0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka14. 4. 20144 minuty

Provokace, anexe a pak pochod na Kyjev

Co podle Tomáše Pojara znamená, že máme brát Rusko vážně? Respektovat ho, nezesměšňovat, obdivovat; od všeho trochu?

Na východě Ukrajiny • Autor: Globe Media /  Reuters

V sobotních Lidových novinách (na internetu to není k dispozici) pravil Tomáš Pojar, právě se navrátivší velvyslanec z Izraele a nyní pedagog CEVRO Institutu, že by „Západ měl začít brát Rusko vážně“. Bohužel už to nerozvádí, takže mne napadají jenom samé otázky a vrtá mi hlavou, jak tento svůj poněkud ominózní vzkaz čtenářům LN myslel.

Pojar asi nemyslí „brát vážně ruskou hrozbu“, protože když se člověk podívá kolem sebe, na sociální sítě a do českých i západních médií, má pocit, že ruskou hrozbu teď většinou docela vážně bereme. Jiné téma je, jestli jsme ji brali vážně dlouhá léta před Krymem a „euromajdanem“. Asi ne, protože v oblasti energetické závislosti na Rusku jsme toho nepodnikli dost a protože jsme asi dost lehkomyslně snížili výdaje na obranu (my Češi, i my Evropané).

Reklama

Nebo jsme měli brát vážně ruskou zahraničně politickou a geopolitickou doktrínu? Leckdo (např. Luboš Dobrovský nebo právě Tomáš Pojar) dnes říká, že kdybychom ji dávno pozorně četli, věděli bychom, že Rusko má zájmy ve svém příhraničí a nikdy se jich nevzdá. Sám Pojar ale tvrdí, že ho zabrání Krymu překvapilo.

Deklaruje Rusko racionálně svoje zájmy, nebo jsou zájmy Ruska racionální? Nebo má být bráno Rusko vážně jako velká a významná euroasijská civilizace a starobylá kultura? Tedy respekt k něčemu, co je velké a staré?

Nebo máme brát vážně specifika „ruské demokracie“, která vlastně demokracií není, máme mít snad respekt k tomu, že Rusové to prostě chtějí jinak?

Nebo se snad nemáme vysmívat Putinovi a malovat mu hitlerovský knírek, protože to je pro Rusy urážlivé a svého Putina mají rádi?

Nebo se stal z Pojara takový konzervativec, že podobně jako bývalý americký prezidentský kandidát Patrick Buchanan (nebo u nás Michal Semín) obdivuje Putinovo Rusko jako religiózní a hodnotovou baštu, která zachrání svět před prohnilým Západem a homosexualismem? To snad, pevně doufám, ne a za náznak této hříšné myšlenky se panu emeritnímu velvyslanci omlouvám.

Nebo máme brát vážně ruské řeči o ukrajinských fašistech? Nebo máme jako Západ zapomínat, že Rusko je či má být partnerem Západu ve snaze o stabilitu na Blízkém východě či v boji proti islámskému fundamentalismu a terorismu? Nebo od všeho trochu? Těším se zkrátka na podrobnější článek „Proč a jak brát Rusko vážně“ od autora Tomáše Pojara.

Gideon Rachman ve Financial Times popisuje čtyři scénáře, které se mohou stát:

1. Na východě Ukrajiny budou pokračovat provokace aktivistů organizované Moskvou. Snahou bude především zabránit volbám 25. května, aby současná ukrajinská vláda mohla být pořád Moskvou označována za nelegitimní.

2. Poslání ruských jednotek na východní Ukrajinu pod hlavičkou humanitární mise. Žádná formální anexe.

3.  Anexe některých částí východní Ukrajiny podle krymského modelu.

4. Pochod na Kyjev. Ten se zdá sice nemyslitelný, ale stejně nemyslitelné bylo nedávno zabrání Krymu.

5. Důležitá myšlenka je na konci článku. Vzhledem k citlivosti toho všeho se EU rozhodla své debaty a plány o sankcích nezveřejňovat. To však jenom posiluje Rusko, které si je vědomo nervozity EU a rozdílných názorů uvnitř EU.

6. EU musí říct jasně, jaké jsou možnosti, co se stane a jak to bude konkrétně odstupňováno. A zákaz udělování víz by se měl jako možnost vztahovat i na veškerou ruskou střední třídu. Dokud si Rusové budou svobodně nakupovat v Paříži a Londýně, nebudou mít důvod brát jakékoli hrozby Západu vážně.

Tento článek na Bloombergu se věnuje sankcím žertovně. Popisuje ruského prodavače medu, který dal na svůj moskevský obchod ceduli „Sankce – Obama vstup zakázán“. Nebo případ jakéhosi Sergeje Ivanova z Petrohradu, který si přes Amazon objednal a zaplatil jakési papuče, ale Amazon mu vzkázal, že je nedostane, protože je jeho osoba předmětem sankcí.

Jenže Sergej Ivanov (což je něco jako Joe Smith nebo Jan Novák, tak se jmenuje v Rusku každý druhý), opravdový Sergej Ivanov – spolupracovník Putina – zaslal postiženému Ivanovovi s patřičnou publicitou chybějící peníze. Vladimír Žirinovskij navrhuje zákaz McDonaldů a Pepsi coly, protože hamburgery a sladká voda jsou pro Rusy nezdravé. A tak podobně.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].