pátek 9. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Vláda by neměla rozdávat peníze, a už vůbec ne chudým, protože ti je pak utratí za alkohol, cigarety, pokud jsou poblíž automaty, zbytek skončí v nich. Nebo je prostě utratí za zbytečnosti. A nikdo pak nechce pracovat. To jsou časté výtky vůči sociální politice především ze strany bojovníků proti “nepřizpůsobivým” či „líným“. Posledně se v podobném smyslu vyjádřil třeba i český prezident Zeman.

(Mezinárodní) data ale říkají něco jiného, píše server Quartz. A plyne z nich, že rozdávání peněz přímo je velmi často nejefektivnější metoda, jak pomoci lidem v nouzi. Světová banka a Stanfordova univerzita prozkoumaly devatenáct dostupných studií na toto téma. Výsledek je jednoznačný: rodiny v nouzi, které dostanou peníze k utracení (ať už s nezávazným doporučením, co s nimi, nebo zcela bez něj), investují tyto prostředky do zdravotní péče a vzdělávání svých dětí. A co se týče námitky, že vzroste spotřeba alkoholu a tabáku - je to dokonce právě naopak.

Reklama
Reklama

Což už je možná trochu zarážející, ale výzkumníci mají dvě vysvětlení. První je, že ekonomická kalkulace rodin se s přibyvšími penězi změní. Dokud se nacházíte pod jistou hranicí chudoby, platit svým dětem lepší vzdělání se může zdát marné. A jistě, takto “ušetřené” peníze je možné utratit za sladkosti a pivo.

Pokud se ale přes tuto linii - která není nikde pevně definovaná - přehoupnete třeba s pomocí vládních dotací, najednou si uvědomíte, že zaplatit školu dává smysl. A jste budoucnosti svých dětí ochotni věnovat i víc, než kolik dostáváte. Tím pádem musíte někde začít šetřit - a šetříte na alkoholu či cigaretách. A druhé: je klíčové, aby o útratách rozhodovaly ženy. Pak se totiž výrazně zvyšuje šance, že rodiny investují do inteligentních věcí.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Minulý týden ruská dopravní vesmírná loď Progress shořela jen pár vteřin po startu, protože selhala nosná raketa Sojuz. Progress měl na palubě zásoby pro astronauty ISS. Pro ně to znamená jen drobné nepohodlí, na podobné situace je vesmírná stanice připravená. Ale je to opravdu špatná zpráva je to pro ruskou, tím pádem i světovou kosmonautiku, píše server Wired.

Sojuz je totiž spolehlivým mezkem vesmírného průmyslu, jeden z nejspolehlivějších lidských strojů, které posíláme do vesmíru, a to už od šedesátých let (tedy alespoň co je o sovětské kosmonautice známo). To ovšem přestává platit. Za posledních pět let selhalo patnáct ruských raket, třetina z nich právě Sojuzů.

Reklama
Reklama

Starý dobrý Sojuz je už totiž za svým vrcholem a jeho technologii je proto nutné vylepšovat za běhu. Úprava základní technologie je podle odborníků vždycky riskantní podnik a ukazuje se, že ruští inženýři to nezvládají. Proto tolik havárií. Není to samozřejmě tím, že by ruské mozky byly dnes méně vynalézavé než před padesáti lety. Je to problém celého ruského vesmírného programu, který je podfinancovaný, zkušení inženýři odcházejí do důchodu a jejich možné mladé nástupce daleko víc lákají jiné obory. Není moc divu, základní plat začínajícího inženýra na projektu Progress je podle médií v přepočtu sedm tisíc korun za měsíc.

ISS
Kosmonaut Thomas Pesquet fotí z paluby ISS • Autor: Eyevine, Profimedia

Což je jen část z obrazu oboru, kterému se nedostávají potřebné peníze. Čerstvě schválený desetiletý rozpočet Roskosmosu činí dvacet miliard amerických dolarů. Jeho americký protějšek NASA si také stěžuje na nedostatek prostředků - ale dvacet miliard dolarů je částka, kterou má americká agentura k dispozici na jeden rok. Do toho započítejme skandální korupci, jejímž symbolem je projekt kosmodromu Vostočnyj - kde šlo, jednoduše řečeno, všechno úplně špatně.

Podle všeho nevyhnutelné ruské zaostávání na jednu stranu nemusí zbytek světa příliš trápit, aspoň je o jednoho prestižního konkurenta méně. Ale Rusko je dlouhodobě jedním z tahounů lidského poznávání vesmíru, říkají analytici. A to se zpomalí, pokud Rusko vypadne. Už proto, že na ostatní (Spojené státy, Čínu, Evropskou unii či Indii) spadne ruský kus sdílené práce: jen z Bajkonuru a s pomocí Sojuzu dnes lidé dokážou dostat příslušníky svého druhu na ISS. Další problémy Sojuzu by pro budoucí posádky ISS znamenaly výrazně větší problém než dočasné šetření se suchary.

Reklama
Reklama