„Kdysi dávno v nultých letech jsem vedl hudební online fórum, jehož pravidelné účastníky většinou tvořili znudění kancelářští pracovníci. Jednou jsme provedli hrubou kalkulaci založenou na četnosti našich příspěvků a průměrné hodinové mzdě, abychom zjistili, o kolik britská ekonomika přišla s časem, který jsme věnovali diskutování o Daft Punk, Outkast, Britney a dalších. Došli jsme k tomu, že jsme produktivitu země oslabili o 1,7 milionu liber.“
Tak popisuje romantiku počátku milénia Tom Ewing v osobním komentáři, který se ohlíží za zásadním komunitním médiem té doby: hudebními fóry. Text se jmenuje Pop, passion and enemas: how online forums created a new musical culture a vyšel na serveru The Guardian.
„Hudba přitahuje debaty stejně jako magnet kovové piliny,“ konstatuje Ewing - mění se pouze prostředí, v nichž se tyto konverzace odehrávají. V padesátých letech to byly mléčné bary, jež vystřídaly obchody s deskami, osmou a devátou dekádu formovaly fanziny - a nové tisíciletí s sebou ještě před nástupem sociálních sítí přineslo zmíněná fóra.
Pro fanoušky, kteří vyrostli v době hudebního tisku, na nějž nemohli reagovat, byla příležitost vmísit se do hovoru s jinými podobně naladěnými posluchači naprosto neodolatelná. Vyměňovali si tu názory a sdíleli linky na pirátské downloady nových desek. Fóra šla ruku v ruce s boomem mp3 souborů.
„Nejsilnějšími okamžiky byly chvíle, kdy celá komunita mohla s nadšením sdílet radost ze svého milovaného hobby,“ vzpomíná Ewing. „Když vyšla nová, dlouho očekávaná deska, konverzační vlákna se podobala vichřici, která přinášela spontánní rychlé reakce, vtipy, teorie, přemrštěné hyperboly i přátelské hádky. Vždy když vzpomenu na vrcholné momenty popu raných nultých let – od Beyoncé a jejího Crazy In Love po Heartbeats od The Knife – ty divoké debaty se nedaly oddělit od hudby a tance, patřily k tomu vzrušení.“
S tím, jak se sociální aktivity přenesly na Facebook a Twitter, ovšem fóra začala pomalu vymírat. Pro mnohé účastníky byla zároveň fóra první zkušeností s tím, jak tvrdé a zraňující může pobývání na síti být. „Kultura jakékoli internetové platformy vyrůstá z toho, co její uživatelé dělají, a z toho, co je zajímá, ovšem jejich chování také vedou omezení, která jsou zabudovaná v technologii samotné.“
Důležité je nejen to, co platforma svým uživatelům umožňuje, ale také to, jaké pravomoci dává moderátorům, aby jistému chování učinili přítrž. A tam to podle Ewinga nebylo zas tak slavné a pro některé účastníky to znamenalo i první kontakt s kyberšikanou. „Hudební fóra uspěla v tom, že se stala místem setkání vášnivých hudebních fanoušků - ale nikdy to nebyly tak otevřené a rozmanité komunity, jak jsem doufal, když jsem sám jedno zakládal. A tím, že jsem jedno vedl, jsem dostal i lekci, s níž se Twitter, Facebook a další stále ještě potýkají: Mít dobré úmysly samo o sobě nestačí.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
