Sprosťák ve volené monarchii

Tak by chtěla levice i část pravice vykreslit francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Nicméně, realita není tak strašná, i když Sarkozy nyní kazí, co může.

„Nešahej na mě, ušpiníš mě." „Tak vypadni, blbče." Tak vypadala krátká výměna názorů návštěvníka zemědělské výstavy a prezidenta. Sarkozy tak prolomil tradici, kdy hlavní událostí těchto akcí je vždy prezidentské poplácání galské krávy, která stvrzuje spojení Elysejského paláce se zemědělným lidem. Nyní je hlavní událostí Sarkozyho sprosťárna. Při zdravení davu se za stálého usmívání takto obořil na diváka, ale bohužel si nevšiml blízké kamery. Francouzští politici tak nyní řeší tuto umělou aféru. Levice má poznámku za nepřijatelnou, podle šéfa socialistů Françoise Hollandeho se Sarkozy nechová jako prezident. S originální urážkou přišel ultrapravičák Jean-Marie Le Pen, který měl prezidentovi za zlé, že se chtěl kamarádit s davem a vypadal tak prý více „jako Tintin než de Gaulle". Naopak pravice Sarkozyho brání. Prý se jednalo o „mužnou debatu", pochlebovačný ministr práce Xavier Bertrand přišel dokonce s verzí, že onen návštěvník „nemá právo v této zemi ponižovat prezidenta republiky".

A tato poznámka stojí za zapamatování. Už nejde jen o jednu hloupou Sarkozyho reakci. Jeho ekipa věrných v politice a médiích vytváří kolem Sarkozyho nekriticky obdivnou gardu, kterou neměl od de Gaulla žádný z prezidentů. Proti tomuto trendu obrovské osobní moci a vlivu Sarkozyho se už postavila jedna mocná trojka. V týdeníku Marianne uveřejnili protiprezidentskou výzvu Sarkozyho socialistická soupeřka v prezidentském klání Ségolène Royalová, další někdejší soupeř, šéf centristů François Bayrou a někdejší pravicový premiér a stranický soupeř prezidenta Dominique de Villepin. Vyzývají k takzvané „republikánské ostražitosti" před něčím, co nazývají „volená monarchie". Jasně, že je to trochu přitažené za vlasy, ale něco na tom je. 17 lidí z různých politických směrů včetně de Gaullova bývalého osobního sekretáře Pierra Lefranka si myslí, že Sarkozy kolem sebe vytváří královský dvůr.

Jeho nedávná řeč o důležitosti náboženství je prý útokem na francouzské „laïcité" - tedy přísný francký sekularismus, jeho známosti mezi vydavateli novin i žurnalisty prý narušují svobodu slova. Jeho zahraniční politika pak prý pošlapává lidská práva. Jistě, že jde především o mocenský útok. Ale je také pravda, že žádnému jinému francouzskému prezidentovi fotoeditoři neretušovali faldy, žádný jiný prezident nenechal stanovat před Elysejským palácem Kaddáfího. A zcela jistě žádný z ministrů nepovažoval odmítnutí ruky prezidenta za protiprávní akt.

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz