Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Audit Jana Macháčka

Irští voliči a věda

V irském referendu zvítězili příznivci smlouvy o fiskální odpovědnosti. Nutno dodat, že tato smlouva je velmi technokratická a komplikovaná a těžko se v ní vyzná erudovaný člověk. Vezměme si třeba tuto pasáž: signatářské státy jsou povinny spustit dluhovou brzdu v národních rozpočtech, pokud strukturální schodek rozpočtu překročí 0,5 procenta HDP.


Copak normální člověk přesně ví, jaký je rozdíl mezi cyklickým a strukturálním schodkem a jak se to přesně měří? Podle mého soudu je to příliš složitá otázka i pro leckteré poslance. Navíc: evropská metodologie na to existuje, ale filozoficky je to složitější. Jaká část řeckého či portugalského schodku je strukturální a jaká cyklická?

Zkuste se na to zeptat v Krampolově pořadu, resp. v pořadu nějakého irského Krampola, jestli tedy existuje. Pro laiky: strukturální ekonomická krize trvá, dokud se ekonomická struktura země nezmění, a dokud se nezmění, je ta země v… Ale co když strukturální krize Řecka „cyklicky“ postihne zdravou ekonomiku v Německu? Co když je celá současná struktura eurozóny špatně (a podle toho, jak to vypadá, tak asi ano)?

Z hlediska schvalování paktu se může ještě nějaké to drama objevit: Francie, Německo, Rakousko, Lotyšsko, Slovensko a Lucembursko vyžadují při parlamentním hlasování ústavní většinu, resp. supermajoritu. Snad se poslanci poučí ve fiskálním účetnictví.

Jak jsme upozorňovali v komentáři pro poslední číslo tištěného Respektu, dává se pomalu, ale jistě eurozóna i Evropská unie do intenzivního institucionálního pohybu. Vezměme si události posledních dní.

Agentura Reuters ve středu citovala předsedu Evropské komise J. M. Barrosa, který pravil, že komise bude plně stát za ambiciózním přístupem: bude podporovat bankovní unii, kterou budou podporovat společné evropské dluhopisy.

Když už jsme u toho, tak nedůležitá jazyková odbočka: všimněme si, jak se v češtině ujal výraz „eurobondy“. Jazyk se přirozeně vyvíjí, i když čeština zatím bondy nezná, zná jen dluhopisy a obligace. Když Mirek Topolánek ve svém slavném pekelném projevu ve Štrasburku říkal „bondy“, překladatel slyšel „bomby“. Takže přirozený vývoj je jedna věc, ale než někam dospěje, tak raději pozor.

Teď však zpátky k věci. Podle Financial Times Deutschland řekl německý zástupce v Evropské centrální bance Jörg Asmussen na čtvrtečním uzavřeném zasedání, že eurozóna musí vytipovat 25 systematicky nejdůležitějších bank. To je ovšem zcela revoluční rétorika. Jeho šéf Mario Draghi vyzval k tomu, aby stálý záchranný val ESM mohl přímo rekapitalizovat banky, aniž by o to zdlouhavě žádal vlády. A francouzský ministr financí Pierre Moscovici oprášil dva roky starou myšlenku konkrétního návrhu eurodluhopisů z pera panů Junckera a Tremontiho, kterou jsem v Auditu vícekrát oslavoval.

A Quentin Peel ve Financial Times píše, že Německo chystá velký institucionální či integrační skok vpřed, jenom se o něm zatím nemluví.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte