úterý 7. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V pondělním menu jsme krátce shrnuli víkendový protikorupční zátah proti jedenácti princům a desítkám bývalých ministrů v Saúdské Arábii. A v novém týdnu království nabízí další chod tučných, tedy zásadních zpráv. “Považujeme to za válečný akt,” řekl tamní ministr zahraničí Ádil Džubajr o raketě, která byla na hlavní město Rijád vypálena ze sousedního Jemenu. Saúdská obrana střelu zneškodnila. Za viníka válečného aktu však ropná monarchie považuje Írán. Ten dle Saúdů  - jejich obvinění nelze nezávisle ověřit - danou raketu propašoval ke svým spojencům v Jemenu, kteří ji poslušně vystřelili.

Írán málo překvapivě všechna obvinění odmítá. Raketu podle íránského ministra zahraničí vystřelili jemenští bojovníci a byla vyrobena v tamních továrnách. Na Twitteru pak obvinil Saúdskou Arábii z “agresivních válek, šikanování jiných států regionu, destabilizace a riskantních provokací.”

Reklama
Reklama

Podle analýzy deníku The New York Times pozorujeme jednu z nejostřejších eskalací v takřka čtyři desítky let trvajícím soupeření mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem o převahu na Blízkém východě.  Oba státy proti sobě v Jemenu již přes dva roky fakticky vedou válku. Íránem podporovaní rebelové ovládají značnou část země, Saúdská Arábie a koalice sunnitských států se je snaží porazit. Jejich zatím zcela neúspěšná intervence způsobila dramatickou humanitární krizi: zemřelo přes deset tisíc jemenských civilistů, sedm milionů Jemenců je dle OSN ohroženo hladomorem a 900 tisíc se nakazilo cholerou.

Írán a Saúdské Arábie též vedou stále vyhrocenější politický souboj o moc nad Libanonem. Sunnitský libanonský premiér Saad Hariri o víkendu při návštěvě svých spojenců v Saúdské Arábii rezignoval na svůj post - na protest proti íránskému vměšování do libanonské politiky skrze politické a vojenské šíitské hnutí Hizballáh.

Není jasné, zda Hariri rezignoval na nátlak saúdských sponzorů a co se nyní bude v malé zemi u břehu Středozemního moře dít. “Libanon je zajatcem milice Hizballáh a stojí za tím Írán,” řekl saúdský ministr Thamer al-Sabhan. “Budeme kvůli milicím Hizballáhu s libanonskou vládou jednat jako s vládou, která nám vyhlásila válku.”

Pro zájemce o saúdské otřesy posledních dní doporučujeme analýzu Marca Lynche, specialistu na Blízký východ z Georgetownovy univerzity ve Washingtonu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Ve Spojených státech dochází každý měsíc k pozoruhodnému jevu. Tisíce čarodějnic, nových pohanů a dalších stoupenců okultismu, spojí síly a snaží se uřknout Donalda Trumpa. Společnému úsilí projevila podporu i zpěvačka Lana Del Rey. Prezident však zatím odolává.

Amerika v každém případě zažívá vzestup magie a okultismu, jak ve svém skvělém textu popisuje pravidelná sloupkařka deníku The New York Times Michelle Goldberg. Hnutí je jakýmsi zrcadlovým obrazem vypjatého evangelikánského křesťanství, typicky spojovaného s konzervativní pravicí. Okultismu, jak je zřejmé z cíle pravidelných magických útoků, holduje levice. Částečně je to móda, částečně jakási symbolika nové energie ženského hnutí plného “vášnivého hněvu zástupů drsných žen”. Ale částečně jde o něco hlubšího, temný spirituální neklid tápající generace – o “skutečnou, i když eklektickou spirituální praxi, k níž se uchylují lidé, kteří cítí skepsi k organizovanému náboženství, ale které nenaplňuje ateismus”. Neboli, převedeno více do české reality, něcisté objevili černou magii.

Reklama
Reklama

Čarodějnictví stojí na velmi odvážném vnímání reality. “Pokud nejste připraveni přistoupit na to, že vesmír znamená chaos, daleko se nedostanete,” slyší sloupkařka hned na první lekci čarodějnictví v Brooklynu. Běžná náboženství vnímají svět jako strukturu prostoupenou morálním řádem stvořitele. Věda chápe realitu jako racionální prostor uchopitelný skrze poznání přírodních zákonů. Oba koncepty jsou ve své podstatě útěšné. Ale okultní vědy jsou pro ty, kteří útěchu v řádu považují za iluzi. Král je nahý. Citovaný čarodějnický instruktor tak své řemeslo popisuje jako “způsob, jak vykonávat moc ve světě bez transcendentních morálních pravidel” - jakousi “nadpřirozenou technologii, jež vám umožní, abyste se postarali sami o sebe, když to za vás nikdo neudělá”. Čarodějnictví “vám umožní být vykonavatelem své vlastní spravedlnosti”.

Michelle Goldbeg má podezření, že právě tohle pojetí kosmu jako chaosu bez hlubšího smyslu či řádu je to, co zejména mileniálové, u nichž je příklon k okultismu statisticky doložen, na čarování vidí. Dobře prý odráží každodenní pocit, že “instituce přestaly fungovat a u kormidla nikdo nestojí”. Také připomíná, že dnešní vlna není nic nového, nějak se vždy objevuje coby stín přicházejících krizí. Okultismus bujel v Americe před občanskou válkou (manželka Abrahama Lincolna, Mary Todd Lincoln, prý provozovala seance přímo v Bílém domě). Dařilo se mu v předrevolučním Rusku i ve Výmarské republice.

catland_shelf

“Když tradiční instituce a přesvědčení kolabují, lidé se ocitají mezi kulturním zoufalstvím a kosmickými nadějemi, a obrací se proto k magii,“ píše autorka. A cituje opět svého “instruktora”: “Pokud vás existující moc a struktury míjejí a zároveň je tu něco, co vám nabízí zadní vrátka nebo cestu, s jejíž pomocí můžete svou situací manipulovat, proč byste to nevyzkoušeli?”

Pravdou je, že vyznat se v dnešní situaci člověka není právě jednoduché. Svou sílu už ztrácí i technooptimismus. A tak se tápající levice s dírou v duši každý měsíc sdružuje a - mimo jiných nástrojů prokletí - recituje i Žalm 109 na adresu prezidenta: “Dny ať jsou mu ukráceny, jeho pověření ať převezme jiný. Jeho synové ať sirotky se stanou, jeho žena vdovou. Jeho synové ať toulají se po žebrotě, ze svých rozvalin ať chodí prosit.“ Moc to zatím nefunguje, stejný žalm ostatně osm let recitovávala radikálnější křesťanská shromáždění na adresu Baracka Obamy.

Michelle Goldberg nicméně upozorňuje, že nemáme brát celou záležitost pouze jako bizar - a pokud by měl čtenář tendenci poklepávat si na čelo nad praštěnými Američany, rádi bychom z domácí politické scény doporučili toto nebo toto. “Nepotřebujete věřit v čarodějnice, kouzla nebo magii, abyste brali vážně skutečnost, že mladí lidé cítí dnešní situaci jako nepřijatelnou. Někde pod povrchem americké kultury se škvíří něco hodně divokého.“  Dodejme, že nejen tam.

https://www.youtube.com/watch?v=VpJcJ4P5rU8

Reklama
Reklama