0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu14. 4. 20169 minut

Bono: Příští uprchlické krizi zabrání nový Marshallův plán

Co radí zpěvák U2 • Mohou mít něco společného Západ a islám? • Sex v ghaském městě

Bono • Autor: Profimedia, DDP

Už delší čas je v módě dělat si legraci z Bona a jeho snah konat dobro. Je fakt, že styl jeho kampaní býval občas kýčovitý. A že je trochu podivné, když jménem velké části Afriky hovoří evropský zpěvák, zatímco tamním hudebníkům a politikům – upozorňujícím často na stejné věci – světoví státníci a vlivná média nenaslouchají.

Autor dnešního menu je přesto přesvědčen, že kdyby každá celebrita využívala své autority a vlivu k boji proti globálním problémům tak jako Bono, planeta by byla trochu lepším místem k životu. Navíc i Bono se vyvíjí a ve snaze pomoci chudým státům sází na chytřejší strategie - dobře to ukazuje například následující dokument.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

 Tento týden rocker z kapely U2 napsal do deníku The New York Times komentář o uprchlické krizi, který stojí za převyprávění. Sepsal ho po návštěvě táborů v Keni, Jordánsku a Turecku. Podle Bona musíme pro začátek zapomenout na několik falešných, ovšem rozšířených domněnek. Například že v táborech žije většina uprchlíků. Není to pravda, lágry jsou sice obrovské, přesto ještě mnohem, mnohem větší počet běženců žije v městech a obcích ve státech, které sousedí s jejich válkou zničeným domovy.

Dále máme zapomenout na to, že tahle krize je přechodná. Mnoho z dnešních uprchlíků uteklo ze své vlasti před deseti dvaceti lety - domů se pořád vrátit nemohou a ve své nové zemi pořád nemají plná práva, například legálně pracovat. Někteří z nich stráví celé životy v takovém „přechodném stavu“, bez skutečného domova.

„Tahle fakta by měla proměnit naši reakci na uprchlickou krizi. USA a další rozvinuté země mohou jednat chytřeji, rychleji, přemýšlet v širších horizontech než dosud. A to při řešení současné krize i prevenci příští,“ píše Bono. A po rozhovorech s mnoha uprchlíky a lidmi, kteří s nimi v terénu pracují, navrhuje tři možná řešení.

Uprchlíci na hraničním přechodu Spielfeld,  listopad, 2015 • Autor: Milan Jaroš
Uprchlíci na hraničním přechodu Spielfeld, listopad, 2015 • Autor: Milan Jaroš

Země, v nichž žije hodně uprchlíků, především potřebují větší podporu. Kdo z nás ví, že mezi státy s největším počtem uprchlíků je jen jeden evropský (Německo)? Kdo se donedávna zajímal o to, že v pětimilionovém Jordánsku žije skoro milion syrských uprchlíků? Koho dnes trápí, že v Keni v jediném obrovském uprchlickém lágru žije půl milionu somálských uprchlíků, mnozí z nich už 25 let?

Státy, na nichž leží tak velká zátěž, by měly získat výhodnější obchodní smlouvy s Evropou a USA, směřovat by tam mělo více dlouhodobé rozvojové pomoci i investic. Uprchlíci by pak pro tyto často chudé státy nebyli jen další zátěží, ale také příležitostí. Zvláště pokud by měli lepší přístup do škol nebo k praktickým kurzům a na místní trh práce – protože pracovat chtějí.

Druhou prioritou by měl být podle Bona větší zájem o země, které jsou ohrožené rozpadem státních struktur a anarchií - a hrozí, že se stanou budoucím zdrojem uprchlíků. Chaos je totiž nakažlivý a lépe nedomýšlet, co by se stalo, pokud by se například sektě Boko Haram (ač je nyní v defenzivě) podařilo rozvrátit stosedmdesátimilionovou Nigérii. Slabé státy, zvlášť v pásmu Sahelu hned pod Saharou, tedy potřebují podporu; a nejen pomoc, ale například i zmíněné dobré obchodní smlouvy.

