0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka28. 3. 20114 minuty

Dohoda v Bruselu a německé volby

Německá kancléřka Angela Merkelová se, jak známo, minulý týden rozhodla změkčit (a rozložit v čase) dohodnutý německý příspěvek do záchranného valu pro euro (EFSF). Ministr financí Wolfgang Schäuble v pondělí cosi dohodl, už ve středu to kancléřka zrušila a rozhodla se to celé projednat na evropském summitu znovu.

K úspěchu v místních volbách jí to ovšem nepomohlo. Postoj CDU k eurokrizi je od začátku ve znamení odkládání nepříjemných zpráv, lavírování či – jak praví hezký anglismus – „kopání do plechovky na cestě“ (kicking the can on the road).

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Volby se tím ale nevyhrávají. Troufám si tvrdit, že voliči jsou daleko více ochotni akceptovat velmi nepříjemné zprávy, pokud je doprovází vize, cílevědomost, odhodlanost a rozhodnost. Pozoruhodné však je, že volby v Bádensku-Württembersku rozhodl především německý strach z atomu než hodnocení vládní evropské agendy.

Za opětovné připomenutí či oprášení možná stojí tato dávná myšlenka: V Evropě a eurozóně se institucionálně nic neposune dopředu, pokud se nějakým způsobem časově nesjednotí německé regionální volby (což asi nepůjde, protože s tím souvisí i sestavení německé horní komory, tedy německý ústavní pořádek). Jak ale prosadit nějakou dlouhodobou vizi v zemi, kde jsou volby vlastně pořád?

A ještě k věci. Der Spiegel se domnívá, že kancléřka bude pokračovat, protože „žádný Brutus“ se v její straně nyní nevyskytuje. Taktéž Das Bild tvrdí, že Merkelová nemá nyní ve straně soupeře.

Co se vlastně dohodlo na posledním evropském summitu? Zde je k dispozici český překlad dohod. Zde v Česku je třeba upozornit, že bylo dohodnuto, že „v důsledku vstupu do eurozóny se členský stát stane členem ESM (stálý záchranný plán pro eurozónu spuštěný v roce 2013 – pozn. autora) s veškerými právy a povinnostmi z toho vyplývajícími“.

Financial Times tvrdí, že dohody z evropského summitu zklamaly i skeptiky. Jednání o podmínkách irského dluhu bylo odloženo, peníze do EFSF (dočasný záchranný val) byly navýšeny, ale bylo odloženo rozhodnutí o tom, jak a kdy apod. Má se to snad ujasnit do června.

Wolfgang Münchau zhodnotil ve sloupku pro server Eurointelligence vyhlídky eurozóny. 1. Německo bude akceptovat navýšení svých závazků. 2. Šetření a současné závazky budou stačit. 3. Nakonec bude rozhodnuta úspěšná restrukturalizace dluhu. 4. Evropští lídři se vzdají závazku, že „udělají cokoli“ pro záchranu eurozóny – to znamená její rozpad.

Finové byli až donedávna příkladně poslušnými členy Evropské unie. Nyní reálně hrozí, že mohou zrovna potopit celý pokus o záchranu eurozóny.

Strana pod názvem Opravdoví Finové, která se pravděpodobně stane po dubnových volbách koaličním partnerem, tvrdí, že nebude akceptovat dohody o vytvoření dočasného záchranného valu EFSF. Její šéf Timo Soini řekl agentuře Reuters, že je „proti socializaci dluhů v Evropě a proti přenosu pravomocí na evropskou úroveň.“

Pobavil mne blog Paula Krugmana, ve kterém upozorňuje, že akcie Berkshire Hathaway, domácí firmy druhého nejbohatšího muže světa Warrena Buffetta, skáčou nahoru a dolů také podle toho, jak často se v médiích objevuje herečka shodného příjmení Ann Hathaway. Je to prý důsledek robotických algoritmů, které používají hedgeové fondy. Lidé prý takové chyby nedělají. Ale dělají zase jiné – říká Krugman.

Hezký sloupek napsal v témže listě David Brooks o Kaddáfím.

Pokud prý chcete být úspěšný totalitní diktátor, je efektivnější a lepší být diktátor cvok.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].