Evropská komise prý vyšetří, kdo je zodpovědný za úniky informací ve věci vyšetřování ČEZ a J&T, resp. Energeticko-průmyslového holdingu (EPH). Informace o „přepadové kontrole“ se totiž objevily den před jejím zahájením v týdeníku Euro, respektive na serveru euro.cz.
Nejjednodušší by pochopitelně bylo, zahájit vyšetřování v týdeníku Euro a zabavit mobily a počítače prozměnu tam. To se ovšem nikdy nestane. Evropská komise nemůže kontrolovat časopis Euro, protože jí to věcně nepřísluší. Kdyby vnikla do Eura česká policie, bylo by to chápáno jako útok na svobodu tisku a jako třešnička na dortu je tu fakt, že Euro pořád patří nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi, kterého se málokdo odváží pozlobit. A navíc PPF je v tom EPH také!
Takže vyšetřovat se bude v Brně v Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Úřad se bude vyšetřovat sám, případně povede vyšetřování policie. Takže se na nic jako obvykle nepřijde.
…
Firmě ČEZ je třeba přiznat, že z hlediska PR a budování image (obrácení špatných zpráv ve svůj prospěch) to má opravdu profesionálně „zmáklé“ (také na to má peníze). Vyšetřování je prý důkazem toho, jak se stala firma na evropské úrovni důležitou. Donedávna byl prý ČEZ poslední velká evropská energetická firma, která ještě podobně vyšetřována nebyla. Odebrání mobilu či počítače Martinu Romanovi nevadí a nechává ho úplně klidným, protože správný manažer musí s něčím takovým vždycky počítat apod.
Coby se asi dělo, spustilo za ryk, kdyby někdo zabavil mobil Jiřímu Paroubkovi nebo Mirkovi Topolánkovi (ano – samozřejmě vím, že je to blbé srovnání, ale používám ho schválně…)?
Reakce EPH je o poznání méně „nad věcí“ než jak se to snaží prezentovat ČEZ. V materiálu, který rozesílá PR oddělení novinářům, se píše o tom, že to je naopak Czech Coal, kdo zneužívá dominantní postavení na trhu. Když je to tak jasné, pak se člověk diví, proč si EPH také nestěžuje v Bruselu a proč komise nevyšetřuje prvně Czech Coal, když by jaksi správně měla. Chce EPH říci, že si to v Bruselu popletli?
…
FBI prý bude vyšetřovat rakouskou Erste bank z podezření z placení úplatků při privatizaci České spořitelny a dalších bank v regionu. Nevím jak například v Rumunsku, ale v České republice to – pokud jde o Miroslava Macka – půjde dost obtížně. Ten si to totiž vymyslel výborně. Byl místopředsedou ODS, ale nebyl ani poslancem, ani senátorem (neměl tedy žádný konflikt zájmů). Založil si poradenskou živnost a za poradenství při privatizaci zinkasoval deset milionů korun od jiné poradenské firmy. Pak ten příjem normálně přiznal a zdanil.
Co naplat, že ODS nebyla tehdy vůbec ve vládě (o privatizaci rozhoduje vláda)? Podle mne tady nic trestného nenajdeme, odsoudit to jde pouze v rovině mravní, což se moc nepovedlo, protože uveřejnění případu v Lidových novinách zastínily útoky z 11.září 2001. Zamyslet se můžeme snad pouze nad tím, jaké předpoklady a náležitosti má u nás poradenská živnost. Vyšetřování by muselo najít i jiné příjemce plateb za dobré rady, kteří to neměli tak dobře ošetřeno jako Macek.
…
Gillian Tettová napsala skvělý text, o tom, jak „případ Dubaj“ prokázal, že investorský svět je stále nervózní, neklidný a nestabilní. V bankovním žargonu se donedávna používal termín „tail risk“ pro cosi, co sice teoreticky nastat může, ale je to jen velmi vzdálené nebo nepravděpodobné. Jenže „tail risk“ se z ocasu přenesl do centra vědomí investorů. Investoři jsou dnes opakovaně žádáni - v duchu Alenky v říši divů - uvěřit před snídaní šesti neuvěřitelným věcem: od pádu Lehman Brothers po bankrot Islandu. Tettová také v souvislosti s Řeckem upozorňuje na to, že řecké státní dluhopisy se dnes obchodují se stejnou rizikovou prémií jako ty turecké, přestože Turecko není v eurozóně. To ukazuje na to, že investoři považují státní bankrot členské země eurozóny za možný. Donedávna by to byl rovněž „tail risk“.
K Dubaji ještě jeden textík z téhož média. Líbí se mi, jak novinář říká šejkovi, že jeho rozvojové plány pro Dubaj jsou „šílené“. A on mu kontruje tím, že jsou „odvážné.“ Ano – odvaha za cizí peníze, to je oč tu – jako v poslední době obvykle - běží.
…
A na závěr dvě opravy, resp. omluvy. Mezi signatáři petice Několik vět studenti vysokých škol byli, někteří se mi dokonce rozhořčeně ozvali.
A věc druhá: motory do stíhaček Gripen (Saab) již asi dvacet let nemají nic společného s automobilkou Saab. Vyrábí je Volvo, de facto v licenci General Electric.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].