Všechny publikované články
Bydlet v prázdném domě
„V noci z pátku osmého na sobotu devátého října zemřel francouzský filozof Jacques Derrida.“ Před týdnem obsadila tato věta v různých obměnách první strany světových deníků. Jako by chtěla potvrdit, že smrt se odehrává vždy mezi dvěma okamžiky a dvěma daty. A jako by chtěla tuto nejistotu časového určení vynahradit určením místa: zemřel „francouzský filozof“. Myslitel narozený před 74 lety v židovské rodině v Alžíru, který přijal francouzský kontext za svůj právě proto, aby v něm dobrovolně zůstal dvojnásobným cizincem. Aby nepatřil a nemohl patřit žádnému národu nebo státu. Derridu, který spolupracoval se slavnými architekty Eisenmanem a Tschumim, nezajímal žádný původní domov. Fascinovaly jej domy jako proměnlivé formy otevřené navenek. Architektonickou otevřeností se vyznačuje i celý jeho filozofický dům: psané dílo uchované pro budoucnost a otevřené všem možným dezinterpretacím. Jen málokterý autor byl a je tak špatně vykládán. A jen málokterý autor se ze slušnosti a laskavosti svým vykladačům tak málo bránil, pokud ovšem nešlo o problémy s přímým politickým dopadem. Filozofické omyly ponechával Derrida času, který odplaví nánosy dobře i špatně míněných hloupostí.
Kill Quentin
Quentin Tarantino dodržuje nanejvýš pečlivě rozdíl mezi svými režijními počiny a svou hereckou či scenáristickou aktivitou. Schopnost tohoto rozlišení jistě svědčí o jeho inteligenci a zejména díky ní se podprůměrný herec a šikovný scenárista prosadil jako jeden z výrazných režijních talentů 90. let. Snímek Kill Bill, Vol. 1, uvedený před deseti dny do českých kin, potvrzuje toto rozlišení výslovně již úvodním titulkem, který hrdě hlásá „4. film Quentina Tarantina“. Po dalších 96 minutách si však divák smutně uvědomí, že právě toto hrdé oznámení jako by nyní shrnovalo celý problém tak napjatě sledované tvorby. Tarantino nám dospěl a chtěl by být významným autorem, jehož filmy se počítají. Snad proto neváhá vtisknout smrtící polibek dokonalosti všemu, co jsme milovali kvůli křivým švům a šťastné debilitě, kvůli rychlosti a lajdáctví, jedním slovem kvůli stylu.
