Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Rachman a trhy

Bystrý a vtipný polemik, komentátor deníku Financial Times Gideon Rachman, který v lososovém deníku reprezentuje konzervativní a tradiční britský euroskeptický hlas, napsal v pondělí článek, který se jmenuje „Trhy nejsou příšera“.

Angela Merkelová prý před rokem prohlásila, že je trhům třeba vysvětlit, „kdo je šéf“. Merkelová prý pravila, že „je tu určitá bitva o to, kolik prostoru mají finanční trhy a kolik politici. Je životně důležité ukázat, že politici mají navrch.“

Podle Rachmana je to přesně naopak. Trhy nejsou nepřátelé politiků. Jsou to přátelé. Dokonce stojí mezi politickými lídry a naštvanými občany. Kdyby trhů nebylo, museli by politici žádat o peníze u voličů. To znamená vyšší daně a zásadnější škrty. Pouze trhy stojí mezi politiky a drastickým šetřením.

Dalším nesmyslem je podle Rachmana to, že leckdo v Evropě, Bruselu, Německu apod. je přesvědčen, že tu existuje anglosaské spiknutí proti euru za účelem Evropu či euro oslabit a destabilizovat. S trhy je to přitom tak, že na případném rozpadu eura někdo vydělá a někdo jiný zbankrotuje.

S tím, jak se krize stupňuje, budou se zintenzivňovat i konspirační teorie. Už nyní je slyšet, že Mario Draghi a Mario Monti představují zájmy vysokých financí, protože kdysi pracovali pro Goldman Sachs.

Zde nabízím svoji skromnou a stručnou polemiku s Rachmanem:

Zaprvé se mi zdá, že představy o „anglosaské tržní konspiraci“ Rachman dosti přifukuje, zdaleka to není tak rozšířené. Většina evropské reprezentace na základě jednání s Američany dobře ví, že americkým zájmem je přehlednější, jednodušší, tedy i integrovanější Evropa. Stejně tak se ví, že Amerika potřebuje Evropu silnou a prosperující, nikoli oslabenou. Z ekonomických i bezpečnostních důvodů.

Monti a Draghi pracovali pro Goldman Sachs. Jenže to není konspirativní teorie, ale fakt. To, že si banka Goldman Sachs do určité míry zprivatizovala americké ministerstvo financí, je také skutečnost. To, že tato banka hrála roli v retušování a maskování řeckého dluhu, je taktéž doloženo.

Místo snadných cílů by bylo lepší, kdyby se Rachman zamyslel nad užitečností toho, že roční objem světových finančních transakcí desetinásobně převyšuje světové HDP. Nevypustil se z láhve příliš silný džin, o jehož podstatě vlastně nikdo nic neví?

Tvrzení George Sorose, že finanční trhy jsou inherentně nestabilní a nepříliš racionální, se v posledních letech potvrdilo. Soros netvrdí, že se mají trhy zakázat, ale říká, že si této jejich vlastnosti máme být vědomi a být na výkyvy lépe připraveni. Je to lepší než kázat dobrotu, chytrost a blahodárnost trhů.

Potíž finančních trhů je, že zjevně fungují pod diktátem dosti tupého stádního myšlení a podléhají módním a psychologickým vlnám. Nejdříve všichni kupují státní dluhopisy horem dolem, najednou nikdo nechce ani ty německé.

Státy, které (pozdě, ale přece) přistoupí k tvrdým škrtům a bolestivým reformám, se dočkají jedině toho, že je trhy po zásluze potrestají. Slavné trhy jsou totiž čím dál méně trpělivé a čím dál více krátkozraké (short-termism).

Ratingové agentury nejprve dávají AAA pytlům blech a klubkům zmijí a za pár měsíců tytéž pytle blech ocení jako investiční odpad. Byl bych rád, kdyby si Rachman místo útoků na laciné cíle kladl tyto otázky a pomohl čtenářům o tom přemýšlet. I když odpovědi asi nezná, protože je nezná nikdo.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].