Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Pruský Ital a řecký růst

Po dlouhém váhání podpořila německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Die Zeit kandidaturu Itala Maria Draghiho na post guvernéra Evropské centrální banky. Přestože je Draghi považován za velmi přísného bankéře a říká se mu „prušácký Ital“, je německé přijetí tohoto kandidáta velmi vlažné.

Kancléřku Merkelovou podle všeho znepokojuje, že poté co musí Němcům vysvětlovat záchranný balíček, ještě jim řekne, že šéfem jejich měny bude Ital.

Přijetí Draghiho ze strany německého tisku je velmi chladné. FT Deutschland píše, že Merkelová se musí naučit s Draghim žít. Handelsblatt kritizuje Draghiho angažmá u Goldman Sachs před deseti lety. Frankfurter Allgemeine Zeitung váhavě vyjadřuje respekt k tomu, že Itálie má dostatek vysoce kvalifikovaných kandidátů na vysoké evropské posty. Další navrhují posílení pravomocí hlavního ekonoma ECB Jurgena Starka, který je ale vlivný dost. Celkově platí, že by Němci chtěli více vlivu, ale nevědí proč.

Kancléřka Merkelová očekává, s jakými výsledky se vrátí z Atén trojka vyjednavačů (Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka) a jak vyhodnotí řeckou schopnost splácet. Jinak se vcelku má za to, že v zákulisí německé vlády se už počítá s novým balíčkem pomoci pro Řecko. Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová v rozhovoru pro Le Monde odmítla jakoukoli restrukturalizaci řeckého dluhu.

Süddeutsche Zeitung má celou stránku o ultraneviditelném prezidentovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi, kterého si za osmnáct měsíců – co předsedá Evropě – ještě skoro nikdo vůbec nevšiml. Na otázku reportéra, co vlastně celý den dělá, Rompuy nazlobeně pravil, že je prý od rána do večera velmi „busy“.

Thomas Hanke napsal v deníku Handelsblatt článek, že Evropa od Německa potřebuje v první řadě leadership a nejen peníze. Bez evropského dluhopisu to nepůjde a k tomu je Evropu třeba politicky vést. Německo prý potřebuje nového Bismarcka.

Martin Wolf z Financial Times vypočítal toto: aby Řecko mohlo v roce 2040 stabilizovat dluh na 60 procentech HDP (v současnosti má 160 procent HDP), muselo by každý rok růst nominálně o čtyři procenta a vytvářet primární přebytek rozpočtu šest procent. Nechť každý posoudí, zda je to možné. Závěr: restrukturalizace řeckého dluhu je nutná. A lépe dříve než později.

Mark Weisbrot napsal pro New York Times článek o tom, že Řecko má po vzoru Argentiny opustit eurozónu, protože to pro něj bude stejně výhodné, jako když Argentina opustila pevnou fixaci na dolar.

Hlavní potíž je v tom, že řecká restrukturalizace může přinést nákazu, která se rozšíří do Španělska – jak upozorňuje James Saft, analytik agentury Reuters.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].