Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Záchrana Irska, nebo německých a anglických bank?

Všude se mluví o pomoci Irsku, ale bylo by též dobré mluvit o pomoci německým a britským bankám a investorům. Podle údajů Bank of International Settlements (centrální banka centrálních bank) jsou největšími věřiteli irské ekonomiky (půjčky vládě, bankám a nefinančním korporacím) Německo (půjčilo 109 miliard eur), Británie (půjčila 100 miliard eur) a Francie (půjčila 40 miliard eur).
Tato suma se rovná sedmi procentům britského HDP, 4,5 procentům německého HDP a dvěma procentům francouzského HDP. Stejně jako o záchranu Irska se tedy jedná o záchranu německých a britských bank. Tím se vysvětlují minimálně dvě věci. Všimněme si, že poměr Německo–Francie je opačný oproti zaúvěrování Řecka. A též se ukazuje, proč Irsku ochotně pomáhá Británie, která odmítla jakkoli participovat na pomoci Řecku.

Při pohledu do zpětného zrcátka dává jaksi všechno smysl (od řecké po irskou krizi). Jedna a jedna rovná se dvě.

Podle Lenky Zlámalové – a nejen podle ní – nízké irské daně za krizi nemohou. S tím lze vcelku souhlasit. Je to spíše tak, že otázka irských korporátních daní a otázka adekvátní kapitalizace irských bank spolu moc nesouvisí a není v tuto chvíli moc důležitá. Věc druhá je, zda má Irsko vůbec manévrovací prostor pro udržení si nízkých daní. V prohlášení irské vlády k záchrannému balíku se o daních pro jistotu ani slovem nemluví. (To může znamenat dvě věci: buď je ta dohoda tajná, nebo Irsko vyhrálo. Vsadil bych si na to první.)

S čím ovšem nelze souhlasit, je názor Lenky Zlámalové, že za krizi nemůže irská vláda, ale euro. V tom případě je třeba ptát se, kdo mohl za islandskou bankovní krizi. Také euro – když ho na Islandu nemají? Příčinou irské krize byl – podobně jako na Islandu – nabobtnalý (vůči velikosti irské ekonomiky) privátní bankovní sektor, který byl mizerně regulován, především ve své příliš jednoznačné orientaci na nemovitostní sektor.

Velmi se mi líbí začátek komentáře Wolfganga Munchaua ve Financial Times. Když spojíte šestnáct malých otevřených ekonomik, dostanete velkou uzavřenou ekonomiku. Ale tady je chyták: když shromáždíte lídry šestnácti otevřených ekonomik, budete mít místnost sestávající z šestnácti malých lídrů a celá institucionální struktura sestává z ukazování prstem: Irové říkají, že nejsou Řecko, Portugalci říkají, že nejsou Irsko. Španělé říkají, že nejsou Portugalsko. Co není Itálie?…

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].