Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Hackeři: O všem rozhoduje Google, YouTube a Apple

Dvaadvacet dobrých zpráv • Japonsko se omluvilo • Příběh zachráněné otrokyně ISIS • Hackeři mají konferenci

Hackerství, ilustrační foto • Autor: Thinkstock
Hackerství, ilustrační foto • Autor: Thinkstock

Na odčinění válečných křivd se někdy čeká desítky let. Jako v případě tzv. comfort women  - česky bychom nejspíš řekli utěšitelky, byť autorce menu trochu vadí laškovný podtón, který toto slovo ve zdejším kontextu má. Japonsko konečně kývlo na dohodu s Jižní Koreou týkající se žen, které byly během druhé světové války nuceny pracovat v japonských nevěstincích. Japonci vyplatí odškodění v celkové výši miliardy jenů (více než dvě stě milionů korun). Peníze, které budou určeny žijícím obětem, provází také omluva.

Autor: Wikipedia
Autor: Wikipedia

V Jižní Koreji podle BBC žije už jen šestačtyřicet žen s touto traumatickou zkušeností, celkem jich Japonci ve svých veřejných domech věznily na dvacet tisíc. Kromě Korejek japonským vojákům sloužily k „útěše“ také Filipínky, Číňanky či Indonésanky.

Dohodu ovšem nedoprovází zrovna fanfáry: na korejské straně je cítit jistá hořkost a nedůvěra, jak upřímně je omluva míněna. Na straně japonské se pak v poslední době - jak letos v létě obsáhle informovala BBC - zvedají hlasy zpochybňující všeobecně přijímanou verzi válečných událostí. Tento pohled, který prý začíná nabírat na popularitě zejména mezi mladými Japonci, říká, že coby poraženému státu byla jejich zemi vnucena verze historie odpovídající zájmům vítězů.

V Indii existují noviny, na něž autorka menu narazila, když letos psala text o dobrých zprávách.
22 Times in 2015 That Indians made India Proud
se The Better India a zaměřují se právě na informace a příběhy, na jejichž konci není zmar a beznaděj, ale naopak víra v lepší budoucnost či v lidství jako takové. List nyní sestavil žebříček dvaadvaceti pozitivních zpráv, které přinesl rok 2015: zahrnuje vše možné od občanského aktivismu přes gesta náboženské smířlivosti až po ambiciózní projekty.

Najdeme tu penzistu, který na vlastní náklady opravuje díry v silnicích ve městě Hajdarábádu, sedmnáctiletého studenta, který pro děti ze slumu postavil bambusový most, aby jim zkrátil cestu do školy, nebo třináctiletou školačku, která pro sirotčinec v Bengalúru mezi spolužáky vybrala dva a půl tisíce knih. Příběhů o tom, že jedinec může změnit svět, není nikdy dost.

Obě ingredience z předchozích zpráv v sobě kombinuje příběh, který přinesl nedělník Guardianu, The Observer. Jde v něm o rodinu ze syrské Rakky, jinak také hlavního sídla Islámského státu, a dvacetiletou jezídskou otrokyni, kterou si koupil jejich soused. Dívka jménem Arezu tak usedavě v zajetí plakala, až se sousední rodina rozhodla ji zachránit. V čele záchranné akce stály dvě sestry, studentky zhruba stejného věku, které vláda ISIS připravila o možnost studovat, běžně se oblékat i volně se pohybovat po městě.

Autor: The Observer
Autor: The Observer

Od souseda, jinak bojovníka ISIS, který si Arezu vybral z „nabídky“ jezídských dívek unesených během bojů, si ji koupili a mezitím se snažili vypátrat, zda jí ještě zbyla nějaká rodina (v zajetí jí tvrdili, že nikdo z její rodiny už nežije). Také z obavy o vlastní bezpečnost nakonec Rakku opustili a nyní se skrývají na jihu Turecka, odkud si telefonovali s reportérkou Observeru. Příběh potvrdila i Areza z nového domova v Iráku.

A přidala pozoruhodné detaily z zajetí, které potvrzují, že nic nebývá černobílé. Muž, v jehož rodině sloužila, ji sice trápil a ponižoval, ovšem neznásilnil, jak bývá v podobných případech obvyklé, ale chtěl si ji vzít za ženu. Tím, že čekal na její souhlas, si pak dokonce vysloužil jistý respekt od „zachránců“.

„Je to zvláštní. I když patří k ISIS, v tomto ohledu je o něm možné říci, že se zachoval správně,“ řekla Observeru Fatima, matka dvou sester, které rodinu k záchranné akci ponoukly. Arezu se v Iráku šťastně shledala s otcem a bratry, její sestra a další příbuzní jsou ale dál nezvěstní.

V německém Hamburku začala v neděli pozoruhodná sešlost - na dvě stě hackerů tu čtyři dny debatuje o všem možném souvisejícím s technologiemi či internetem. Jedno téma ovšem bude hrát podle prvních zpráv prim - a to otázka, jak náš pohled na svět ovlivňují a formují velké technologické firmy jako Google, Apple či Facebook.

Autor: Respekt
Autor: Respekt

„Google News rozhoduje, jaké zprávy si zasluhují vaši pozornost. YouTube rozhoduje, na co se budete dívat. Apple rozhoduje, jaké aplikace budou k dostání v jejich obchodě AppStore,“ prohlásil jeden z řečníků, berlínský aktivista a softwarový inženýr Dirk Engling.

Kongres potrvá do středy a očekává se na něm na dvanáct tisíc návštěvníků. První den byla řeč o softwaru, pomocí něhož automobilka Volkswagen falšovala výsledky měření emisí, nebo o bezpečnosti v bankovnictví.

Video: Život na „lodi odpadků“.

Kulturní tip: První velká vlaková loupež. ČT2 28.12.2015 20:00.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].