Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Zátěžové testy bank, Maďarsko, Sachs apod.

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Jak jsem zde předpověděl v pondělí, Maďaři se nehodlají přizbůsobit požadavkům MMF a EU. Snížení schodku na 3,8 % prý dodrží, nikomu ale není nic do toho, jak se tak stane. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že Maďaři jsou „mistři světa v rozpočtových škrtech“ a nikdo se nemá bát, že to nedokáží zařídit.

Opak je pravdou. „Co svět světem stojí“ (tak dlouho to samozřejmě není), zkoumají nadnárodní instituce jako MMF (postupuje tak, resp. ještě přísněji i Evropská komise) nejen fiskální kriteria, ale také jejich udržitelnost a tuto udržitelnost buď uznají nebo neuznají.

Příklad na straně výdajů: Jednorázové snížení mezd ve státní správě ve stylu „across the board“ není příliš udržitelné, protože až se vrátí ekonomický růst a s ním i růst mezd, zatlačené mzdy zase skokově vzrostou jako vyskočí víko na papiňáku.

Příklady na straně příjmů: jednorázové „trestné daně“ (jako je Orbánův nápad zdanit cizácké bankéře) nepředstavují regulérní, udržitelný a předvídatelný daňový příjem, nelze je uznat podobně jako privatizační příjmy. Pro Maďarsko to platí dvojnásob, protože ono samo se obrátilo na MMF o pomoc. A bohužel není to jen maďarská „vnitřní záležitost“, týká se to všech nových trhů (emerging markets) včetně těch v regionu.

Jediná německá banka mezi zatím čtrnácti, které uskutečnily tzv. zátěžový test, je banka HRE (Hypo real estate). Tahle banka ale de facto už dávno zbankrotovala, resp. se nachází v programu státem řízené záchrany a restrukturalizace.

Analytici upozorňují na to, že pokud nebude počet bank, které testem neprojdou uvěřitelný, může mít celý systém zátěžových testů opačný efekt než se od něj čeká. Pokud bude HRE jediná banka, která testem neprojde, celý proces se zdiskredituje.

Rubrika Lex deníku FT zdůrazňuje, že od testů se čeká víc než že jenom potvrdí, že jedna zkrachovalá banka je jedna zkrachovalá banka. Tatáž rubrika se týká tzv. očesávání (hair cut). Za řecké dluhopisy v zástavě půjčuje Evropská centrální banka 77 % jejich hodnoty. Někteří bankéři prý tvrdí, že to nevadí, protože tyto dluhopisy jsou evidovány pouze v účetnictví obchodníků. 90 % řeckého dluhu se ale nachází v normálních bilancích bank. Do diskuse vstoupil i MMF, který označil evropské zátěžové testy bank za nedostatečně transparentní.

Server Calculated Risk, který zkoumá především americký nemovitostní trh, píše, že počet prázdných domů roste ve všech 28 metropolitních oblastech, počet nových kontraktů klesá a stejně tak padají i ceny.

Z toho lze vyvodit, že pád USA do druhého výkyvu recese se asi blíží. K tomu si můžeme připočíst, že šéf americké centrální banky (Fed) včera řekl, že výhled americké ekonomiky je extrémně nejistý. „Nejistota“ bývá ale to poslední, z čeho se ekonomičtí hráči radují.

Je to velmi důležité, protože pro případné globální oživení je Amerika klíčová. Bez ní to zkrátka nejde.

K podnětné debatě „stimuly vs. škrty“, kterou pro deník Financial Times organizuje Martin Wolf, se připojil americký ekonom Jeffrey Sachs.

Podle Sachse je pro celou debatu charakteristický nedostatek pozornosti upřený k investování. Spotřebitelé nebudou motorem k oživení, protože příliš utráceli celou dekádu. Jakýkoli extra příjem a daňové úlevy lidé v časech nejistoty použijí spíše na umoření dluhu. USA i Evropa by měly použit zvýšenou míru úspor na investice do infrastruktury, energetiky, životního prostředí, zdravotnictví a vzdělávání.

Sachs tvrdí, že Amerika je drcena krátkým volebním cyklem ( v zásadě je dvouletý) a v debatách se všechno točí kolem spotřeby. Sachs upozorňuje na to, jak se na dlouhodobé investice soustředí Čína.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].