Vlivná investiční banka JP Morgan vyřazuje Česko ze skupiny nejbohatších zemí, z jejichž státních dluhopisů sestavuje indexy určené pro investory, kteří preferují uložení peněz do nejrozvinutějších ekonomik. Banka svůj krok zdůvodňuje tím, že výkon české ekonomiky byl v posledních třech měřených letech (2013–2015) pokaždé pod úrovní považovanou za minimum pro rozvinutou ekonomiku.
Bohatství měří podle hrubého národního důchodu (HND) na hlavu v dolarech, což je údaj, který JP Morgan přebírá od Světové banky. Za Česko v roce 2015 činil 18140 dolarů, což bylo 925 dolarů pod úrovní, kterou si analytici v JP Morgan stanovili jako práh pro rozvinuté ekonomiky.
Hrubý národní důchod se jen mírně liší od běžně používaného hrubého domácího produktu, který se v Česku sleduje jako hlavní měřítko ekonomického růstu a který od roku 2014 stoupá. Smůla ale je, že JP Morgan porovnává důchod v přepočtu na dolar, který vůči koruně v inkriminovaném období 2013–2015 výrazně posílil. Lokální optikou tedy Česko roste, ale ne při pohledu ze Spojených států, v přepočtu na čím dál tvrdší dolar.
Podle údajů Světové banky o hrubém národním důchodu na hlavu v dolarech vychází Česko jako čtyřicátá nejbohatší ekonomika světa. Na prvních třech místech je Norsko, Švýcarsko a Katar; před Česko se dostaly třeba i Bahamy, Řecko a v posledních dvou letech i Estonsko. Tomu mimo jiné pomohl právě měnový kurz – Estonsko od roku 2011 používá euro a to proti dolaru tolik neoslabilo.
Hrubý národní důchod na hlavu v dolarech:
Pokud by se bohatství poměřovalo podle takzvané parity kupní síly – tedy podle toho, kolik si obyvatelé jednotlivých zemí koupí doma (jak jsou bohatí ve vlastní zemi) – pak Česko má pořád navrch. Rozdíl v grafech souvisí mimo jiné i s aktuální debatou o tom, že Česko má v mezinárodním srovnání nižší mzdy, ale i nižší ceny – Češi jsou tedy proti jiným národům bohatší, ale jen když zůstávají doma.
Pokud by se bohatství poměřovalo podle takzvané parity kupní síly – tedy podle toho, kolik si obyvatelé jednotlivých zemí koupí doma (jak jsou bohatí ve vlastní zemi) – pak Česko má pořád navrch. Rozdíl v grafech souvisí mimo jiné i s aktuální debatou o tom, že Česko má v mezinárodním srovnání nižší mzdy, ale i nižší ceny – Češi jsou tedy proti jiným národům bohatší, ale jen když zůstávají doma.
Hrubý národní příjem na hlavu v paritě kupní síly:
Verdikt JP Morgan nijak nesouvisí s tím, že by Česko bylo nespolehlivý dlužník – naopak, české státní dluhopisy jsou poslední dobou velmi v oblibě. Důvodů je několik: Česko má na evropské poměry relativně nízký dluh i roční rozpočtový schodek (loni mělo dokonce přebytek), ekonomika funguje a zahraniční investoři dluhopisy kupují i kvůli tomu, že sázejí na zhodnocení koruny po uvolnění intervenčního režimu ČNB avizovaném na letošní rok. Česká vláda proto platí za svůj dluh jedny z nejnižších úroků v Evropě, u kratších splatností poslední dobou prodává dluhopisy dokonce se záporným úrokem.
Pro JP Morgan bylo Česko dosud v tomto ohledu jedinou postkomunistickou zemí, která se při členění státních dluhopisů v bance kvalifikovala mezi světovou elitu soustředěnou v indexu GBI–DM. ČR vypadne i ze smíšeného indexu GBI–CM, kde ale zůstává třeba Polsko nebo Mexiko. JP Morgan přeřazuje české dluhopisy do čtyř jiných indexů zaměřených na „emerging markets“. Česko v nich bude mít větší váhu, než mělo dosud uvnitř bohatých indexů, a banka v dopise klientům píše, že změna může nakonec znamenat větší poptávku, a tím ještě levnější úroky pro český stát. Otázkou je, zda tento příslib není jen marketing, který má nedobře vypadající rozhodnutí prodat v lepším světle.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
