čtvrtek 31. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Vzdělanější, častěji trpící depresemi - a hůře placení. Takové vlastnosti vykazují podle německého ekonomického institutu DIW homo- a bisexuálně orientovaní Němci a Němky. Průzkum tak vyvrací obraz homosexuální menšiny coby konzumních požitkářů, komentuje tyto výsledky berlínský deník Tagesspiegel.

Pracovníci ekonomického think-tanku analyzovali data takzvaného socioekonomického panelu (Soep). Ten se už od roku 1984 ptá německých rodin na sociální a ekonomické otázky všeho druhu. Získaná data pak poskytují obrázek o náladách a stavu německé veřejnosti. Nyní se pracovníci institutu poprvé rozhodli poměřovat různé běžné socio-ekonomické ukazatele skrze sexuální orientaci.

Zjistili, že průměrný hodinový plat heterosexuálních mužů je 18 eur na hodinu, zatímco u homosexuálních 16,40 eur. Více než homosexuální muži vydělávají v průměru na hodinu i lesbické ženy, které dostávají 16,44 eur. Heterosexuální ženy si v průměru za hodinu přijdou na 14,40 eur, informuje průzkum.

Rozdíly přetrvávají, i když se bere v potaz kvalifikace, pozice v zaměstnání, zkušenosti, odvětví a délka pracovní doby. Výzkum neodhalil, co je příčinou toho, že homosexuální muži vydělávají o dvě eura na hodinu méně než heterosexuální. Zjistil ale, že homo- a bisexuálně orientovaní jsou vzdělanější než heterosexuální většina: 47 procent jich má maturitu, u heterosexuálů je to jen 36 procent. Rozdíly mezi menšinou a většinou jsou také v soukromém životě. Méně často žijí s partnerem (70 procent oproti 80 procentům u heterosexuálů).

Další rozdíl panuje v celkové spokojenosti se životem. Co se týče duševního zdraví, homosexuálové mnohem častěji trpí depresemi a jsou dvojnásobně náchylní k psychickým onemocněním. To pravděpodobně souvisí s jejich společenskou stigmatizací a stresem, který ji provází.

Výzkum se opíral o odpovědi skoro čtyřiceti tisíc heterosexuálů, ale jen asi pěti set homosexuálů. I proto autoři studie nepovažují výsledky za hotové a přelomové a doporučují dál se tématem zabývat. Pokud se při vyhodnocování socio-ekonomických ukazatelů bude brát v potaz sexuální orientace, bude snazší předcházet diskriminaci sexuálních menšin, píše zmíněný deník. Tzv. problém gender pay gap, tedy rozdíly v platech mužů a žen, je hojně zdokumentován. Nyní je třeba zdokumentovat sexuality pay gap, rozdíly v platech dle orientace, vybízí list.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Ruští inženýři dokončili klíčovou část stavby mostu, který spojí anektovaný Krymský poloostrov s pevninským Ruskem. Obří jeřáby a stovky dělníků tento týden upevnily přes 200 metrů dlouhý a více než šest tisíc tun vážící mostní železniční oblouk, díky němuž budou moci pod mostem proplouvat lodě. Pokud se ho podaří dokončit, devatenáct kilometrů dlouhý most překlenující úžinu mezi Azovským a Černým mořem bude nejdelším mostem v Rusku, píše deník Guardian.

Cílem vlády v Kremlu je přimknout k Rusku kdysi ukrajinský poloostrov, který se Rusko rozhodlo anektovat v březnu 2014. Poloostrov nyní nemá pevninské spojení se zbytkem Ruska: kdokoli chce cestovat na poloostrov nebo z něj po zemi, musí přes ukrajinské území. Ukrajina (stejně jako Západ) ale anexi neuznala a Krym stále považuje za svoje území, cestovat na Krym přes ukrajinsko-ruskou hranici tedy může být problematické. Druhá možnost, jak se dostat z Ruska na Krym, je plout trajektem přes Kerčskou úžinu z ruského přístavu Port Kavkaz do krymského městečka Kerč. Právě tudy má vést nový most.

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=pskm2KVFfuU

Část mostu pro automobily má být dokončena v příštím roce, železniční úsek pak v roce 2019. Pro Rusko má stavba jak geopolitický, tak praktický význam, píše Guardian. Kreml obřím dílem ukazuje, že Krym považuje za součást svého území, kterou v dohledné době neopustí. Rychlé spojení s pevninou zároveň ulehčí život tisícům ruských turistů, kteří každé léto míří na krymské pláže. Opačným směrem bude putovat víno, koňak a další zboží.

Jak připomíná deník, nejde o první pokus postavit podobný most. Britské soukromé obchodní konsorcium chtělo v 19. století vybudovat železniční spojení mezi Londýnem a Indií vedoucí právě přes Krym. O mostu přes moře uvažoval ve 30. letech minulého století také Josif Stalin během industrializace Ruska. Když poloostrov v roce 1942 okupovali nacisté, začali dokonce most stavět, před dokončením je ale vyhnala Rudá armáda. Po druhé světové válce tu postavili jednokolejový železniční most Sověti, ale vydržel jen několik měsíců a poté se rozpadl. Další plány na stavbu byly odloženy jako příliš drahé. V oblasti je totiž nevhodné geologické podloží a často špatné počasí.

Po anexi Krymu proto Rusko uvažovalo i o vybudování tunelu, ale nakonec padla volba na most. Výstavbu vede miliardář Arkadij Rotenberg, někdejší kamarád Vladimira Putina, se kterým v dětství chodil na judo. Za Putinovy vlády jeho firmy často vyhrávají státní stavební tendry, všímá si Guardian.

Mapa Krym

Reklama
Reklama