Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Důvěra k cizincům a neznámým lidem stoupá, místo NATO máme Airbnb

Pořád se to vyplatí. (Denisa Michovská v bytě na Vinohradech, který
vydělává díky Airbnb) • Autor: Matěj Stránský
Pořád se to vyplatí. (Denisa Michovská v bytě na Vinohradech, který vydělává díky Airbnb) • Autor: Matěj Stránský

Kritika technologií, technologických firem a sociálních sítí je dnes běžná (autor menu také není úplně fanouškem). Zhruba od Brexitu a prezidentských voleb ve Spojených státech se něco obrací. Komentátor Roger Cohen z The New York Times ale tvrdí, že zároveň cosi přehlížíme. “Říkám si, jestli nehodnotíme stav světa podle špatných kritérií,” píše a myslí to velmi pozitivně. Vychází přitom ze zkušenosti firmy a stejnojmenné aplikace Airbnb.

Její zakladatel Brian Chesky mu vysvětluje, že když se před deseti lety snažil sehnat 150 000 dolarů na rozjezd aplikace, jež umožňuje lidem přímo a jednoduše pronajímat své byty a domy zcela neznámým cizincům, potencionální investoři se mu smáli. “Odfrkávali si nad představou, že by si lidé mohli navzájem natolik důvěřovat, aby si pustili domů někoho úplně cizího. A posmívali se víře, že ti cizinci budou natolik milí a poctiví, aby se ve svěřených nemovitostech chovali odpovídajícícm způsobem,” vzpomíná v komentáři Chesky.

Jak to dopadlo, dnes víme. Airbnb je tak populární, že se proti jeho používání konají demonstrace místních obyvatel, kterým se nelíbí, jakým způsobem proměňuje jejich čtvrti a města. To je odvrácená a často kritizovaná strana mince. Cohen ale upozorňuje na opačnou, totiž že systém založený do značné míře na základní lidské slušnosti a poctivosti vlastně funguje. Podle údajů firmy navíc funguje univerzálně, neprojevují se v něm žádné významné regionální odchylky. Airbnb funguje ve 190 zemích a “lidé z Japonska, Brazílie, Nigérie, Ruska, Spojených států, Mexika a Francie jsou slušní stejnou měrou. Na škále důvěryhodnosti nejsou žádné národní výjimky. Neexistují žádní nepřátelé.” říká Chesky.

To prosím v době, kdy příklady lidské malosti, nacionalismu a xenofobie plní titulky novin. Jakoby pod tím vším existoval méně viditelný spodní proud, v němž lidé sdílejí vlastní příbytky, nasedají společně do auta, vytváří komunity na Facebooku, vše bez ohledu na národní hranice. “Konec éry je vždy temný… Národní stát se vytrubuje, národní stát je zároveň nadbytečný. Snad je všechno to vytrubování právě spjato s nadbytečností. Přirozeným stavem politiky se stává tyátr. Nejvýraznější herci, jakkoliv přiblblí, mají navrch. Nafukují se na jevišti a deklamují nesmysly. Žvatlají a klamou tělem,” píše Cohen.

Airbnb je takové nové NATO

Spodní digitální proud mezitím teče, lidé si v něm důvěřují do té míry, že si nasednou do auta k cizímu řidiči. Síla a moc digitálních platforem se blíží moci, jež je historicky připisována národním státům. Cohen cituje autora knihy The Sharing Economy (Ekonomika sdílení), podle nějž má “vlastně čím dále větší počet lidí smysl pro pochopení jiných kultur a pocit, že lze důvěřovat i někomu, koho neznám”.

Cohen s jistou nadsázkou dochází k závěru, že Airbnb je takové nové NATO. Na povrchu populisté běsní o obnovené obraně hranic, pod povrchem se lidé s mobilem v ruce přesouvají z místa na místo a navzájem si důvěřují. Jako příklad uvádí komentátor své cesty po Maďarsku nebo Itálii, v obou případech zemích, kde je xenofobní tón volebním trhákem. Orbán boduje, “přesto, snad každý Maďar, na kterého jsem narazil, pronajímal nějaký byt nebo místnost cizincům prostřednictvím Airbnb nebo nějaké jiné platformy. Žena, se kterou jsem se seznámil, právě pronajala svůj byt komusi z Kazachstánu. … Spodní proud je možná silnější, než co se děje na povrchu. Jak jinak si vysvětlit, že svět v posledních 19 měsích ještě nepřepadl přes hranu?”

Inu, doufejme, že má Cohen pořádný kus pravdy. Možná nerozumíme všemu a díváme se na svět starýma, unavenýma očima. Cohen v tomto smyslu v závěru cituje zesnulého amerického teoretika managementu Petera Druckera, podle něhož “největší hrozbou v dramatické době není samo drama, ale reakce, které se řídí logikou včerejška”.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].