čtvrtek 16. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Robert Mugabe se stal prezidentem v roce 1980 a Zimbabwe od té doby jiného vladaře nezažilo. Západ jím pohrdá a velká část obyvatel Zimbabwe na vlastní kůži cítí, že dlouholetá diktatura sice v počátcích vedla ke zlepšenému školství a zdravotnictví, avšak v posledních dvaceti letech kráčí od jedné ekonomické krize k další. Mnoho afrických intelektuálů, politiků i běžných lidí ho přesto považuje za historického vůdce. Tleskají jeho projevům, v nichž plísní Evropu a Ameriku. Mugabe dokázal šikovně vytvářet a prezentovat image symbolu afrického osvobození. Ačkoli ve své zemi diktaturu bělošské menšiny fakticky jen nahradil diktaturou vlastní partaje. Skutečné i domnělé hrozby Mugabe dosud vždy potlačil; někdy vychytrale vyšachoval své rivaly, jindy se tvrdě zbavil opozice. Až nyní, ve svých 93 letech, situaci správně nevyhodnotil a jeho dominance nad jihoafrickým státem zřejmě končí. Ztroskotal na otázce, na niž nezvládne odpovědět řada diktátorů: “Kdo bude mým nástupcem?”

Hlásila se jeho o čtyřicet let mladší manželka, která není zvláště oblíbená a má kvůli svým výletům na nákupy luxusního zboží do Evropy přezdívku “Gucci Grace”. Minulý týden proto Mugabe sesadil druhého kandidáta o nástupnictví, dosavadního viceprezidenta a kamaráda z časů osvobozenecké války Emmersona Mnangagwu, a otevřel tak své ženě cestu do čela státu. Neodhadl však zjevně náladu v armádě.  Situace není úplně přehledná, ale zdá se, že armáda převzala moc, prezidenta Mugabeho drží v domácím vězení a chystá návrat vypuzeného viceprezidenta Mnangagwy.

Reklama
Reklama

“Ať se stane cokoli, jsou podle expertů a analytiků dny totální kontroly Mugabeho nad Zimbabwe sečteny. To je nepříjemná zpráva i pro vladaře, kteří se desítky let drží u moci v jiných afrických státech - v Rovníkové Guineji, Kamerunu, Eritreji, Ugandě. Ani důmysl politika velikosti Mugabeho nezaručuje úspěch ve snaze prodloužit si svou moc donekonečna,” píší The New York Times.

Mugabe může formálně zůstat v čele země, ale bude už jen zástěrkou mocenského přechodu. Výsledek je přitom zcela otevřený: viceprezident Mnangagwa a vojenská elita země též nejsou demokraté podle evropských představ. Pomáhali Mugabeho režim od základů stavět a svou nynější intervenci vysvětlují snahou “o záchranu revoluce” v zemi, jejíž “vladař s postupujícím věkem přenechal svůj dvůr gangu zlodějů kolem své manželky”.

Pokud si chcete o Robertu Mugabem, jeho vzestupu z nejchudších poměrů i závislosti na moci přečíst knihu, zde jedno doporučení.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Obraz Salvator Mundi (Spasitel světa), který před pěti sty lety na objednávku francouzského krále Ludvíka dvanáctého namaloval nejslavnější renesanční autor Leonardo DaVinci, se na aukci v New Yorku prodal za 450 milionů dolarů (v přepočtu asi 10 miliard korun). Stal se tím nejdražším uměleckým dílem, které kdy bylo veřejně vydraženo.

Dvacet minut, které dražba trvala, bylo adrenalinovým zážitkem. Alespoň tak líčí událost reportér deníku Guardian, který byl v newyorské aukční síni Christies přítomen. „Je to historický okamžik, tak ještě chvilku počkáme,“ řekl napjatému sálu licitátor Jussi Pylkkanen ve chvíli, kdy hodnota díla v dražbě překročila hranici 200 milionů dolarů, a zlomila tak předchozí rekordy. To ještě netušil, že cena bude nakonec více než dvakrát vyšší. Dramatičnost dražby dokládá i fakt, že obchodníci přítomní v síni a na telefonu někdy přihazovali naráz i desítky milionů dolarů. Po dvaceti minutách bylo po všem. „Děkuji za vaše nabídky. Kus je prodán,“ oznámil nakonec Pylkkanen a ztichlý sál propukl v bouřlivý potlesk. „Bylo mi ctí. Už nikdy neprodám tak drahý obraz,“ řekl dojatý licitátor.

Spasitel světa se stal prvním DaVincim, který bude v soukromé sbírce – zbylých patnáct dochovaných děl od slavného malíře patří muzeím. Identita kupce zůstává tajná, Christies nezveřejnila ani zemi či region, ze které nový majitel obrazu pochází. Obraz Krista, který drží v levé ruce kouli, se stal nejdražším kusem umění, který byl kdy veřejně vydražen. Překonal obraz Alžírské ženy od Pabla Picassa, které se před dvěma lety prodaly za 179 milionů dolarů, a také Ležící akt od Amedea Modiglianiho, jenž se vydražil za 170 milionů dolarů.

https://www.youtube.com/watch?v=_3mLhkijkOw

Není jisté, zda je Spasitel světa nejdražším prodaným obrazem vůbec, je to nicméně poměrně pravděpodobné. Za nejdražší v soukromí prodané kusy se dosud považují obrazy od Paula Gaugina a Paula Cézanna prodané za 300, respektive 250 milionů dolarů. DaVinciho obraz aukční síni nabídl ruský podnikatel a sběratel umění Dmitrij Rybolovlev, který za něj v roce 2013 zaplatil 127 milionů dolarů.

Obraz není v nejlepším stavu, byl několikrát přemalován dalšími vrstvami, ale odborníci o jeho pravosti nepochybují. Nikdo přitom nečekal, že se vydraží tak vysoko. Aukci předcházela masivní marketingová kampaň. V posledních dnech před aukcí síň Christies zveřejnila video, které ukazuje, jak si obraz prohlíží třeba herec Leonardo DiCaprio nebo zpěvačka Patti Smith.

Redaktor Guardianu si všímá mimo jiné toho, že prodej obrazu od DaVinciho, který patří mezi staré mistry, byl v prodeji zařazen mezi moderní umění. Spasitel světa se tak dražil ve společnosti děl od Cy Twomblyho, Keitha Haringa a Jeana-Michela Basquiata. „Zařadit obraz mezi současné umění bylo velmi chytré,“ komentoval tah aukční síně londýnský sběratel Philip Mould. „Současné umění je místem, kde jsou velké peníze.“

Reklama
Reklama