Andrej Babiš
Andrej Babiš • Autor: Milan Jaroš

Máme vůbec vládu, nebo si každé ministerstvo, každá koaliční strana vládne sama za sebe? To člověka napadá, když si čte zcela zásadní a průlomové oznámení ministra financí Andreje Babiše o tom, že do roku 2017 vláda předloží vyrovnaný rozpočet.

Ponechme pro tuto chvíli stranou úvahu o tom, zda a za jakých okolností to je, či není dobrý nápad nebo správný cíl. Podstatné spíše je, že jde o jeden z několika (řekněme tří až pěti) nejdůležitějších bodů vládního programu - a že v normální zemi by se jednalo o případný úhelný program vládní politiky, od kterého se pak odvíjejí desítky a stovky dalších podružnějších cílů.


Lze si těžko představit, že v normální zemi může ministr financí něco takového říci bez konzultace s premiérem či bez toho, že by to vláda měla v programovém prohlášení, nebo bez toho, že by se na tom dohodla celá koalice. Též dodejme, že v mnoha zemích se na diskusích o tom, o kolik desetin procent se zvýší či sníží schodek, lámou koalice, vytvářejí vlády a opozice apod. Souvisejí s tím takové „maličkosti“, jako kolik se bude investovat, utrácet, škrtat, šetřit, kolik se umístí na trh dluhopisů apod.

Ne tak u nás. A to v našem případě jde ještě o takové „maličkosti“, jako je přijetí, či nepřijetí eura, fiskální kompakt, finanční ústava apod. Proto dnes hlavní hospodářsko-politický kritik a oponent vlády Miroslav Kalousek spěchá za premiérem Bohuslavem Sobotkou - mimo jiné si asi ověřit, jestli o dosti radikálním nápadu ministra financí Babiše má vůbec premiér nějaké ponětí či tušení.

Nabízí se zde určitá paralela s minulou vládou, kdy ODS neměla žádného ekonomického ministra, resp. ekonomicky kompetentního ministra, a většinu fiskálních a daňových cílů a reforem vytyčoval bývalý ministr financí Kalousek sám jako představitel menší (počtem poslanců) vládní strany. ČSSD má sice ministra průmyslu Jana Mládka, ten se ale – zdá se – opravdu věnuje svému portfoliu, nikoli fiskálním a makroekonomickým strategiím. Sám premiér je sice také bývalým ministrem financí, ale z obrazu už asi trochu vypadl.

Ze stejného soudku jsou změny v dozorčích radách státních podniků. To si z nás dělají lidovci a sociální demokraté legraci, že o přípravách těchto změn nevěděli, že „jsou zaskočeni“?

Proč – pokud s nimi nikdo nejednal (čemuž se nedá moc věřit) – se nepokoušeli zjistit, co se chystá, aby zaskočeni nebyli? Když to trochu přeženeme, co má vláda vlastně důležitějšího na starosti než právě fiskální strategie a fungování státních podniků?

Všechno nelze svádět na to, že v České republice je to i díky předčasným volbám tak hloupě nastaveno, že máme vlastně volby pořád a už dávno probíhá kampaň před komunálními a senátními volbami. Tímhle trpí na světě více zemí. V Česku se zjevně o nějakou vládní jednotu nikdo ani moc nesnaží.

Začaly prázdniny, je léto a zdá se, že nikomu to všechno asi moc nevadí. Věřme ale, že zahraniční investory a obchodní partnery docela zajímá, jestli se někde vládne, či nevládne nebo že vládne vlastně někdo jiný, než je psáno na papíře.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte