0:00
0:00
Podcast17. 3. 20083 minuty

Jeden svět nestačí

Bývalý britský premiér neponechává nic náhodě, a zachraňuje svět na všech frontách.

Astronaut

Bývalý britský premiér neponechává nic náhodě, a zachraňuje svět na všech frontách.

Být vrcholným politikem na odpočinku v pouhých 54 letech dost dobře nejde. Alespoň co se hyperaktivního Tonyho Blaira týče. Vždyť budoucí americký prezident možná usedne do úřadu v 72 letech a mnohem aktivnější Blair by měl politiku pověsit na hřebík o dvě dekády dříve?

To samozřejmě u Blaira nepřichází v úvahu. Jeho další společenské angažmá ve věcech veřejných čekal snad každý, nikdo ale netušil, jakých rozměrů to nabude.

↓ INZERCE

Jeden jeho bývalý poradce spočítal, že už nyní má na příští rok nasmlouvaná angažmá, která mohou odhadem zabrat celkově tak 500 dní. A Blair to chce stihnout za podstatně kratší dobu.

Naposled se stal neoficiálním vyjednavačem Evropské unie pro boj s globálním klimatem. S razancí sobě vlastní vyhlásil „klimatickou revoluci" a slíbil, že do oné revoluce zatáhne i USA, Čínu a ostatní velké znečišťovatele.

Jeho itinerář není známý, ale je pravděpodobné, že konference v japonské Čibě ještě ani neskončila a už letěl do Států do ústředí banky JPMorgan. Jako „vyšší poradce" by přeci měl být u toho, když třetí největší americká banka jedná o převzetí největší investiční banky Wall Streetu Bear Stearns. Blairovy kontakty na americké politiky se jistě při nezvyklé akvizici hodí. Za co by mu také jinak platila banka šestimístnou sumu v librách?

Pak tu máme Blaira jako pojišťováka. Jeho angažmá v Curychu ale snad nezabere více než jeden den v měsíci.

Zbude tedy hromada času na jeho hlavní misi – zvláštního vyslance takzvaného blízkovýchodního kvartetu tvořeného USA, Ruskem, EU a OSN. Těžko říct, kde na to bere čas, nicméně po několika úspěšných projektech výstavby na Západním břehu i v Gaze nyní list Süddeutsche Zeitung oznámil další zásadní počin. Spolu s německou kancléřkou zorganizuje počátkem června v Berlíně mezinárodní blízkovýchodní konferenci.

Do toho všeho má pořád mezistátní hovory. Stále mu nejspíš volá francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který by rád Brita s plynulou francouzštinou viděl jako příštího stálého předsedu Evropské rady. Na druhou stranu Blair neustále vytáčí číslo na podmračeného Skota Gordona Browna a uděluje mu otcovské rady, jak se má chovat jako britský premiér.

A abych nezapomněl, tento veskrze líný život ho donutil alespoň k tomu vzít profesuru na americké Yale. Při takto nudném žití má asi dost času pročítat knihy o globalizaci a víře, což jsou předměty, které má vyučovat.

Důsledky tohoto hvězdného workholismu mohou být dvojí: buď ho co nevidět potká Nobelova cena za mír, nebo se projeví to, čemu se v Československu kdysi říkalo „negativní důsledky kumulace funkcí".

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].