středa 9. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zajímavé zprávy dorazily z Íránu. Tamní prezident Hasan Rúhání rozšířil řady svého kabinetu hned o tři ženy, přičemž dvě obsadí vysoké viceprezidentské pozice (zástupců prezidenta je celkem dvanáct). Co by v jiných zemích nebyla informace velkého významu, je v Íránu novinka. Jednak proto, že tak Rúhání učinil po tlaku veřejnosti a kritice doposud exkluzivně mužského kabinetu. Takové nakonec byly podle britské BBC všechny vlády od islámské revoluce v roce 1979, s výjimkou předchozí vlády Rúháního,jenž byl podruhé zvolen do funkce letos v květnu.

Není to jediná zpráva, která naznačuje, že se poměry v Íránu uvolňují. Před časem vzbudil pozornost fakt, že řada íránských novin doprovodila texty o zesnulé matematičce íránského původu Marjam Mírzáchání fotkami, na nichž nemá zahalené vlasy. „Nezahalenou“ fotografií doprovodil svůj tweet, v němž vyjadřuje lítost nad smrtí talentované vědkyně, také Rouhání.

Reklama
Reklama
Reklama

Ještě v roce 2014, kdy informovaly o tom, že získala prestižní Fieldsovu medaili (nejprestižnější matematické ocenění, jíž bylo uděleno jako první ženě vůbec), deníky doprovodily fotografiemi, kde má buď šátek digitálně dokreslený, nebo pouze s detailem jejího obličeje.

Zároveň v zemi běží debata o tom, co vše je vlastně veřejný prostor, v němž jsou Íránky povinovány se zahalovat. Britský deník The Guardian před časem informoval o hnutí žen, které se odmítají nosit hidžáb (šátek, která kromě vlasů zakrývá i krk a poprsí), když řídí -  a to s argumentem, že prostor auta je soukromý. A v soukromí platí jiná pravidla než na veřejnosti. Na straně druhé stojí názor některých soudců a policie, že ta část auta, do níž je vidět, veřejným prostorem zůstává. Odhalené řidičky tak policisté zastavují a pokutují, dokonce jim někdy zabavují auta.

Mírzáchání mimochodem inspiruje i možné další změny: skupina šedesáti poslanců vyzvala parlamentní kolegy, aby uspíšili změnu zákona, která umožní, aby děti, které mají Íránky se svými manžely-cizinci, automaticky získaly íránské občanství. Dcera, kterou po sobě matematička zanechala a kterou měla se svým českým manželem (vědcem Janem Vondrákem), za současné legislativy občanství Íránu nemá ani nemůže zemi navštívit.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Mezinárodnímu zpravodajství ve středu vévodí další z řady znepokojivých zpráv ze Severní Koreje. Tentokrát oficiální severokorejská tisková agentura informuje o záměru komunistického režimu zaútočit balistickými raketami na americkou základnu sídlící na ostrově Guam.

Hrozba je to symbolická. Guam je malý, ale strategicky velmi významný kus vulkanické pevniny mezi Havají a Filipínami, kde mají Američané jednu z nejklíčověji položených vojenských základen, což se v minulosti ukázalo třeba během druhé světové války. Právě odtud létají americké strategické bombardéry na demonstrativní přelety nad korejským poloostrovem. Na leteckých a námořních základnách na ostrově je nyní kolem 6000 amerických vojáků. A jejich počty stále rostou s tím, jak se Spojené státy pokouší posílit svůj vliv v Tichém oceánu s ohledem na rostoucí dosah Číny a jaderný program Severní Koreje.

Reklama
Reklama
Reklama

Situace vypadá velmi vážně, nicméně jak upozorňuje britská BBC, rétorika Pchjongjangu se vždy v srpnu výrazně vyostřuje, protože právě na druhou polovinu léta bývá pravidelně naplánované společné cvičení americké a jihokorejské armády. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson navíc (a mimochodem právě na Guamu) prohlásil, že nic podobného bezprostředně nehrozí.

To však nic nemění na tom, že situace okolo Severní Koreje se očividně hrotí. Severokorejský lídr Kim Čong-un prohlašuje, že je již schopen zasáhnout kterékoliv místo na území Spojených států a americké tajné služby mu pomalu začínají dávat za pravdu. Rozvíjející se raketový program komunistického režimu je tak zatím nejvážnějším zahraničně politickým problémem, která řeší Trumpova vláda.

Verbální agrese ze severokorejské strany je ostřejší než obvykle. A stejně tvrdá slova padají na americké straně z úst Donalda Trumpa. Deník The New York Times píše, že Trump používá „mrazivý jazyk“, který vyvolává vzpomínku na nukleární hrozby minulosti. Prezident pohrozil i odplatou „ohněm a běsem“ - pokud by Severokorejci ohrozili americké občany.

Kritiku, která se na něj snesla za příliš výhružný tón, odrážel Tillerson vysvětlením, že Kim „diplomatické řeči nerozumí“ a že prezident cítil nutnost dát mu najevo, že Američané jsou „připraveni bránit sebe i své spojence“.  Trump kritizuje i Čínu, že se nechce do věci vložit, mluví se i o tom že, by USA měly napomoci vojenskému puči v KLDR.

Reklama
Reklama