Politika na blond

Jen pro připomenutí: Kateřina Brožová není politička, ale průměrná herečka. Kandidovat by měla do Poslanecké sněmovny za Ústecký kraj, k němuž nemá žádný vztah a za ČSSD, jejíž členkou není a nikdy nebyla. Její kandidatuře se brání sami krajští straníci.

Alena Borůvková je vážnou kandidátkou na post sociálně demokratické místopředsedkyně. Má ambice, vzdělání, zkušenosti z Ministerstva zahraničí, jistou praxi z nejnižších pater strany (byla předsedkyně místní organizace v Lysolajích). Chce být "dynamickou, průraznou, emancipovanou, moderně, evropsky orientovanou " političkou. Problém tu ale je: v rozhovoru pro Právo připustila, že ji mezi jinými doporučila Paroubkova žena Petra. To samo o sobě není nijak strašné, jenže Borůvková to pak několikrát popřela, i když si to každý může poslechnout na serveru Novinky.cz.

A teď k ženám v politice. Obecně se do nich vkládá naděje, že budou nositelkami méně konfrontačního, vstřícnějšího, možná věcnějšího, snad i morálnějšího politického stylu. (Narozdíl od do sebe zahleděné "testosteronové politiky", o níž více například v tomto Respektu v článku Ženy uklízejí).

Máme zde Alenu Borůvkovou, která si nejspíš vymýšlí, která se nedokáže dohodnout ani s kolegyněmi ze Svazu sociálnědemokratických žen, které ji obviňují, že se ke kandidatuře dostala právě jen protekcí u Petry Paroubkové a nejspíš taky kvůli svému vzhledu. Máme tu Kateřinu Brožovou, která stěží může být věcná, protože nemá žádné téma, nezná ani svůj volební region ani politiku.

A pak je tady třináct poslankyň ČSSD a dvanáct poslankyň ODS. Většina z nich jsou brunety (osmnáct z dvaceti dvou poslankyň), na obálce časopisu by se vesměs nevyjímaly a v testosteronové politice se s nimi tedy moc nepočítá. Šanci mají asi jen blondýny, které dostatečně naplňují představu o "něžném pohlaví" (oblíbené, zvláště nekorektní, označení v českých novinách). Takže změna politického stylu se asi nekoná. Je to jen kosmetická úprava pro větší líbivost, asi jako odbarvení na blond.