Od dob Miloše Zemana je ve vysoké české politice zaveden institut věrného pobočníka na špinavou práci. Ten zařídí vše potřebné, i to, čím se pan stranický předseda jaksi nechce špinit. Nějaké ty pamflety (akce Olovo apod.), nějaký ten nákup přeběhlíků, zařízení, resp. nákup hlasů pro prezidentské volby, kontrolu transakcí ve vysokém byznysu, především v tom státním a polostátním a asi nějaký ten výběr výpalného nebo černých peněz na kampaň. Když je třeba, dodává věrný sluha asi i potřebné kapesné, třeba pokud se šéfovi přechodně sníží plat.
Zeman měl (a už zase má) na tuhle práci Miroslava Šloufa. Topolánek měl svého Marka Dalíka. Je mimochodem příznačné, že tihle dva se nakonec stali čilými spolupracovníky. Jiří Paroubek má svého Jaroslava Tvrdíka a také Petra Dimuna (zde však musím podotknout, že schopnosti a inteligence těhle dvou se Dalíkovi se Šloufem podle mého názoru jaksi nerovnají). Příznivci cynického realismu v české politice tvrdí, že bez věrného výběrčího se politika úspěšně dělat nedá.
Petr Nečas bude tedy zajimavým testem. Není známo nic o tom, že by měl po ruce nějakého takového šíbra-podržtašku či temné alter-ego a těžko si představit, že by ho v tomto ohledu moc změnila. Nečas může být jakýmsi Špidlou ODS. O Špidlovi je známo, že když jako předseda vlády nakonec svolil se schůzkou s Vladimírem Železným, hodinu mlčel a pak pravil: pane Železný, váš čas vypršel… Pak lidé jako Ivan Langer začali o Špidlovi šířit, že je autista nebo že se chová jako Stalin.
Sem si dovedu dosadit i Nečase. Teď uvidíme, jestli Nečas dokáže přesvědčit zbytek ODS, že politika se dá dělat i takhle, anebo jestli bude organismem realistů, cyniků, šíbrů a obchodníků vyvržen stejně rychle jako Špidla. (Případně zda si nějakého šikovného šíbra taky sežene či si zapůjčí Dalíka; Nečasovi konkurenti v ODS v kuloárech tvrdí, že svého Dalíka nemá, protože si ho neumí sehnat. Uvidíme.)
Moje problémy s Nečasem jsou jiného rázu: když je podle všeho tak čestný, moc nechápu jeho mlčení po dobu opoziční smlouvy. Jeho projevy při prezidentské volbě považuji za dosti nevábné. A vadí mi jeho jakási netknutost mimoparlamentním světem. Ze školy odešel rovnou do politiky a rodinu živí už dvacet let výhradně z našich daní. Nejsem si jist, jestli zrovna on je ten, kdo má učit národ zodpovědnosti a podnikavosti.
…
Václav Havel navrhl za prezidenta Šimona Pánka. Realisté si určitě ťukají na čelo. Copak je to průchodné? A uskutečnitelné? Asi ne, ale právě proto se o tom má mluvit.
Výhodou Pánka je právě to, co nemá výše zmíněný politický úředník Nečas. Zabýval se posledních dvacet let něčím jiným než českým politickým bahnem. A je představitelem instituce, která dokazuje, že v Česku nevyhynul zájem o svět a že kromě šíbrů a mocichtivých sobců tu žijí lidé, kteří mají zájem pomáhat slabým a těm, co to potřebují.
A výzvu bývalého prezidenta partajím, aby zveřejnily své prezidentské kandidáty a lidem, aby se o to zajímali, jedině vítám. Až bude kandidovat Zeman nebo Paroubek, budou se najednou všichni divit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
