0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka30. 7. 20102 minuty

Jak silná bude bouře

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Nejzajímavější text o evropských zátěžových testech jsem si přečetl z pera mého oblíbence Johna Kaye ve Financial Times.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Autor se vrací se k původu výrazu zátěžový test, který pochopitelně pochází ze světa inženýrství. Inženýři se dnes neptají, jestli most přežije silný vítr, ale jestli přežije bouři jakou celé století ještě nezažilo. Finanční sektor se z toho může hodně poučit, ale je otázka jestli toho bude někdy schopen. Nepříjemný či krizový scénář bankovních zátěžových testů nevybočuje z mezí běžného očekávání, blíží se spíše někam do středu. Krach států (sovereign default) není zvažován, protože politici prostě nadekretovali, že k němu nikdy nedojde, ačkoliv ty drzé trhy si s touto myšlenkou stále hrají.

Každý manažer rizika uvnitř banky, který nezvažuje možnost suverénního krachu, by měl být okamžitě vyhozen. Testy se navíc soustředí na kapitálovou vybavenost bank. Jenže jednou z lekcí roku 2008 je, že kapitálová vybavenost v uplynulé krizi prakticky nehrála roli: všechny banky, které šly ke dnu měly kapitálu podle Basilejských kritérií dost, dokonce i přímo ke dni, kdy zkrachovaly (krátce před tím než zkrachovala britská banka Northern Rock, oznámilo její vedení, že odevzdá přebytečný kapitál v podobě dividendy akcionářům). Jenže jim nikdo nepůjčil, protože samy banky - a už vůbec ne někdo na trhu – vlastně nevěděly, jaká je opravdová hodnota komplexních aktiv a závazků (to jsou všechny ty rozsekané a přebalené sekuritizované produkty alias masokostní moučka- pozn.aut).

Vkladatelé se nespokojili s ujištěním, že banka má kapitálu dostatek a měli pravdu, resp. správné tušení. V roce 1940 spadl Tacoma Narrows Bridge, přestože inženýři tvrdili, že most splňoval nejvyšší inženýrské standardy: prostě jenom spadl.

Konstruktéři se poučili, regulátoři zrovna moc ne. Kapitálová přiměřenost byla vymyšlena pro svět, kdy věřitel poslední instance promění v hotovost hodnotná, ale nelikvidní aktiva jinak solventní banky. Jenže pokud panuje nejistota v tom, co vlastně komplexní aktiva obsahují, co vlastně banka drží a jaká je její pozice, pak jí nikdo natožpak někdo zvenčí, moc nepomůže. Obsah slov kapitál a hotovost se totiž v poslední době dosti povážlivě proměnil.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].