úterý 25. 10. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Na lince mezi Havajskými ostrovy a Samoou se odehrává menší spor o důstojnost lidí s nadváhou. Havajské aerolinie totiž přestaly hmotnějším pasažérům umožňovat, aby si předem vybrali místo v kabině jako ostatní, a místo toho si vyhradily právo rozmístit, jak sami uznají za vhodné. Otesánci se urazili, ohradili a podali proti aerolinkám stížnost na americké ministerstvo dopravy. Jenže nepochodili, ministerstvo postup dopravce považuje za oprávněný.

Spor začal tím, že aerolinkám přestávaly vycházet výpočty spotřeby paliva, což je, jak jistě uzná každý pilot i pasažér, docela nebezpečná hra. Dopravce si mezi pasažéry začal dělat dobrovolný průzkum jejich osobní hmotnosti a palubních zavazadel a zjistil, že jsou dohromady průměrně o 14 kg těžší, než předpokládali. Nebezpečí číhalo především na lince mezi Honolulu a Americkou Samoou, což nepochybně souvisí s tím, že Samoané patří k nejobéznějším lidem na světě.

Reklama
Reklama

Aerolinky tedy zmíněné opatření zavedly právě a pouze na této lince. A to právě Samoany trochu namíchlo. Krok je podle nich diskriminační, když platí pouze pro tlouštíky z jednoho tichomořského souostroví! Dopravce na to říká, že útlocit lidí s nadváhou je pro něj příliš velký luxus, protože v nebezpečí jsou všichni. Nuceným rovnoměrným rozmístěním rozlehlejších pasažérů po kabině dosáhnou lepšího vyvážení letounu a zabrání také „dopravní zácpě“ v případě krizové situace a rychlé evakuace kabiny.

The Economist poznamenává, že na samotných ostrovech tamní letecký dopravce už od roku 2013 účtuje příplatky za nadváhu, tak jaképak copak. S jistou škodolibostí pak dodává, že v kabinách dopravních letadel dochází i k svéráznému výkonu spravedlnosti mezi vysokými a nevysokými cestujícími: ti vysocí mají podle statistik v životě lepší kariérní vyhlídky a prokazatelně v průměru lépe vydělávají, takže je jen fér, že je pro ně cestování v těsných sedačkách peklo. Autor článku v Economistu přiznává, že sám není vysoký a že má z výše zmíněného faktu radost. Autor menu je také prcek a také mu bývá vysokých spolucestujících na dlouhých přeletech mezi kontinenty zcela výjimečně líto.

Proč ale penalizovat obézní lidi, kteří to v životě rozhodně jednoduší nemají? Ekonomicky i letecky to prý dává perfektní smysl, druhá věc je, jak zareagují sami cestující. The Economist je zjevně toho názoru, že aerolinkám hrozí vědomý či nevědomý bojkot a že se budou muset naučit se situací vyrovnat nějak jinak.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jedním z nejnaléhavějších problémům prezidentky Hilary Clinton budou muži, tvrdí The New York Times. Američtí muži obecně jsou totiž v prachbídném stavu. Zde několik čísel.

  • Více než pětina mužů ve věku 20–65 let vloni neměla placenou práci. Zhruba dvacet miliónů, tedy dvě Česka.
  • Sedm miliónů amerických mužů ve věku 25–55 let už ani žádnou práci nehledá. Černoši převažují. Většina z nich podle studie Nicholase N. Eberstadta tráví čas před televizí a jinak nedělá celkem nic. Třetina přiznává drogy. Polovina bere prášky proti bolesti.
  • Polovina nezaměstnaných mužů hlásí vážné zdravotní potíže, fyzické i psychické.
  • Jenom 42 % absolventů vysokých škol (college) je mužského pohlaví, takže šance mužů se vůči ženám i do budoucna dále snižují. Šance na slušné zaměstnání bez vyššího vzdělání přitom nadále klesají a bude hůř - představte si jen, až začnou kamióny řídit roboti. Podle bývalého ministra financí Lawrence H. Summerse bude do roku 2030 bez práce třetina amerických mužů ve věku 25–55 let.
  • Muži jsou na tom hůře zdravotně než ženy, mnohem větší počet jich je ve vězení nebo mimo ně, ale se záznamem v rejstříku, což jim značně omezuje šance na další uplatnění.

Změna ekonomického prostředí je zjevnou příčinou. Trump mužům slibuje návrat starých dobrých časů, většina ekonomů včetně konzervativních to však považuje za málo pravděpodobné. Hillary Clinton tvrdí, že během prvních 100 dní své vlády prosadí plán na obnovu infrastruktury ve výši 275 miliard dolarů. To jistě neuškodí, dlouhodobé systémové řešení to ale v žádném případě není.

Mluví se samozřejmě o potřebě reforem školství, rozvoji systému přeškolování a podpory vyššího vzdělávání. Vzhledem k tomu, že mezi demokraty a republikány v těchto bodech panují ideologické rozpory, není ovšem moc pravděpodobné, že by se demokratická prezidentka s Kongresem na něčem shodla.

Reklama
Reklama

V dlouhodobé perspektivě se prý muži budou muset mentálně rozloučit s „chlapskou“ prací v továrnách nebo za volanty aut („modré límečky“) a přistoupit na to, že jejich budoucností jsou „růžové límečky“ - práce ve zdravotnictví, vzdělávání či administrativě. Dnes muži v USA představují jenom 20 % zaměstnanců na základních a středních školách, 9 % zdravotních sester/bratrů, 16 % osobních asistentů postižených lidí apod.

Jak přesně to ale zařídit, není jasné. Komentář končí představami konzervativních analytiků o reformě systému invalidních důchodů, které by prý měly přestat být benevolentní a měly by polehávající chlapy namísto zalévání bebínek pivem motivovat k přeškolení a hledání nových možností. V každém případě by se demokratické prezidentce snaha o řešení „mužské otázky“ mohla vyplatit: jak vyplývá z následujících mapek Nata Silvera, kamioňáci totiž Hillary moc volit nehodlají.

Takto by dopadly americké volby, kdyby letos volili jenom muži:

Snímek obrazovky 2016-10-25 v 12.01.27
Autor: FiveThirtyEight.com

A takto, kdyby šly k urnám jenom ženy:

Snímek obrazovky 2016-10-25 v 12.06.19
Autor: FiveThirtyEight.com

Reklama
Reklama