Jižní Amerika nasadila komanda proti viru zika

“Epidemie” kradených a zfalšovaných pasů je v Evropě tak rozsáhlá, že Spojené státy uvažují o tom, že pěti evropským státům upřou bezvízový styk. Jde o Německo, Belgii, Francii, Řecko a Itálii. Poslední dvě především. Pokud do začátku února (tedy do příštího týdne) neutěsní nejdůležitější díry v systému, americké úřady přistoupí k ochranným opatřením.

Na evropském kontinentu je podle dat Interpolu 250 tisíc kradených či zfalšovaných cestovních a osobních dokumentů. Je extrémně těžké je najít, pocházejí od mrtvých vojáků či civilistů, nebo je vyrábí ISIS poté, co se zmocní úředních budov na dobytých územích. Pokud jde o přímočaré falšování, které podle francouzského ministra vnitra Cazeneuva nabylo “průmyslových rozměrů”, to se odehrává hlavně Balkánu a v Turecku.

Také tomu ale napomáhá liberální “ztrátová politika některých zemí” - Američané zmiňují třeba Švédsko, kde je výměna ztraceného pasu automatická, třeba i šestkrát za sebou. Levná a legální cesta dala podle odhadů vzniknout 20 000 duplikátů. Zcizené dokumenty jsou pochopitelně často zneužívané teroristy a zločinci a jsou základem byznysu pašeráků lidí.

Ve světě se rodí i další epidemie, a to viru zika - po amerických kontinentech se šíří bleskurychle, rozšířil se též do Afriky a Jihovýchodní Asie, byť tam zatím bez následků v podobě mikrocefalických vývojových vad novorozenců.

Světová zdravotnická organizace (WHO) svolala na pondělí mimořádné zasedání. Chce předejít tomu, co se v loňském roce dělo v západní Africe při epidemii eboly, kdy byla mezinárodní organizace kritizovaná za pomalou reakci. Že by vyhlásila světovou pohotovost, je však zatím nepravděpodobné. Ne že by to byl ten největší problém: v případě eboly k nějaké světové dohodě, jak zabránit šíření viru a jeho řádění na africkém kontinentu, nedošlo. Svět měl prostě štěstí.

Jihoamerickými zeměmi nyní procházejí komanda vyzbrojená jak insekticidy, tak skutečnými zbraněmi, a příliš to nepomáhá. Jak upozorňuje komentátor listu The Guardian, tahle opatření jsou možná nyní nutná a nelze je nečinit, ale problém je jinde: zika není nemocí komárů a mála insekticidů, ale chudoby a malé prevence. Experti WHO odhadují, že by se mohly nakazit až 4 miliony lidí.

Stará východoasijská hra go je prý nejsložitější desková hra vůbec. Měřeno počty herních variant to asi bude pravda - při hře v šachy je možné se ubírat zhruba 10120 způsoby. Při go je variant 10761. Prý je to víc, než je atomů ve vesmíru. Těžko soudit; je to rozhodně nespočetně.

Právě v posledním slově tkví přelomovost události, jíž byla porážka evropského go-šampiona od AlphaGo, počítače firmy Google. Fan Hui sice není vůbec nejlepší hráč go, tím je Jihokorejec Lee Sedol - ale je špička. Až doposud se mělo za to, že v blízké budoucnosti počítač v go člověka nepokoří.

Podobně jako v případě šachu, kde Garryho Kasparova v roce 1997 porazil superstroj firmy IBM Deep Blue. Ruský šampion tehdy chvíli podezříval firmu, že ve skutečnosti svému počítači pomáhala, protože v krocích Deep Blue zahlédl “intuici a pocit ohrožení”, tedy emoce vyhrazené lidem, nikoliv strojům. Nebyl to však podvod IBM, ale spíš první názvuk budoucnosti.

Variant šachů je totiž hodně, ale jsou propočitatelné. Odborníci se shodují, že Deep Blue Kasparova v roce 1997 přetlačil hrubou silou. Počítal, počítal, až Kasparova přepočítal. Vzhledem k číslům uvedeným v prvním odstavci je to u go nemožné; nelze předpovědět všechny varianty. Místo toho je třeba se učit v průběhu hry a kreativně vymýšlet svoji cestu. Vyvinout si vlastní intuici, která je tím, co v go odlišuje dobré hráče od nejlepších. A přesně to AlphaGo udělal.

Jeho vítězství je zatím možná největším výkonem na poli “hlubokého učení” - což je směr, kterým se podle většiny vědců vývoj umělé inteligence bude ubírat v budoucnosti. Největší výkon, ale vlastně žádná novinka: zadáte-li do Google heslo “lenochod”, vyhledávač vám nabídne obrázky pomalého savce, aniž ony soubory jsou nějak označeny. Prostě lenochoda pozná, a to je také “hluboké učení”.

Podle kritiků je to ovšem i největší výkon na poli sebelikvidace lidského druhu, jejž AlphaGo a jeho potomci nahradí. Tvůrci počítače nás uklidňují, že je jeho výkon sice těší, ale hra go není život; je to přece jen velmi strukturovaná a omezená situace. Trochu neklidu do toho všeho nicméně vnáší příznivci hry, kteří ji pokládají za vyjádření nejhlubšího smyslu bytí, jež se řídí pravidly bytostné krásy; vlastně jakousi životní filozofii.

“Co když je vesmír jen jedna velká hra go?” ptají se. Pak bychom měli AlphaGo asi urychlené zničit. Anebo ještě chvíli počkat - Lee Sedol už se chystá na mač, bude v půli března.

Přece jen doufejme, že vyhraje a lidský svět udrží na živu o trochu déle. Na serveru wired.com totiž udělali zajímavý experiment. V neděli zemřel jeden z průkopníků umělé inteligence Marvin Minsky. Koho jiného poprosit, aby napsal nekrolog, než - stroj. V New York Times byli méně extravagantní a spolehli se na člověka. Porovnejte první větu:

NYT: Celoživotní intelektuální neklid nutil profesora Minského posunout se za hranice matematiky, jakmile z ní získal doktorát.

stroj: Marvin Lee Minsky (88), zemřel 24. ledna 2016 v Bostonu ve státě Massachusetts na masivní krvácení do mozku.

Pokud věk strojů nastane, bude podle všeho vypadat jako jedno dlouhé sepisování policejního protokolu.

Již dost dívčích traumat a mučení ikonických panenek, které by v reálném životě nemohly nejen žít, ale ani stát. Hračkářská firma Mattel přišla na trh se sadou barbín, které už nejsou jen vyzáblé, ale s ženskými křivkami, některé jsou vysoké a některé zase malého vzrůstu. Mattel ví, že je to pozdě. Ale jak říká jeho mluvčí, “velkým firmám věci chvíli trvají”.

V pátek probíhají v Ženevě další syrská mírová jednání,  ovšem bez protiasadovské opozice. Ta nevěří syrské vládě a žádá konec náletů a blokád. Bez jedné z klíčových stran sporu budou jednání bezvýsledná, ale odehrají se i tak.

Video: Proč je předčasné radovat se z čínského boomu elektroaut.

Kulturní tip: Hadí oči. Prima 29.1.2016  22:15.