Nejdivnější rok v popu. Tak tituluje rok 1998 hudební novinář Rob Sheffield ve svém výběru 98 skladeb charakteristických pro tento časový úsek, jejž sestavil pro server Rolling Stone. Byl to rok, kdy se dařilo takřka každému žánru a také spousta podivných žánrů vznikla – vedlo se rapu, modernímu rocku, elektronice, r'n'b divám, britopovým pohrobkům, trip-hopu i kavárenskému technu, kam se asi nejlépe dá zařadit The Rockafeller Skank od Fatboy Slima.
Publikum ještě kupovalo CD jako divé, prodeje byly na historických číslech. Beyoncé byla druhá dívka zleva v nové kapele pojmenované Destiny's Child - a o Napsteru, mp3 a Googlu ještě nebylo ani vidu, ani slechu. Sheffield tu dobu popisuje jako čas přerodu, kdy se staré hudební styly mísí a přetahují s novými. Soupeří, kdo se dostane ke stolu.
Nu-metal a teen-pop v čele s Britney Spears se chystal ovládnout hitparády. Symbol první vlny populární hudby Frank Sinatra zemřel ve stejný den, kdy byla odvysílána posední epizoda populárního sitcomu Seinfeld. MTV začala vysílat pořad Total Request Live a George Michael provedl coming-out.
Rob Sheffield tuto pestrost pečlivě zachycuje a v jeho žebříčku figurují všudypřítomné hity jako You Get What You Give od The New Radicals, Everybody (Backstreet's Back) od Backstreet Boys, Ray of Light od Madonny, Torn od Natalie Imbruglia nebo Believe od Cher. Vedle nich tu však čtenář najde také odvážnější produkci jako pionýry elektronické psychedelie Boards of Canada, japonské experimentální rockery Boredoms i newyorské Sonic Youth, kteří s albem A Thousand Leaves chytli svůj druhý či třetí dech. Pochmurní a introspektivní Massive Attack se potkávají s glamrockově romantickými Placebo. Rapu pak vládnou Lauryn Hill, Outkast a Jay-Z.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
