Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Eurokrize ještě neskončila

Masivní záchranný plán pro irské banky a irský rozpočet stačil v pondělí uklidnit finanční trhy a investory pouze na několik hodin. Trhy chvíli slavily a pak se začaly zase rychle hroutit. Důvodů je mnoho. Zaprvé jsou tu „technické“ (resp. spíše fundamentální) nejasnosti, které se týkají toho, jak bude přesně pomoc vypadat. Zadruhé se všichni bojí, že šíření nákazy do Portugalska a Španělska se nepodaří zastavit. Pak je tu nejasný mandát Mezinárodního měnového fondu a v neposlední řadě jde například o obavy z toho, zda natažené záchranné lano nakonec nepřeříznou německé soudy.

Nejprve tedy k těm „technickým nejasnostem“. Je jakžtakž jasné, že v krátkodobé perspektivě bude pomoc fungovat jako svého druhu garance různých bankovních a mezibankovních transakcí, tak aby nevyschly životadárné finanční toky.

Další kroky po tomto období, které musí být relativně krátké, jsou však nejasné. Bude pomoc pouze zaplňovat díry v irské bankovní lodi, nebo věřitelé irské banky převezmou skrze konverzi úvěrů na vlastnické podíly? Jak se bude přesně zmenšovat irský bankovní sektor, aby skončil jako „rozumně uměřený“ velikosti státu, resp. irské ekonomiky? Přijdou nakonec soukromí věřitelé o část svých peněz, nebo nikoli? Nejistota ve všech těchto otázkách trhy a investory pochopitelně znejišťuje.

Nejasná je i role MMF. Ten obvykle slouží k tomu, aby pomáhal státům, resp. vládám s fiskální či měnovou krizí, resp. s makroekonomickou stabilitou či nerovnováhou. Podle mnohých výkladů ale MMF vlastně nemá žádný mandát sanovat krizi soukromého bankovního sektoru, jakkoli taková krize přerůstá v systémovou finanční krizi celého státu. V tomto ohledu se jeví jako důležité, zda mají vlastníci zkrachovalých irských bank šanci udržet si v zachráněných bankách podíly.

Celá situace s irskými bankami mimochodem vystavila nepěkný účet slavnému zátěžovému testu evropských bank, který nedávno proběhl s velkou pompou. Tehdy testem neprošlo pět španělských spořitelen, jedna banka řecká a jedna německá. O pouhé čtyři měsíce později se ukázal být nesolventním celý irský bankovní sektor! Myslím, že zde se rýsuje jeden podstatný moment: všimněme si, jak všichni opovrhují Řeckem kvůli falšování statistik a nikoho nevzrušují zjevně zmanipulované zátěžové testy bank.

Portugalské banky jsou například podle tamější vlády „moderní, solidní a dobře regulované“ (co má také vláda říkat), jenže mezibankovní trh je vyschlý a portugalské banky jsou stále závislejší na financování z Evropské centrální banky. Stejně tak pro mnohé španělské banky je ECB jediným zdrojem likvidity.

Jisté je, že na případnou záchranu dalších zemí, tedy především Španělska, nebudou prostředky přislíbené pro evropský „záchranný val“ (EFSF) dostačovat. To máme tedy další zdroj nejistoty.

A nakonec jsou tu německé soudy, především německý soud ústavní. Co když soud v Karlsruhe prohlásí pomoc Irsku za neslučitelnou se zásadami Lisabonské (Maastrichtské) smlouvy? Vyloučit to jistě nelze. O stížnostech na pomoc Řecku i na vznik evropského záchranného valu (EFSF) se bude v Německu teprve rozhodovat.

Německá vláda v minulých dnech zveřejnila materiál, podle kterého je zřejmé, jak se mají uvnitř eurozóny během eventuálních dalších záchran jednotlivých států podílet na nákladech soukromí investoři. Potíž je v tom, že nová pravidla se mají týkat pouze nově vydaných dluhopisů. Co bude do roku 2013, kdy začnou pravidla nejdříve platit, však není jasné. Pořád to bude narychlo šitá, takže také velmi nejistá kombinace pomoci a určité míry očesání soukromých investorů. Jenže nejistota a pohyblivost pravidel – to je jaksi dosti jedovatý mix.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].