pátek 17. 2. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Akcie největší firmy světa – amerického Applu – jsou po tomto týdnu ještě žádanějším zbožím než dřív. Jejich cena, a tím pádem i tržní hodnota celého podniku, vyskočila tři dny po sobě na nový historický rekord. A soudě podle toho, jak se k Applu chovají nejprotřelejší investoři, patrně není všem dnům konec. Kdo hledá slibnou investici, může zkusit štěstí.

Warren Buffett – druhý nejbohatší muž světa, všeobecně považovaný za jednoho z nejprozíravějších akciových spekulantů všech dob – totiž oznámil, že právě na Apple poslední dobou hodně sází. Podle pravidelné zprávy, kterou Buffettova firma Berkshire Hathaway odevzdala americkým burzovním regulátorům, v posledním čtvrtletí 2016 zečtyřnásobila podíl, který v Applu drží. Místo 15 milionů akcií, které Buffettova firma držela v Applu na podzim, jich má nyní 57 milionů, což dohromady představuje vklad za 6,6 miliardy dolarů.

Reklama
Reklama
Reklama

Buffett je proslulý svojí banální strategií, že na burze kupuje akcie jen takových firem, jejichž produktům rozumí a kde lze selským rozumem vyhodnotit perspektivu dalšího vývoje. Ani tentokrát se nemýlil. Akcie Applu za poslední rok stouply o pohádkových 42 procent; z toho o 17 procent jen od začátku roku.

Otázkou samozřejmě je, zda tento trend vydrží. Na jednu stranu platí, že nic neroste do nebe a že při nákupech na burze nebývá rozumné rozhodovat se jen podle toho, co se děje tzv. “ve zpětném zrcátku”. Na druhou stranu Apple momentálně představuje významnou položku v majetku sedmi z patnácti nejvýznamnějších individuálních investorů na Wall Street.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Americký prezident Donald Trump uspořádal ve čtvrtek první sólovou tiskovou konferenci od nástupu do funkce a podle řady světových médií tím (opět) vstoupil do dějin. A nebude to zápis, o němž se budou učit děti ve škole. Nebo přesněji, učit se možná budou, ale ve zcela jiném kontextu, než by si pětačtyřicátý prezident USA představoval. Jako „šílenou“ tiskovku nakonec označila nejen řada „liberálních“ médií, na něž prezident a jeho příznivci často útočí s tím, že jsou zaujatá.  Zkritizovali ji i novináři z médií, která zastávají spíše konzervativní pohled na svět a v minulosti podporovala republikánské politiky; za „pomatenou“ tiskovku označili kupříkladu i reportéři televize Fox.

Trump během sedmasedmdesáti minut názorně předvedl, že pobyt v Bílém domě nijak nevybrousil jeho nepříliš sofistikovaný způsob vyjadřování, nezměnil jeho zvyk nepodloženě obviňovat různé instituce či jednotlivce, opakovat naprosté nesmysly a protiřečit si. A ve značném rozporu s realitou vyzdvihovat vlastní výkon a zásluhy. „Nemyslím si, že jinému americkému prezidentovi se povedlo to, co se za tak krátkou dobu podařilo mně,“ prohlásil například na tiskovce, kterou web Guardianu popsal, že by to bylo zábavné, kdyby to nebylo tak děsivé. 

Reklama
Reklama
Reklama

Týdeník New Yorker prezidentovi jemně připomíná, že Barack Obama za necelý měsíc od inaugurace připravil a prosadil největší balíček ekonomických opatření určený k nastartování zpomalené ekonomiky od dvacátých let či zákon umožňující zaměstnancům snadněji se bránit platové diskriminaci. A nadšení z nové éry snižuje také informace, že zatím žádný prezident v historii sociologických měření neměl tak malou podporu voličů v prvním měsíci ve funkci jako právě Trump – podle šetření Gallupova ústavu pouze čtyřicetiprocentní.

Stejně tak není pravda, že Trumpovo vítězství mezi voliteli bylo „největší od dob Ronalda Reagana“, jak prezident rovněž prohlásil, aniž vysvětlil, proč se znovu vrací k listopadovým volbám. Měl nad ním navrch jak jeho předchůdce Obama, tak Bush junior. Když ho s touto skutečností přímo na tiskovce konfrontoval reportér televize NBC, Trump to přešel se slovy, že „tu informaci někde viděl“.

Novináři rovněž marně hledali logiku v sérii prohlášení, v nichž Trump na jedné straně kritizoval pracovníky řady amerických úřadů, kteří deníku The New York Times poskytli informace o kontaktech Trumpových lidí s vysoce postavenými pracovníky ruských zpravodajských služeb během kampaně - a na druhé straně texty, které na základě těchto informací vznikly, označil za „fake news“. Pokud jsou úniky reálné, jak Trump prohlásil, pak nedává úplně smysl, že texty, které z nich vycházejí, by byly vymyšlené.

Už z kategorie zcela bizarních byla řada dalších momentů. Třeba když se černošská reportérka zeptala, jestli si domluví setkání s černošskými členy Kongresu – konkrétně se skupinou CBC, Congressional Black Caucus. Nejprve netušil, o koho jde, a po vysvětlení, se pak zeptal zjevně překvapené novinářky: „Vy se s nimi kamarádíte?“. Nebo výrok, v němž sám sebe označil za „nejméně antisemitského člověka, kterého jste za celý život potkali“ - a to v reakci na otázku, co bude dělat se zvýšeným rizikem útoků na židovské organizace.

Pro zájemce: Deník The Washington Post celou tiskovou konferenci přepsal a doplnil vysvětlivkami.

Reklama
Reklama