonzervativnější voličstvo vládnoucí strany PiS znepokojené nedávnou vládní rošádou, která z kabinetu odstranila právě jejich reprezentanty, především ministra obrany Antoniho Macierewicze.


Nový polský premiér Mateusz Morawiecki proto nahrál video-proslov, v němž celému světu vysvětluje, že cílem zákona není okleštit přemýšlení o dějinách, ale pouze je zpřesnit. Jedna verze je v polštině s anglickými titulky, kde ovšem v klíčový moment vypadlo slovíčko not, tedy zápor - a premiér tak světu sdělil, že “tábory, kde zahynuly miliony Židů, byly polské”. Chyba byla poté opravena.
V anglické verzi pak premiér uvedl, že místa jako Mauthausen nebo Katyň slouží jako připomínka německého vraždění polské elity. Potíž je v tom, že v Katyni deset tisíc polských důstojníků zastřelila sovětská NKVD, na Němce zločin svedla, a pak o tom Sověti až do roku 1989 spolu s Polskou lidovou republikou lhali. Ok, také opraveno.
Následně polská vláda následně uspořádala výlet pro vybrané žurnalisty, kde jim chtěla ukázat polské – a zcela nerozporné - hrdinství. V novém muzeu v městečku Markowa je mimo jiné zdokumentován příběh rodiny, kterou gestapo zastřelilo kvůli ukrývání Židů. Bohužel danou rodinu udali polští sousedi a v popravčí četě gestapa byli polští občané. A tohle říkat by v Polsku rovněž mohlo být nově trestné, naznačují některé kritické hlasy.
A to pořád ještě není konec. Někteří z pozvaných žurnalistů byli Židé a hostitelé jim nachystali tradiční polský pokrm, který ovšem obsahuje vepřovou klobásu, což je jen takové faux pas. Tím už ale není mluvčí krok vládní strany PiS, která retweetovala vyjádření jednoho z polských kněží, že po protestech velvyslankyně Izraele v Polsku “mu už bude dělat problém dívat se na Židy se sympatiemi”. V polské státní televizi pak od jednoho z moderátorů zaznělo, že polští Židé, kterým se zákon nelíbí, se můžou klidně odstěhovat. Za izraelskými poslanci, kteří jsou “lakomý svrab” - jak ohlásil jeden z jeho novinářských provládních kolegů.
Mohlo by vás zaujmout:
Čtěte také: Polský zákon o holocaustu. A co dobré jméno Čechů?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










