Prezident Václav Klaus řekl, že považuje za naprostý nesmysl, aby členy bankovní rady ČNB jmenoval výhradně prezident. „Já jsem se strašně zlobil před deseti dvanácti lety, kdy se do naší ústavy dostalo, že členy bankovní rady jmenuje prezident,“ uvedl na pražském Hlavním nádraží při svém odjezdu do Ostravy. „Považoval jsem za ironii dějin, že jsem jako dáreček tuhle výsadu, kterou jsem zásadně kritizoval, nakonec dostal já,“ doplnil Klaus.
Nejprve doplňme věcnou nepřesnost. Do ústavy se tato suverénní pravomoc dostala na začátku roku 1993, tedy před osmnácti lety, pravdou je, že tuto výsadu Klaus kritizoval především v dobách opoziční smlouvy, kdy spolu se Zemanem toto ustanovení dokonce žádali prověřit Ústavním soudem (a neuspěli).
Těžko říci, jak to tehdy autoři ústavy vlastně doopravdy mysleli. Jistě chtěli velmi nezávislou centrální banku. Tehdy nová a módní liberální „ideologie nezávislosti centrální banky“ asi vylučovala, aby kontrasignovala vláda nebo sněmovna (kvůli volebnímu cyklu). A Senátu, který měl potvrzovat prezidentovy kandidáty na ústavní soudce, bylo naloženo až dost s ohledem na to, že vůbec neexistoval či nebyl do roku 1996 tzv. naplněn. Dosti na tom, že jsme se na hraně či za hranou ústavnosti pohybovali s ústavními soudci.
Pokud se Václavu Klausovi nelíbila tato exkluzivní pravomoc, mohl s ní dozajista nakládat méně tajemně, orientálně či velkovezírsky. Mohl třeba včas oznámit okruh kandidátů, ze kterého vybírá, a okruh expertů, s nimiž konzultuje, mohl vystoupit ze svých bot a vybírat názorově i profesně různorodější kandidáty (mix teoretiků, akademiků, praktiků a expertů zevnitř instituce).
Kdo by měl kontrasignovat? Vláda, nebo Senát? Vláda je asi ekonomicky kompetentnější, ale více podléhá volebnímu cyklu. Měl by to být spíše Senát, ten potřebuje posílit a senátoři alespoň budou nuceni více sledovat ekonomickou problematiku.
Každého napadne: Že to ten Klaus nekritizoval po celá svá dvě prezidentská období!? Zde však dodejme, že politik, který naplno nevyužívá pravomocí, je i ze světového pohledu fenomén velmi ojedinělý. Málokdo si napíše do deníku jako Václav Havel: „Jsa u moci, jsem sám sobě podezřelý.“ A o deník a soukromé zápisky nakonec tolik nejde. Navíc se během posledních osmi let o novele ústavy do hloubky příliš nediskutovalo.
Pro ty, kdo se obávají, že chce Klaus (navzdory tomu, že to popírá) po ruském způsobu kandidovat potřetí, bude-li přímá volba (s argumentem, že to je jiný prezident), je tento výrok povzbudivý. Stejně jako informace o chystané Klausově prezidentské knihovně.
…
Vážení čtenáři, každodenní Audit JM se od zítřka odmlčí. Až do 19. 12.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
