Apple „tvrdě zakročil“ proti vývojářům aplikací pro íránský trh a odstranil ze App Storu řadu jejich produktů, píší The New York Times. Zpráva nepostrádá ironii, neboť Apple se oficiálně v Íránu ani neprodává - nicméně podle tweetu tamního ministra pro telekomunikační technologie tvoří produkty této firmy 11 % íránského trhu s mobilními telefony.
Hranice mezi zákazy a realitou je v Íránu nejasná. Zmíněných 11 % tvoří miliony pašovaných iPhonů z Dubaje a Hongkongu a na „ne-íránských“ verzích App Storu existují tisíce aplikací vytvořených pro Íránce. Ostatně i zmíněný ministr napsal zmíněný tweet přesto, že Facebook, Twitter i Youtube jsou v zemi zakázané. Podle mediálního webu The Verge je v Íránu 47 milionů uživatelů zakázaných sociálních sítí.
Íránští vývojáři „ilegálních“ aplikací pro Apple na odstranění reagují peticí směřovanou šéfovi Applu Timu Cookovi s názvem #StopRemovingIranianApps. Poukazují na to, že Írán je pro Apple jedním z největších trhů na Blízkém východě - a v důsledku odstranění íránské verze Uberu či aplikace pro rozvoz jídla přijde o práci mnoho lidí, nejen sami vývojáři.
Oficiální zpráva Apple vývojářům zní: „Nemůžeme nahrát vaši aplikaci [jméno aplikace] do App Store. Kvůli novým americkým sankcím App Store nemůže obsahovat, distribuovat nebo jinak obchodovat s aplikacemi a vývojáři spojenými se zeměmi, na které jsou uvalené americké sankce. Tato právní oblast je velmi komplexní a neustále se mění. Pokud se tedy současná omezení změní, doporučujeme vám pokusit se znovu nahrát vaši aplikaci do App Store.“
Konflikt mezi íránskými vývojáři aplikací a Apple trvá již nějakou dobu. V únoru Apple upozornil vývojáře, aby odstranili veškeré poplatky ze svých aplikací - aby íránské peníze neputovaly do USA, a neporušovaly tak sankce. V reakci na to Írán vytvořil pro místní aplikace alternativní platební systém, na který přešla většina dodavatelů.
Americké sankce uvalené na Írán kvůli jeho jadernému programu sahají až do roku 1979 a jsou každopádně velmi komplikované. Obamova administrativa dokonce tamním technologickým firmám uvolnila pravidla s cílem posílit volný tok informací na internetu, a snížit tak sílu íránské cenzury.
Apple v Íránu není oficiálně zastoupený, což vysvětluje právě americkými sankcemi, ale jihokorejský Samsung, jeden z jeho klíčových soupeřů na trhu, tu právě v únoru otevřel novou velkou prodejnu. Americký Google na svém obchodu s aplikacemi Play Store zatím k zákazu nepřistoupil, ale nedovoluje íránské aplikace, za jejichž stažení je potřeba zaplatit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