„Slyším volání z různých stran – z Afriky, z Evropy, ze Světové banky, od vojenských generálů, od Mezinárodního měnového fondu – abychom zopakovali tu nejgeniálnější z amerických myšlenek, Marshallův plán. V zájmu bezpečnosti přinesl rozvoj a obchodní příležitosti do zemí, které byly po druhé světové válce úplně zničené a vytratila se z nich naděje,“ píše pak Bono v závěru komentáře.

“Mohou zdánlivě neslučitelné civilizace Západu a muslimského světa vůbec najít společnou řeč?” Tato otázka v tiskové zprávě uvádí mezinárodní konferenci Překonávání globálních hrozeb: posilování interkulturního dialogu, stability a míru,” která probíhala tento týden v budově Akademie věd ČR a na ministerstvu zahraničních věcí. Pořádali ji Akademie věd ČR (Centrum globálních studií a Orientální ústav) společně s velvyslanci muslimských zemí (OIC) a soustředila se na hledání dialogu mezi Evropou a muslimským světem.

Arabský svět (ilustrační foto) • Autor: Milan Jaroš
Arabský svět (ilustrační foto) • Autor: Milan Jaroš

“Víc než kdykoli dříve se musíme vzájemně poznávat, potkávat, sblížit, diskutovat,” říkala na úvod marocká velvyslankyně v Praze Souriya Otmani, jedna z hlavních iniciátorek konference. A pak nastínila jeden ze způsobů, kterým její království chce čelit nárůstu extremismu - reformistický král založil institut, který má školit novou generaci imámů z Maroka i ze zahraničí v interpretaci Koránu odpovídající 21. století.

Druhým z hlavních organizátorů z řad diplomatů byl turecký velvyslanec. “Slovo islámský teror je vlastně urážka… Je to jen teror, zločin - a žádný islám. Tím se jen zaklínají a nám muslimům to škodí,” řekl Ahmet Necati Bigali. “Islamofobie by měla být zakázaná stejně jako antisemitismus. Cítíme nejistotu muslimů žijících v Evropě. Požadujeme od politiků, vysokých úředníků a náboženských autorit v Evropě, aby jasně odsuzovali islamofobii, a aby vysvětlovali lidem, jaká je realita.”

“Když jsem se podíval z okna domu, kde jsem vyrůstal, tak jsem viděl osmanský palác, synagogu i kostel - a fascinovalo mě, jak to soužití v minulosti mohlo fungovat,” říkal později istanbulský rodák Recep Sentürk, který vede na tamní Fatih univerzitě oddělení zkoumající vztahy mezi civilizacemi. Jeho příspěvek byl abstraktní, jako rámec pro uvažování nad současnou aktuální politikou však užitečný.

“Všechny civilizace jsou dnes propojené. Už to nejsou jen sousedé, geografická vzdálenost už není podstatná,” vysvětloval. “Vzdálená civilizace už neleží tam někde za hranicemi - už je zde, přímo v našem sousedství.”  Všechny civilizace se kvůli technologiím a hospodářské a kulturní globalizaci propojují, izolace od jiných částí světa už není možná - “a to by mělo vést k reformám ve školství, diplomacii, politické kultuře, médiích”.

Klíčovým požadavkem nové doby je “správa, management diverzity”. Právě státní či společenské selhání v této “správě diverzity” může vést k novým velkým konfliktům. Jak tuto diverzitu dobře spravovat a jak postupovat v možných konkrétních problémových bodech, k tomu se však Sentürk už nedostal. Místo toho s odkazem na Korán a historické příklady (Andalusii, Indii, klasickou a moderní Osmanskou říši) vyvracel mýtus, že islám diverzitu nesnese - když Alláh učinil lidi různými, není podle něj správným muslimem ten, kdo chce různost zničit a všechny obrátit na svou víru.

