Dluhopisy, bonusy, nezaměstnanost

Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla 10 procent. Nick Kuniz, ekonom banky Fortis, kterého cituje agentura Reuters, tvrdí, že nezaměstnanost prostě ještě do 3. čtvrtletí letošního roku a ještě celý rok 2011 nebude klesat.

To tedy není moc optimistická prognóza, především z hlediska dopadů na růst (možnost druhého výkyvu recese), sociální kohezi i veřejné rozpočty.

Česká nezaměstnanost se přehoupla přes 9 procent. Není samozřejmě žádný důvod předpokládat pro českou ekonomiku nějaký zásadně odlišný vývoj než v západní Evropě.
…

Další ne moc dobrá zpráva se týká vývoje stavu zásob. Podle deníkuFinancial Times nejsou podniky ochotné zvyšovat stav zásob. To je patrně indikátor toho, že v evropské podnikové sféře přetrvávají obavy z udržitelnosti současného oživení.

Fluktuace úrovně zásob má velký vliv na růst HDP. V první polovině loňského roku odečetly zásoby 5,4 procentního bodu z unijního HDP, v druhé polovině roku naopak přičetly 2,2 procentního bodu. V letošním prvním čtvrtletí to má být pouze 0,1 procentního bodu. Podle ekonomů z Morgan Stanley, které článek cituje, přinese opravdové oživení až obnova skutečné poptávky, je však zatím nejasné, kdy přijde.
…

Minulý týden jsem v tomto sloupku psal, že objem bankovních úvěrů meziročně klesá. Evropské podniky se proto soustředí na vydávání dluhopisů a prodávají se i riskantní (takže potenciálně výnosné) dluhopisy pochybné kvality („junk bonds“). Trh s junk bonds byl dva roky prakticky mrtvý, nyní jich bylo vydáno již za 50 miliard euro.
Vydává někdo nebo chystá se někdo vydat nějaké „junk bonds“ v Česku? V tisku se o ničem takovém nepíše.
…

Na paškál ratingových agentur se dostalo Portugalsko, které bylo agenturami Moody’s a Fitch varováno před snížením ratingu, pokud nezačne něco dělat se schodkem, který se vloni ztrojnásobil na úroveň osmi procent HDP.

Je zřejmé, že v době hrozby státních bankrotů a insolvencí vliv a moc ratingových agentur stoupá. Přitom právě tyto agentury jsou jedním z viníků současné krize. Všichni si ještě pamatujeme, jak byla oceňována důvěryhodnost dluhopisů banky Lehman Brothers. Tak to holt v životě chodí. Svět prostě není spravedlivý.
…

Britská vláda se jak známo rozhodla zdanit jednorázově bonusy pro bankéře zvláštní „trestnou“ 50% daní. Vláda očekávala, že tak získá asi 550 milionů liber. Teď to ale vypadá, že výnosy ze superdaně mohou být okolo 5 miliard liber a to už je tedy slušný daňový příjem.

Banky si v klidu vyplatily daleko větší bonusy než se čekalo a svým zaměstnancům a šéfům je zvýšily tak, aby žádnou superdaň nepocítili. List FT vzpomíná na Warrena Buffetta, který po jistou dobu kontroloval investiční banku Salomon Brothers. Jeho zkušenost se světem investičního bankovnictví byla taková, že si měl jednou povzdechnout, že „všechno se dělá jen pro zaměstnance“.