středa 17. 5. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

08Průzkumné vrty v Mexickém zálivu, kde po dopadu obřího asteroidu před 66 miliony začala doba ledová, navedly paleontology k překvapivým zjištěním ohledně vyhynutí dinosaurů. Ukazuje se, že asteroid si pro dopad nemohl „vybrat“ horší místo. Nový dokument BBC ukazuje, že nikde jinde by následky dopadu nemusely být tak ničivé.

Asteroid měl v průměru 15 kilometrů a po jeho dopadu do mělkých pobřežních vod Mexického zálivu se ze sádrovce na dně uvolnilo do atmosféry extrémní množství síry. Právě ta následně znemožnila slunečním paprskům proniknout na povrch Země a zapříčinila dobu ledovou. Podle BBC tedy nehrála tak zásadní roli velikost asteroidu a síla výbuchu, ale právě místo. „Kdyby dopadl o pár chvil dřív nebo později, vletěl by do hlubokého oceánu, do Atlantiku nebo Pacifiku,“ uvádějí vědci v dokumentu.

Reklama
Reklama

Tím by nedošlo k nárazu do dna, k explozi a úniku plynů. Jenže dopad proběhl tak, jak proběhl - a při srážce se uvolnila neuvěřitelná energie odpovídající deseti miliardám atomových bomb shozených na Hirošimu. Chlad a temnota po následném zatmění oblohy vedly k tomu, že během krátké doby vymřela potrava v oceánech a krátce poté i na souši, což pro přeživší dinosaury znamenalo rychlý konec.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

A ještě další detaily o nejnovějších skandálech prezidenta Trumpa. V Bruselu se scházejí vojenští představitelé NATO k debatě o terorismu, uprchlické krizi a Islámském státu - a jejich rozhovory předznamenávají schůzku nejvyšších představitelů aliance plánovanou na příští týden. Na ní bude poprvé od svého zvolení i americký prezident Donald Trump, který právě v těchto chvíli čelí zřejmě největšímu skandálu svého čtyřměsíčního pobytu v Bílém domě - už tak poznamenaného velkými zvraty a nepředvídatelnými hrubkami.

Vyznamenal se tím, že během schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem prozradil Rusům „velmi citlivou a super tajnou“ zpravodajskou informaci od nejmenovaného blízkovýchodního spojence týkající se plánů zmíněného Islámského státu. Ty zřejmě souvisejí s nějakou hodně pokročilou přípravou teroristického útoku na západní cíle a má s nimi nepochybně co dělat čerstvé rozhodnutí USA rozšířit zákaz přepravy laptopů i na letecké linky mezi Evropou a Amerikou.

Reklama
Reklama

Věc odhalil už v pondělí deník The Washington Post a široce se o ní informovalo. Bílý dům informaci o úniku potvrdil s tím, že prezident má právo prozradit komukoli cokoli. Časopis The Atlantic přinesl ve svém aktuálním bulletinu rozhovor s profesorem Jamesem Walshem, expertem na mezinárodní politiku ve sdílení zpravodajských informací.

„Je hlava státu, která dobrovolně o své vůli – a bez svolení původního zdroje - prozradí obdrženou zpravodajskou informaci představitelům jiného státu, něčím běžným, nebo je to velmi neobvyklé? ptá se ho v interview mimo jiné novinářka The Atlantic Priscilla Alvarez. „To je těžké říct, odpovídá Walsh, „protože naprostá většina takové komunikace se nikdy nedostane na veřejnost. Co mě ale na pondělní zprávě přišlo velmi překvapivé, byl fakt, že podle dostupných informací se zdá, že prezident Trump celou věc rozehrál ‚jen tak‘ - aniž plánoval něco za to získat. Tedy ne že by si se svými poradci předtím sedl a řekli si: OK, když to Rusům prozradíme, naštveme si důležitého spojence, ale to, co získáme, za to stojí. Z toho, co známe, to vypadá jako spontánní prozrazení, jako nepromyšlený tok řeči. A to je podle mě pro naše partnery velmi znepokojující.“

Michael T. Flynn
Michael T. Flynn • Autor: REUTERS

Znepokojující čím? - ptá se Alvarez. Kam to posouvá vztahy USA s ostatními zeměmi? „Všeobecně řečeno – nijak dobrým směrem,“ objasňuje Walsh. „Není samozřejmě těžké si představit, že spojenci teď mohou být mnohem opatrnější s námi sdílet citlivé zpravodajské informace. A nejenom informace - i své zdroje a metody. Což je problém, protože pro zemi jako Spojené státy je klíčově důležité znát spolehlivost obdržených zpravodajských poznatků. Co když třeba dárcovská země udělala chybu při sbírání dat, nebo je třeba trochu ohýbá s cílem ovlivnit nějak politiku USA? Jednou z cest, jak se přijímající země může tomu nebezpečí vyhnout, vede přes snahu orientovat se ve zdrojích a metodách dárcovského státu. To, jak byla nějaká informace objevena, je vlastně tou nejcitlivější informací – citlivější než ono konkrétní zpravodajství samo o sobě. Takže se může stát, že naši spojenci s námi sice budou dál sdílet informace, ale začnou nám tajit své zdroje a metody. Což nám efektivně sváže ruce, protože nám sice někdo bude posílat zprávy o možná velmi důležitých věcech, ale my nebudeme schopni, či budeme velmi omezeni v možnosti všechno si nezávisle ověřit.“

A jakoby tohle (a všechny ty skandály předtím) ještě nestačily, vyšla najevo další pozoruhodná věc: než prezident Trump před pár dny nečekaně vyhodil šéfa FBI Jamese Comeyho, požádal ho, aby zastavil federální vyšetřování generála Michaela Flynna. Stalo se tak v únoru, den poté, co Flynn musel kvůli podezření z nestandardních vazeb na Rusko rezignovat z postu Trumpova národně-bezpečnostního poradce. „Doufám, že to vidíte jasně a necháte tu věc být,“ řekl Trump Comeymu na schůzce ve Washingtonu. „Michael je dobrý chlap. Doufám, že ho necháte být.“

Rozhovor se týkal vyšetřování, které FBI ohledně Flynnových ruských vazeb zahájila. Comey rozhovor s prezidentem zachytil neprodleně do memoranda, které den po schůzce předal lidem z nejužšího vedení služby. Podle zápisu, zpřístupněného částečně deníku The New York Times, Comey na prezidentovy požadavky neřekl nic, pouze stručně souhlasil s jeho charakteristikou generála Flynna: „Ano, je to dobrý chlap.“

Na základě zveřejněných informací vystoupil republikánský předseda mocného senátního výboru pro dohled a vládní reformy Jason Chaffetz a vyzval FBI, aby neprodleně zveřejnila všechny memoranda, poznámky a nahrávky týkající se Trumpova „flynnovského“ rozhovoru s Comeyem. „Pokud takové dokumenty existují,“ prohlásil Chaffetz, „nastolují otázku, zda se prezident nepokoušel ovlivnit či zastavit vyšetřování FBI.“

A pod dojmem únorového memoranda samozřejmě vypadá květnový vyhazov Comeye ještě mnohem víc než dosud jako Trumpova snaha zastavit vyšetřování ruských vazeb lidí ze svého týmu opravdu za každou cenu.