Zajímavý příspěvek přednesl Mohammed Sammak, který se v Libanonu prakticky po celý život angažuje v mezináboženském dialogu mezi tamními muslimy a křesťany. Zmínil, že jako je v Evropě rozšířená islamofobie, podobně jsou mezi muslimy rozšířené protikřesťanské předsudky. Ty jsou přitom v rozporu s Koránem. “Nechte křesťany následovat, co jim Bůh zjevil,” citoval Sammak ze svaté knihy muslimů, podle níž v Bibli je světlo a vedení.

Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

“Jestli je tohle islám - tak proč se na Blízkém východě ději tak děsivé věci?” ptal se. “Interpretace Koránu je věc lidská, mění se v různých dobách a v různých prostředích. Je tedy relativní, plná možných chyb, a nikoli absolutní. Ovšem mnoho muslimů nyní některé přežité interpretace považuje za fakt, za absolutní pravdu. Musíme si přiznat, že to je problém. A pokud si problém správně definujeme, tak jsme ho z půlky vyřešili.”

Jiný a výrazný tón na konferenci však kladl důraz na to, že excesy na Blízkém východě nemají s islámem nic společného. IS jsou to bandité, teroristé, psychopati - debaty o jejich zločinech vůbec nespojujme s legitimními proudy uvnitř islámu, třeba s konzervativním salafismem, říkal například z publika jeden ze saúdských hostů konference. Zvláště Saúdové tuto tezi dlouhodobě prosazují - saúdský ministr zahraniční takto mluvil i na nedávné Mnichovské bezpečnostní konferenci. Mnoho muslimů i odborníků na radikalismus by s tím ale nesouhlasilo.

Agentura Median vydala studii o postoji Čechů k imigraci a ke schopnostem politiků uprchlickou krizi řešit. Výsledky nejsou tak depresivní, jak se může zdát při prvním zběžném čtení hlavních grafů. Celý výzkum najdete zde.

Jste hipster? Že ne? Tím si nebuďte tak úplně jistí, protože příznaky hipsterství se dostaly hluboko do mainstreamu. Udělejte si test, kolik z hipstera ve vás je – ale pozor, je to v němčině a první otázka se ptá na váš vztah s brokolicí… Autor menu zjistil, že “v tobě věží víc hipstera než si myslíš - anebo jsi prostě ještě nezvládl surfovat na čele nových trendů… Jsi rádoby hispter”. No, budiž.

V Africe mají svou verzi Sexu ve městě - seriál o několika poněkud rozmazlených ženách z vyšších společenských vrstev Ghaně. Jako seriál poněkud nudné,  jako fenomén ovšem zajímavé.

V 15minutovém videu od Vice News se na chvíli přenesete do Sýrie za mladým Britem, který tam odletěl bojovat za Islámský stát. Klidným hlasem vysvětluje své motivy a pohled na život i na svět. V prostřihu hovoří jeho otec, který je doma v Brightonu.

Video: Ve středu skončil kariéru Kobe Bryant, spolu s Lebronem Jamesem nejlepší basketbalista 21. století. V posledním zápase, ve věku 38 let, dal neuvěřitelných 60 bodů. Tady je tříminutový výběr z nejlepších momentů jeho kariéry.

Kulturní tip: V paprscích slunce. Od čtvrtka v kinech. Severokorejská dívka Zin-mi se připravuje na oslavy výročí nejvyššího vůdce Kim Čong-ila. Uznávaný ruský dokumentarista Vitalij Manskij dostává povolení sledovat celou její rodinu. Ovšem je mu umožněno filmovat pouze podle pečlivě připraveného scénáře, aby nic nenarušovalo obrázek života spokojeného lidu. Přesto je snímek úplným opakem propagandy.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikneE-mail:Denní menu Respektu (zajímavé články z médií každý všední den)Výběr z obsahu nového vydání týdeníku RespektTOP články týdne na Respekt.czZobrazit předchozí newslettery


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].