0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka5. 1. 20095 minut

Příští měsíce české politiky

[image id="120824790"]Premiér Mirek Topolánek nakonec změny ve vládě neoznámil, údajně s ohledem na to, že Jiří Čunek s posuny nesouhlasí, patrně proto, že má být sám odvolán a nahrazen Cyrilem Svobodou.

Premiér Mirek Topolánek nakonec změny ve vládě neoznámil, údajně s ohledem na to, že Jiří Čunek s posuny nesouhlasí, patrně proto, že má být sám odvolán a nahrazen Cyrilem Svobodou. Čunek prý místo svého odvolání žádá odchod ministra financí Miroslava Kalouska s ohledem na to, že ten se prý chová jako člen ODS, nikoli lidovec.

Zde tedy nastává důležitá otázka. Není rozumnější dovládnout nakonec bez lidovců? Předčasné volby na podzim tohoto roku (možná dříve) jsou takřka jisté, ať už se na nich dohodne vláda (výměnou za „toleranci“ při předsednictví) se sociální demokracií a nebo budou důsledkem toho, že vláda dříve nebo později přijde o důvěru. S nějakými reformami a novou legislativou (ve vládní režii) v tuto chvíli stejně nikdo nepočítá, takže jde o to, důstojně překlenout předsednictví.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Pokud mají být odvoláni ministři za ODS (Julínek, resp. Řebíček) z důvodů neschopnosti a nedůvěryhodnosti, pak premiér činí správně, tlačí-li na odvolání Čunka, který nemá vzdělání, zkušenosti a neumí ani cizí jazyk. Bude-li premiér trvat na odchodu Čunka z vlády de facto (i když možná ne de jure) se to rovná odchodu lidovců z koalice. Miroslav Kalousek ale ve vládě nepochybně zůstane: ODS prostě nemá svého ekonomického experta, ani kandidáta na tento post. Kalousek je vůči premiérovi nejloajálnějším ministrem (v tom má Čunek pravdu) a prospěšné je, že to je ministr nadstranický a ve většině provozních věcí tedy relativně racionální.

Část lidovců navíc zůstane loajální vůči Kalouskovi a postupný příklon lidovců k budoucímu koaličnímu partnerovi, tedy sociální demokracii, nebude tak zjevný.

Z vlády odejde ministryně Džamila Stehlíková (SZ), ale ve vládě jejímž jediným cílem je už pouze řízení Unie, zůstanou zbylí zástupci zelených. Ministr Karel Schwarzenberg je se svou autoritou, zkušeností a kompetencí pro řízení Unie zcela nepostradatelný a ministr Martin Bursík je ve svém oboru také odborník. Možnost spoluřídit jménem Unie globální jednání o boji s klimatickými změnami jistě chápe jako životní a historickou příležitost.

Jaké jsou cíle a strategie Jiřího Paroubka? Chce opravdu zrušit poplatky ve zdravotnictví, i když mu jejich existence pomohla vyhrát dvoje volby? Chce opravdu zrušit české zahraniční mise? Chce se opravdu spojit s prezidentem a svrhnout vládu už nyní? Budou mu stačit výměny ministrů? Jak to bude s radarem?

Nejprve k výměně ministrů: ta s Paroubkem vůbec nesouvisí, zvlášť má-li vést k větší profesionalitě vlády. V Paroubkově zájmu není „lepší vláda“. Podle mne nic jako promyšlená Paroubkova strategie vlastně neexistuje. Dokud se ale vláda bude tvářit, že je to především ona, kdo se potřebuje dohodnout, bude šéf ČSSD zvyšovat svoji cenu. Jakmile ale dá premiér Mirek Topolánek najevo, že je ochoten jít do velkého rizika, bude to Paroubek, kdo se bude chtít dohodnout. Paroubek má ale cíl: chce a potřebuje předčasné parlamentní volby: buď již v červnu, spíše ale na podzim.

Proč? Protože sám cítí, že jeho preference jsou na vrcholu teď a nyní a lepší už asi nebudou. V krajích se sociální demokracie brzy ušpiní mocí (případ Dryml ukazuje, že už se tak děje) a budou-li dopady hospodářské krize těžké, začnou z toho více profitovat extremisté: nalevo KSČM a napravo třeba Dělnická strana.

Důsledek červnových voleb do Evropského parlamentu bude dvojí: na jedné straně je pravděpodobné, že ODS utrpí drtivou porážku. Krom vlastní popularity bude oslabena i novou stranou odnože Libertas, která ubere skalní voliče. Jenže: na jedné straně sice ODS oslabí, na druhé straně získá někdy v létě nové vedení, které možná může upadající podporu strany osvěžit.

Stále nechápu proč by měl „strýček Paroubek“ věnovat svým voličům zrušení zdravotních poplatků ještě než se dostane k moci? Připravil by se o důležitý nástroj protivládní propagandy a navíc bude poplatky sám potřebovat až bude muset jednou sám vládnout. Možná si ale Paroubek spočítal, že vládu snadno vymete i bez poplatků.

Žádné spojenectví s prezidentem se konat nebude. Za prvé se šéf ČSSD s Václavem Klausem nikdy nepaktoval a sám je asi přesvědčen, že to prospívá jeho současné síle. Proč by to měl měnit? Proč by měl umožňovat Klausovi získat moc a jmenovat euroskeptickou úřednicko-odbornou vládu? V zájmu Paroubka je přece držet nepopulární Topolánkovu vládu u moci a všechno na ní svádět.

ODS by měla umožnit Paroubkovi prosadit cíle, které jsou v obecném zájmu: schválení Lisabonské smlouvy a stanovení termínu přijetí eura. Tím by se i v očích veřejnosti zachovala státotvorně. Těžko ale odhadovat budoucnost smlouvy o americkém radaru (tedy důležitou součást složitého vzorce), zde je však zjevné, že zájem americké strany (z finančních důvodů i s ohledem na naše váhání) výrazně ochladá.

Zahraniční vojenské mise ČSSD podle mne nakonec schválí, na toleranci radaru bych se nespoléhal.

Pomůže vládě když bude důstojně po šest měsíců řídit Evropskou unii? Podíváme-li se do dnešních světových novin – od New York Times po Financial Times – všimneme si, že jména českým ministrů jsou v souvislosti s Ukrajinou i Gazou „skloňovány ve všech pádech“, což je věc v historii České republiky skutečně nevídaná. A tak to bude skoro každý den. Je to dobré pro prestiž naší vlády v očích zahraniční veřejnosti a relativně úspěšné řízení Evropy ocení snad také domácí elita. Volební výsledek to ale asi dramaticky neovlivní.

Páteční audit: Madoffova past

Úterní audit: Čas neprivatizovat ČSA


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].