sobota 7. 1. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Většina z nás si znečištění emisemi z aut spojuje s kašlem a sípáním, ovšem přibývá čím dál víc důkazů, které dokládají souvislost mezi znečištěným vzduchem a jiným méně zjevným účinkem na lidské zdraví: demencí.

Podle studie, kterou minulý týden uveřejnil zdravotnický žurnál The Lancet a informuje o ní server MotherJones, jsou lidé žijící v bezprostřední blízkosti rušných tahů v daleko větším nebezpečí, že se u nich vyvine demence – tedy skupina chorob souvisejících se ztrátou pamětí, kam se řadí i Alzheimerova nemoc.  Toto riziko je o 12 procent větší než u lidí žijících v dostatečné vzdálenosti od rušné dopravy.

Reklama
Reklama
Reklama

Vědci po dobu deseti let sledovali dospělou populaci kanadského státu Ontario – tedy 6,6 milionu lidí a prostřednictvím lékařských záznamů a poštovních směrovacích čísel monitorovali zdravotní stav a bydliště, přičemž se soustředili na polohy poblíž dálnic a silnic s více pruhy. Výsledky, k nimž došli, ukazují, že zvýšené nebezpečí hrozí lidem bydlícím ve vzdálenosti 50 metrů od rušných tahů. S přibývajícími metry se riziko zmenšuje a ve vzdálenosti 200 metrů už nehrozí.

Není to poprvé, co vědci dávají znečištění vzduchu do souvislosti s demencí. Server MotherJones o tom informoval již v roce 2015. Vědci sice ještě přesně nevědí, jakým způsobem tyto exhalace na mozek působí; jeden z výkladů je takový, že se jedná o tak malé částečky, které cestují celým organismem – až do mozku, kde mohou způsobit zánět přispívající ke ztrátě mentálních schopností.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

„Kdybyste se mě zeptala, kdo jsem, pak odpovím, že bych se chtěl vidět jejíma očima. Chtěl bych vědět, jak mě vidí,“ přiznal se téměř devadesátiletý John Berger redaktorce listu The Guardian nad portrétem své třináctileté vnučky Meliny. Pohled a „dívání se na skutečnost“ je něco, co jej nepřestalo fascinovat do posledních dnů.  Významný britský spisovatel, kritik a teoretik vizuálního umění John Berger zemřel 2. ledna, sotva pár dnů před tím, než se na český trh dostává jeho klíčové dílo z počátku sedmdesátých let – Způsoby vidění.

Tato sbírka esejů následovaná stejnojmenným seriálem BBC zcela přehodnotila to, jak se od té doby pohlíželo na umění, a stále zůstává aktuální. Berger vzal do hry vedle estetických kritérií také to, jaký vliv na obrazy měly (a mají) technologie a především společenské uspořádání dané éry.  Že to pro něj bylo klíčové téma, pak potvrdil tím, když polovinu peněz z výhry Bookerovy ceny věnoval v roce 1972 britským Černým panterům.

Reklama
Reklama
Reklama

Kořeny svého nečekaného a originálního myšlení tento intelektuál nacházel ve skutečnosti, že nikdy nechodil na žádnou univerzitu a vždy měl blízko k dělnickým profesím.  Vždy sledoval závislost lidského údělu na vykonávané práci. V rozhovoru, který Kate Kellaway pořídila loni v říjnu, tak Berger vzpomíná na klíčový zážitek, kdy ve svých šestnácti strávil jeden celý den s horníky. „Naplnilo mě to respektem,“ řekl. „Jsou dva druhy respektu. Jeden má, co dělat s obřady a rituály. To když třeba vstoupíte do Sněmovny lordů. A pak je tu zcela jiný druh respektu, který člověk cítí tváří v tvář nebezpečí.“

https://www.youtube.com/watch?v=0pDE4VX_9Kk

Reklama
Reklama