Dnes z nefilmového a reportážně odlehčeného soudku. Pomineme tudíž světovou premiéru nového filmu Juraje Herze T.M.A., kterou jsem z pracovních důvodů v noci vynechal. Protože tyto řádky píšu před ní, ctění čtenáři se budou muset spokojit s prvními ohlasy z novinářské projekce. Zatímco kolega Kamil Fila z Aktuálně.cz, jehož filmový vkus mi většinou velmi vyhovuje, označil horor českého klasika na serveru ČSFD za „velice povedené žánrové cvičení“, které „nevypadá jako film senilního starce, jak se možná čekalo, ale spíš jako dílo mladého talentovaného a energického začátečníka“, kamarád Martin nešetřil adjektivy jako „neuvěřitelný“, a „zbytečný“. A za jediný světlý moment označil okamžik, kdy jeden z přízraků zavražděných mentálně retardovaných dětí ve vypjaté scéně spadl z tříkolky. Těžko soudit.
Na T.M.U. měl každopádně koupený lístek Vladimír Korbel, invalidní důchodce z karlovarského předměstí Stará role. Ne, ono otevřené a nadšené publikum, o kterém mi při příjemném rozhovoru básnil dramaturg sekce Dny kritiků Variety Derek Elley, není jen mladé. Panu Korbelovi je 57 a označuje se za filmového fanatika. Svou disciplinou zastiňuje o dvě generace mladší baťůžkáře. Vyráží autobusem v pět hodin z domova, aby si u pokladen v klidu koupil, co si vybral. Ne náhodou jej loni odchytil ve čtvrtek nad ránem u pokladny ve frontě reportér Práva jako vůbec prvního návštěvníka festivalu.
Zapálený fotoamatér si pochvaluje, že se mu daří dostávat lístky do předních míst, a má tak delegace na dosah hledáčku svého foťáku. Na svou oblíbenou herečku Isabele Hubertovou měl štěstí hned dvakrát a chlubí se, že při předávání Křišťálového globu byl jedním ze tří prvních lidí, kteří povstali ve Velkém sále ke standing ovation. Loni se objevil ve zpravodajství ČT za interviewovaným režisérem Valčíku s Bašírem Arim Folmanem. Letos už úspěšně popocházel s novinami za Jakubem Železným zpovídajícím delegaci ke španělskému soutěžnímu snímku Za všechno může Jidáš. Zprávy si pro všechny případy nahrává na video. Muž, který má na průkazku slevu, a platí tak za jeden film padesát korun, ovšem hlavně chodí do kina a jeho vkus je vytříbenější než u většiny baťůžkářů. Těší se na kontroverzního Antikrista, ale úplně nejvíc na vítězný film z Cannes Bílou stuhu.
Setkání nad kroketami a kávou v kelímku zakončil pan Korbel kontrolní otázkou, snad aby si majitele novinářské akreditace trochu proklepl. Jakého ze svých v Americe natočených filmů si Miloš Forman cení nejvíce? Amadea nebo Přeletu? Amadeus získal 8 Oscarů a koncert Jacka Nicholsona jenom pět, mate Formanův příznivec tělem. Na chyták je ale autor těchto řádků připraven – větší cenu má pro letošního festivalového hosta adaptace románu Kena Keseyho, protože těch pět sošek, které posbírala, byly ve všech hlavních kategoriích. To dá přece rozum.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
