Čína oznámila, že během tří let vybuduje obří hotel na Mount Everestu. Stavba má přetáhnout zájemce o výstup na vrchol z Nepálu do Číny a otevřít nejvyšší horu světa masovému turismu. Součástí projektu je velký heliport pro přistávání vrtulníků, stejně jako dlážděná cesta spojující hotelový rezort se základním horolezeckým táborem.
Dosavadní nejobvyklejší trasou na vrcholek Everestu je už od dob prvního výstupu Edmunda Hillaryho a Tenzinga Norgaye tzv. jihovýchodní cesta z Nepálu. Jak ale píše ve svém nejnovějším čísle internetový magazín Outside: po lavině před dvěma lety, která zabila 16 šerpů upravujících lezeckou trasu, a po loňském zničujícím nepálském zemětřesení se zájemci o výstup začali poohlížet po jiných možnostech. Přispělo k tomu i to, že jihovýchodní cestou dnes na Everest v příznivých dnech stoupají ve frontách stovky lidí s kyslíkovým přístrojem doprovázených kohortou šerpů. Trasa je zavalena odpadky a podle stížností horolezců dochází k častým krádežím lezeckého vybavení.
Severní cesta z Číňany okupovaného Tibetu je oproti nepálské trase delší, ale údajně bezpečnější - a má snazší přístup do základního tábora. Mimochodem: ačkoli na vrcholu Everestu už díky průmyslovému zajištění cesty stanulo mnoho tisíc lidí, bez kyslíku jich to dokázalo jen zhruba 100 - a bez podpory šerpů a bez předchozího vybavení trasy fixními lany tam zatím vylezla jen italská horolezecká legenda Reinhold Messner v roce 1980 a pak ještě dva jeho francouzští kolegové o šest let později.
Čínský turistický rezort má vyrůst na úpatí Everestu v městečku Old Tingri. Podle zveřejněných plánů v něm má být vše, co si spojujeme s rekreační turistikou francouzských Alp. Včetně zmíněného heliportu, horolezecké školy a hotelu, jehož zastavěná plocha má podle pekingského deníku China Daily být 27 tisíc metrů čtverečných - což Outside označuje za „možný překlep“, ale znalci řádění čínských projektantů v odlehlých turisticky zajímavých oblastech se spíš obávají nejhoršího. Z hotelu má pak kvalitní dlážděná cesta vést až k základnímu táboru, takže cestovní kanceláře budou schopny bez potíží dopravit stovky tisíc klientů až k hoře a nabídnout jim unikátní pohled na její vrchol beze strachu z následků výškové nemoci.
“Čínská strana Himaláje se promění v něco jako vyšší Alpy, kde je možné vláčkem projíždět pod nejvyššími vrcholy a kde vás lanovka posune až do půlky cesty na Mont Blanc,“ řekl Outside himálajský průvodce a doposud velký propagátor severní cesty Adrian Ballinger.
Tenhle směr nabourává běžné představy o horolezectví a jde proti jeho etice, ale o tu mimochodem na Everestu už dávno nejde ani na nepálské straně. Číňané nicméně posunují vysokohorskou komerci do ještě vyšších obrátek. Ve hře je probouzející se střední třída Číňanů, která bohatne a touží po zážitcích vyhrazených dosud jen jejich západním předlohám. Ballinger přitom doufá, že čínský projekt se zastaví na úpatí a nebude se posouvat dál k vrcholu bájné hory. „Kyslíkem vybavená lanovka do Severního sedla by Everestu vzala obrovskou část kouzla,“ říká. „Tu představu úplně nenávidím a radši na to ani nechci myslet.“ Ale jak dodává Outside: inženýři si to asi dokážou představit také a nenávidí tu vizi mnohem míň.
Dnes, jak už bylo řečeno, vedou na vrchol Everestu dvě hlavní cesty, z Nepálu a z Tibetu. Obě jsou zasvěceny komerci a výstup na Everest představuje obrovský byznys: cesta stojí 25–90 tisíc dolarů. Ostatní hory stály dlouho mimo, ale to se začíná pomalu měnit: obchodní model se už uchytil na všech dalších 14 světových osmitisícovkách, a dokonce i na zřejmě nejnebezpečnější hoře světa K2, která zažila první komerční pokoření loni. Čínské vysokohorské centrum má být dokončeno v roce 2019, tři roky před začátkem zimní olympiády v Pekingu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
