Pro ty, kdo se nedívali na pondělní zprávy a taktéž pro ty, kdo jsou opravdu pevně přesvědčeni, že ruský prezident Dmitrij Medveděv se opravdu liší od bývalého prezidenta a nyní premiéra Vladimíra Putina, doporučuji shlédnout na internetu mrazíkovské video.
Prezident Medveděv a šéf Gazpromu Alexej Miller sedí naproti sobě u stolu v kremelské pracovně a jejich rádoby živé jednání natáčí ruská státní televize. Řeší se rusko-běloruský spor o plyn „Žádné koláče, sýry a mléko nechceme“, říká Medveděv, „Što navrhuje Gazprom?“
Již delší dobu to vypadá, že jakoby vyhrocený spor mezi Běloruskem a Ruskem je dobře naaranžovaná zpravodajská hra z dílny bývalého KGB, tedy z okruhu, jehož představiteli se to v současném ruském vedení jenom hemží. (A mimochodem: tenhle spot a nakašírované rádoby jednání v přenosu ruské televize o ruské kultuře, mentalitě a tamějším politickém kýči napoví více než pečlivé čtení Gogola).
O co v celém rusko-běloruském sporu jde? Především jde o západoevropské a případně americké publikum. Rusko potřebuje přesvědčit Evropu o tom, že pokud někdy musí sáhnout k tomu nepříjemnému utahování kohoutků, jde o čistě obchodní spor a pokud se neplatí nebo se platí se zpožděním, budou se utahovat kohoutky jak donedávna váhající a neposlušné Ukrajině, která koketovala s NATO a Evropskou unií, tak loajálnímu a poslušnému Bělorusku. Jde přece jen o byznys a sám Medveděv ve spotu říká: „koláče nechceme“, potřebujeme „peníze“.
Rusko potřebuje znovu utvrdit, že jakékoli tranzitní země v jeho blízkosti skrz které teče plyn k finálním spotřebitelům v západní Evropě jsou nespolehlivé a plyn je třeba do západní Evropy pokud možno dodávat rovnou. Důvod je jednoduchý: kdyby Západ přeci jen začal pochybovat o plynovodu Nord Stream a kdyby přeci jen váhal s plynovodem South Stream, je tu jasný argument: přece se nechcete věčně dohadovat s nějakým Běloruskem a Ukrajinou? Spolu se ztrátou statutu tranzitní země skončí Ukrajina a Bělorusko definitivně v ruském područí, ale zvýší se i přímá závislost zemí střední Evropy na Rusku.
Kdyby se západní Evropa a Amerika přeci jen rozhodly financovat plynovod Nabucco nebo přístavy pro zkapalněný plyn v Polsku, zde je jasný vzkaz: nebojte se nás, my spolehliví jsme, jde nám vždy jen o byznys a peníze.
Podobně měla nedávná válka s Gruzií pro Rusko smysl především z hlediska PR: šlo o to, portrétovat Gruzii jako nestabilní teritorium s šíleným prezidentem. Především tak, aby soukromé korporace ztratily zájem o financování projektu Nabucco, který má vést přes gruzínské území.
Samozřejmě – byl tu i vzkaz pro domácí publikum, především z Moskvy, kde si lidé zvykli žít nad poměry a kde před vypuknutím krize činily zcela běžné platy 5.000 dolarů a víc. Báťuška Medveděv vzkazuje: děláme co můžeme, peníze sháníme. A i když životní úroveň klesá, lidé mají mít pocit, že vláda dělala co mohla. Odmítla koláče a sýry.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
