Za Navalného vyšlo do ulic méně lidí než dřív, zato se demonstrovalo v desítkách měst

Pokud nejznámější ruský opozičník Alexej Navalnyj ze své vězeňské cely sleduje zprávy o dění ve své zemi, může být celkem spokojený, ale určitě ne klidný. Jeho výzvu, aby lidé vyšli do ulic protestovat za jeho propuštění na svobodu, v sobotu vyslyšely desítky tisíc lidí po celém Rusku.

Demonstrovalo se nejen ve velkých kosmopolitních centrech, jako je Moskva, Petrohrad nebo Jekatěrinburg, ale i na mnoha odlehlých výspách rozlehlé federace, na Sibiři i Dálném východě. Počty demonstrujících však zároveň v Moskvě ani nikde jinde nedosáhly tak velkých čísel jako při posledních velkých protestech před dvěma lety. Pro Navalného i Putinův režim je to důležitá zpráva o tom, jak velké podpoře se mezi krajany těší nejslavnější ruský opozičník po otravě smrtícím plynem a čerstvém návratu z exilu.

Zdaleka největší demonstrace v sobotu proběhly v Moskvě, kde se protestující ve dvě hodiny odpoledne shromáždili v centru na Puškinově náměstí a poté se vydali na pochod městem. Podle odhadu organizátorů se na místě sešlo kolem 40 tisíc lidí, dle policie pouhé čtyři tisíce. Záběry z místa a z dronů nicméně nasvědčují tomu, že blíže pravdě jsou spíše čísla udávaná organizátory. I kdyby však platil údaj o 40 tisících demonstrantech, znamenalo by to nižší účast než při velkých protestech v létě 2019, kdy v centru města demonstrovalo asi 50 tisíc lidí.

Jelikož Navalnyj datum a čas protestu oznámil dopředu, policie se mohla pečlivě připravit. V sobotu ještě před vypuknutím protestů zatkla jejich hlavní organizátory z řad Navalného týmu – jeho manželku Julii, právničku a blízkou spolupracovnici Ljubov Sobol a také šéfku Protikorupční nadace (FBK) Kiru Jarmiš. Vedení škol také pohrozilo studentům, že za účast na demonstracích jim hrozí vyhazov. Sociální sítě na příkaz Kremlu blokovaly jakékoli zmínky o demonstracích a během protestů na místě nebyl mobilní signál - což nasvědčuje tomu, že se bezpečnostní složky snažily zabránit šíření záběrů z demonstrace i komunikaci mezi demonstranty. Všechny tyto faktory mohly počty účastníků demonstrací ovlivnit.

Demonstranti se z Puškinova náměstí vydali na pochod směrem ke Kremlu. V davu byly vidět transparenty s nápisy jako „Já se nebojím“ či „Ne diktatuře“. U toho skandovali hesla „Svobodu“, „Rusko bez Putina“ nebo „Putin zloděj“. Někteří demonstranti nesli v rukou záchodové štětky, čímž připomínali film uvedený tento týden Navalného nadací FBK, který odhalil veřejnosti dosud neznámý Putinův soukromý palác na břehu Černého moře. Podle filmu má jen tato štětka v obřím luxusním paláci cenu několika desítek tisíc rublů.

Nejen v Moskvě policie zakročila s pomocí násilí. Zpravodaj rozhlasové stanice Svoboda v Moskvě popsal, že policejní těžkooděnci útočili na protestující dav a účastníky odtahovali do nachystaných antonů. Podle nevládní organizace OVD-info bylo jen v Moskvě uvězněno 700 lidí, zatýkalo se ale celkem ve 109 městech po celém Rusku, od Petrohradu až po Vladivostok. Dohromady bylo podle OVD-info uvězněno 2500 lidí.

Pro Navalného jsou sobotní protesty přímým testem toho, jaké podpoře se jeho protestní hnutí v zemi vlastně těší. Jakou zprávu z nich může vyčíst? Sobotních 40 tisíc demonstrujících v Moskvě určitě není málo, je to ale méně lidí, než přišlo v metropoli protestovat předloni v létě 2019. Také vzhledem k tomu, že Moskva má i se svým širším okolím přes deset milionů obyvatel, je to poměrně nízké číslo. Pro Navalného je současně nyní mnohem více v sázce než před dvěma lety.

Tehdy spolu s kolegy vyzýval spoluobčany, aby šli protestovat proti vyškrtnutí opozičních politiků z kandidátek do lokálních voleb, což se z dnešního pohledu může jevit jako poměrně banální záminka. Už sice byl dobře známou opoziční figurou, měl za sebou několik pobytů ve vězení a také dvě otravy různými jedovatými látkami, ale nehrozilo mu mnohaleté vězení a ještě mu nejspíš nešlo o život. To už dnes neplatí.

Jak známo, Navalnyj byl loni v létě otráven nervovým plynem, přičemž podle všeho šlo o bojový novičok. Útok přežil jen díky shodě šťastných náhod. Poté, co byl hospitalizován a následně odvezen letadlem do Německa, strávil Navalnyj několik měsíců v berlínském exilu. Po zotavení se nicméně rozhodl do Ruska minulý týden vrátit a v opoziční činnosti pokračovat. Ihned na letišti Šeremetěvo byl zatčen policií a poté vzat do vazby kvůli údajnému nedodržení podmínek podmínečného propuštění ve starší kauze.

V případu údajného finančního podvodu - který byl ovšem podle Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku vykonstruovaný - Navalnému hrozí 3,5 letý trest vězení. Kromě toho nově čelí dalším obviněním za to, že od svých fanoušků přijímá peníze na politickou činnost. Zároveň přežil pokus o vraždu. Investigativní server Bellingcat odkryl, že za otravou stála ruská tajná služba FSB. Navalnyj má tak důvod se domnívat, že mu jde v Rusku o život - proto v den protestů z vězení „preventivně“ vzkázal, že na sebevraždu nepomýšlí.

Účast na demonstracích jistě pozorně sleduje i Kreml. Jak se bude souboj režimu a jeho nejhlasitějšího kritika vyvíjet dál, zatím není rozhodnuté. Navalného mluvčí Leonid Volkov, který pracuje z německého exilu, už oznámil pokračování demonstrací, dokud nebude lídr hnutí osvobozen. Navalnyj může doufat, že zájem protestujících vydrží - a že jich příště přijde víc.

Protest v první den sice nepřinesl rekordní účast, jak možná Navalnyj doufal, zato se konal i na mnoha místech, kde se jindy nedemonstruje. Například záběry z mrazivého Jakutska, kde v teplotě mínus 50 stupňů zvolna a zimomřivě pochodovalo několik desítek protestujících občanů, v tomto kontextu působí až dojemně. A ukazují, že jméno Alexej Navalnyj dnes zdaleka nerezonuje jen ve velkoměstech.

Už loni v červenci se ukázalo, že nálada lidí se mění i mimo tato centra. V Chabarovsku (vzdušnou čarou přes 6000 kilometrů do Moskvy) desetitisíce lidí protestovaly proti zatčení gubernátora Sergeje Furgala. Letos se navíc konají volby, což může projevy nespokojenosti ještě posílit.