0:00
0:00
Podcast4. 11. 20083 minuty

Lákání Dánů do europřístavu

Dánové se už léta nemohou rozhodnout, zda euro chtějí či ne. Potácejí se tedy stále v evropském směnném mechanismu a nyní za to platí vysokou daň.

Astronaut

Dánové se už léta nemohou rozhodnout, zda euro chtějí či ne. Potácejí se tedy stále v evropském směnném mechanismu a nyní za to platí vysokou daň.

Minulý týden se dánský premiér Anders Fogh Rasmussen vyslovil pro zavedení eura ve své zemi. Zlé jazyky tvrdí, že jeho euronadšení je živeno slíbenou funkcí prezidenta Rady Evropské unie. I kdyby to byla pravda, jeho nynější prohlášení o nutnosti nahrazení dánské koruny eurem tím nijak neztrácí na naléhavosti.

Až dosud se Dánové směle mohli ucházet spolu s Brity o post nejeuroskeptičtějšího národa Evropské unie. V roce 1992 potopily Maastrichstskou smlouvu a zelenou ji dali až za výjimku ze společné měny. Tu ubránili i v referendu roku 2000 o jednotné měně. Jenže tato nechuť k eurofederalismu má nyní i své stinné stránky. Praktický bankrot Islandu ukázal, jak brutálně mohou být malé země vystaveny poryvům globální finanční krize. V případě Islandu se jednalo o hazardní úvěrovou expanzi, to Dánům nehrozí. Čertovo kopýtko se skrývá v evropském směnném mechanismu, takzvaném ERM II.

↓ INZERCE

Je totiž velký rozdíl v nedůvěře k euru mezi euroskeptiky ze „staré Evropy" - Brity, Švédy a Dány. Britové si svoji avantýru se směnnými kurzy užili v roce 1992. Na udržení předepsané parity britská centrální banka vynaložila 6 miliard liber a pak stejně musela potupně mechanismus opustit. Švédové zase raději vůbec do ERM II nevstoupili a vymlouvají se na nesplněná konvergenční kritéria. Jen Dánové jsou chyceni v této přípravce na euro. Musí tedy svou korunu udržovat v předepsaném koridoru vůči euru. To je nyní extrémně těžká práce pro centrální bankéře, mimo jiné i proto, že pro ně neplatí rozvolnění limitů pro kurzový pohyb z roku 1993. Výsledkem jsou tak zběsilé intervence dánské Národní banky a šponování úrokových sazeb, aktuálně na 5,5 procenta.

Premiér Rasmussen se tak jasně rozhodl postavit za přijetí eura, které by malou měnu vysvobodilo z hledáčku případných spekulantů. Britská Černá středa by neměla mít svůj dánský protějšek. Původně chtěl premiér referendum o odstranění této výjimky, opt-outu, už tento podzim, ale irské odmítnutí Lisabonské smlouvy podpořilo dánské euroskeptiky a Rasmussen ustoupil. Novým termínem má být až rok 2011.

Zbývá odpovědět na dvě otázky: Za prvé: Jak se do roku 2011 podaří dánským centrálním bankéřům proplout finanční krizí s malou měnou úzce navázanou na euro? A za druhé: Zda nakonec stejně nebudou euroskeptičtí Dánové hlasovat proti výměně koruny za euro? Poslední průzkum veřejného mínění říká jen to, že výsledek nikdo nyní nemůže předvídat. Pro společnou měnu je aktuálně 50.1 procenta Dánů.

Děkuji za pozornost. Další podcasty si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].