Tři největší ratingové agentury, které se tak skvěle předvedly před vypuknutím finanční krize, požádaly nyní své klienty, aby přestali publikovat přidělené ratingy. Alespoň se tak praví v reportáži deníku The Wall Street Journal. Je to přímý důsledek nového zákona, resp. maličkého paragrafu, který říká, že ratingové agentury jsou zodpovědné za kvalitu svých ratingových rozhodnutí, a to s okamžitou platností.
Takže agentury žádají klienty, aby pozastavili publikaci rozhodnutí, dokud nebude známa zákonná pozice ratingových agentur. Vydání mnoha strukturovaných či sekuritizovaných finančních produktů bylo pozastaveno, protože rating musí být součástí dokumentace. V USA se to v tuto chvílí týká produktů za 1,4 bilionu dolarů: hypoték, studentských půjček, půjček na auto a vystavení kreditních karet. To vše je momentálně „v limbu“, než se vyjasní „legislativní šotek.“
Každopádně se otevírá velmi zajímavé téma. Je jasné, že zodpovědnost ratingových agentur se musí zvýšit, resp. musí být alespoň nějaká. Na druhou stranu tu musí existovat určitá flexibilita. Ručení v kapitalismu musí být do určité míry omezené, protože jinak by trh nemohl existovat. Podnikání nemůže fungovat jen na principu vězení pro dlužníky a neúspěšné či zkrachovalé podnikatele.
…
Debata deníku FT šetření vs. stimuly pokračuje pátečním textem šéfa ECB Jeana-Claude Tricheta, který naprosto jasně říká (a de facto vzkazuje Spojeným státům), že se stimuly je už třeba skončit a to s rozpočtovými i měnovými. Podle Tricheta výše státních dluhů už může ohrozit i chování a důvěru občanů i spotřebitelů.
Americký ekonom Brad DeLong podrobil Tricheta docela zdrcující kritice. Trichet prý odmítá poučení z historie. A historie nás prý učí, že když není přítomno nic z tří jasných a akutních nebezpečí (clear and present dangers) není důvod opevňovat se v pozicích škrtů a šetření. Tyto tři věci jsou: vytlačování (crowding out) soukromých investic státním dluhem, zvyšující se inflační tlaky a přílišné zadlužování v cizí měně. Naopak: je zde v případě Německa, Francie, Británie, Japonska a USA vysoká nezaměstnanost, obrovská přebytečná kapacita, deflační tlaky, byznys vyděšený nedostatkem zákazníků a vysoká poptávka po kvalitních aktivech.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
