Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Odboráři do betonu a Portugalsko

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Na ekonomickém serveru baselinescenario.com publikovali před týdnem ekonomové Petr BooneSimon Johnson (bývalý hlavní ekonom Světové banky) článek, který upozornil, že Portugalsko bude brzy následovat osud Řecka. Dluh Portugalska nyní činí 78 % HDP a do roku 2012 se má zvednout na 108 % HDP.

Dluh Portugalska financují prakticky pouze zahraniční subjekty a Portugalsko neplatí ani úroky. Je jen otázkou času, kdy trhy odmítnou financovat toto pyramidové schéma. Aby se Portugalsko vyhnulo kolapsu, muselo by už v příštím roce vytvořit rozpočtový přebytek ve výší 5 % HDP.

Trvalo to pouze pár dní od uveřejnění textu a akcelerující řecká krize začíná s sebou zjevně strhávat i Portugalsko, rizikové prémie portugalských dluhopisů začínají prudce narůstat.

Podle serveru eurointelligence.com je příznačné, že podobně jako v prvních fázích řecké krize portugalský tisk považuje nedůvěru trhů za nespravedlnost a spiknutí anglosaského kapitalismu proti své zemi.

Řecká dluhová krize, která znehodnocuje společnou evropskou měnu euro, má i svá pozitiva. Evropská průmyslová výroba se zvýšila nejrychlejším tempem v celé dekádě. Je to způsobeno nejen zvýšenou poptávkou na nově vznikajících trzích (emerging markets), ale také oslabeným eurem, které pomáhá exportu.

Němečtí průmysloví výrobci dokonce zvýšili výrobu nejrychlejším tempem za jediný měsíc od roku 1995. O tom všem více ve Financial Times.
Dodejme, že zrovna Řecku tohle moc nepomáhá, protože se v něm prakticky nic nevyrábí.

Jedním z oficiálních výstupů tripartity (tedy jednání vlády, zaměstnavatelů a odborů) je, že tripartita podporuje stavbu jezů na Labi, dostavbu Temelína a rekonstrukci elektrárny Prunéřov (patrně v podobě, kterou si přeje ČEZ).

Co mají odboráři a zaměstnavatelé s tímhle společného? A co mají jezy na Labi společného se sociálním smírem nebo vývojem mezd? Proč odboráři a zaměstnavatelé nevolají třeba po špičkovém školství, vědě, vývoji a výzkumu? Proč se domnívají, že zrovna beton, těžký průmysl a vývoz elektřiny jsou nejlepším základem pro tvorbu pracovních příležitostí?

Zvenku tu trochu působí, že za zaměstnance a zaměstnavatele mluví v tripartitě mnozí z těch, kdo v průzkumech odpovídají, že „za komunismu bylo lépe.“ Asi proto, že jsme měli ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].