0:00
0:00
Audit Jana Macháčka3. 10. 20143 minuty

Maastricht v koši

Juncker slibuje společné evropské investice v hodnotě 300 miliard korun

Zprávou týdne z eurozóny je nepochybně skutečnost, že Itálie a Francie oznámily, že hodlají porušit celý seznam evropských stabilizačních pravidel, především tříprocentní deficit, tedy základ maastrichtských kritérií. Obě země navíc hodlají porušovat tzv. fiskální kompakt, resp. oddálit dobu, odkdy začne platit.

Kancléřka Merkelová odpověděla, že ve hře je důvěryhodnost celé Evropské unie a že udržitelný růst může existovat pouze na bázi zdravých veřejných financí. Italský premiér Renzi zase v Londýně prohlásil, že „nikdo si nemůže dovolovat používat pohrdlivé výrazy vůči těm, kdo se rozhodli nerespektovat maastrichtská kritéria“.

↓ INZERCE

Francouzská vláda si rovněž sundala rukavice a prohlásila, že „po Francouzích nebude nikdo požadovat nějaké další úsilí, protože vláda udělala dost proto, aby zemi správně nasměrovala z hlediska fiskální odpovědnosti“, fiskální přísnost (austerity) ale odmítla.

Italové a Francouzi se však nekoordinují. Itálie se bojí, že pokud dostane Francie pokutu, nepovolí EU žádnou vstřícnost ani vůči Itálii.

Abychom nepsali jen o špatných zprávách, italský premiér Matteo Renzi zaznamenal uvnitř vlastní strany důležité vítězství na cestě k reformám trhu práce. Bude opuštěna (teď je to velmi nadějné) běžná, ale nákladná italská právní praxe, kdy soudy reinstalují do firem již jednou propuštěné dělníky místo toho, aby jim přiznávaly pouze finanční kompenzaci. To v Česku známe také, soud nám například reinstaloval policejního prezidenta a měli jsme dva…

Nejen z Hradu a ze Strakovy akademie zaznívá volání po vyšších investicích. Je to jedno z klíčových témat i v eurozóně, volá se po nich ve zmíněné Itálii a Francii, investice se měly stát úhelným kamenem nové politiky Evropské komise, Juncker slibuje společné evropské investice v hodnotě 300 miliard korun.

Deník The Wall Street Journal ovšem naznačuje, že se zřejmě jedná o jakousi blamáž. Budoucí místopředseda Evropské komise pro růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen dostal od Junckera úkol najít během tří měsíců oněch 300 miliard eur. Evropský parlament se pak budoucího viceprezidenta zeptal, kde chce těch 300 miliard eur brát, a dozvěděl se toto: 

1. Efektivněji využívat evropské fondy

2. Zlepšit a maximalizovat roli Evropské investiční banky a národních investičních bank, jako je německa KfW

3. Přimět vlády, aby omezily jiné útraty a podpořily investice

4. Vytvořit správné regulační podněty pro privátní investice

Takže si to přeložme do normálního jazyka: žádné nové investice nebudou, žádná nová velká hromada peněz, tedy třeba společný evropský investiční fond startovní velikosti 500 miliard eur, který navrhuje polský ministr financí Mateusz Szczurek.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].