Binární rozdělení mezi zaměstnaným a nezaměstnaným zmizelo
 
Stále více absolventů v USA nemá práci
Studie Rutgers University tvrdí, že nezaměstnaných je v USA 22 % absolventů do 25 let; ilustrační foto • Autor: AP

Právě v těchto dnech probíhá každoroční summit centrálních bankéřů světa v americké Jackson Hole, česky tedy v Jacksonově díře.

Na setkání finančních „ředitelů zeměkoule“ jistě není tak temná atmosféra a bezútěšná sociální situace jako v novém českém filmu Díra u Hanušovic, nicméně bídná situace na lecjakém trhu práce je tentokrát hlavním oficiálním tématem debaty centrálních bankéřů. Téma setkání zní velice technokraticky a akademicky, je to „Re-evaluating labour market dynamics“, tedy „Přehodnocení dynamiky trhů práce“.


Zde je zřejmý otisk zájmů nejmocnější ekonomky světa, předsedkyně Fedu Janet Yellenové: pro ni je zaměstnanost, resp. vztah měnové politiky a zaměstnanosti základním akademickým i profesním tématem. Yellenová si to však bere docela osobně, říká se, že jejím krédem je, že „práce je důležitější než finance“. Do mise americké centrální banky to však nakonec celkem dobře zapadá, protože ta musí, jak známo, ze zákona cílit jak na cenovou stabilitu, tak na zaměstnanost. A otázka zaměstnanosti si zrovna nyní zaslouží větší pozornost.

Selský rozum asi správně odhaduje, že situace na trhu práce se dá léčit či kazit především jinak než měnovou politikou: regulacemi, mikroregulacemi, daněmi, vzděláváním, školstvím, podporou mobility a flexibility apod.

Avšak také měnová politika má co říct, minimálně může ovlivnit investiční politiku firem. Centrální bankéře nicméně musí eminentně zajímat především to, jak nezaměstnanost vůbec měřit, a právě v tomto ohledu se celý svět dnes revolučně proměňuje.

Binární rozdělení mezi zaměstnaným a nezaměstnaným už neexistuje. Lidé se přesunují sem a tam mezi plným a částečným úvazkem, mezi legální a nelegální ekonomikou. Dočasné sebezaměstnávání je běžné, z důchodů se stal průchozí či flexibilní koncept; v mnoha ekonomikách existuje vedle sebe regulovaný a neregulovaný svět, rodiče vypomáhají nezaměstnaným dětem apod.

Je tu i otázka příjmové nerovnosti, resp. mzdové stagnace. Podle mnohých ekonomů by bylo daleko důležitější než stále používané zastaralé metody měření nezaměstnanosti měřit náladu zaměstnaných, jejich ochotu změnit místo, když to půjde, nebo naopak jejich obavy ze ztráty zaměstnání.

Leckdo z ekonomů navrhuje index špatných nebo naopak dobrých zaměstnání, který by vycházel z toho, jak jsou lidé spokojeni se svým pracovním zařazením a jak subjektivně vnímají, zda odpovídá jejich schopnostem, vzdělání apod.

Je zkrátka o čem mluvit, i když je jasné, že centrální bankéři nakonec asi zůstanou především u své profese. Budou se bavit o tom, jak rychle má Fed skončit experimentální politiku levných peněz, kdy s ní naopak konečně začne Evropská centrální banka, o vyhlídkách japonské abenomics či o tom, jaký má být kurz eura a dolaru.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte