Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Agenda

Válka na Ukrajině: Česko darovalo Kyjevu i vrtulníky a raketové systémy, prozradil americký ministr obrany

Online zpravodajství z konfliktu na východě Evropy

Jana Černochová • Autor: ČTK
Jana Černochová • Autor: ČTK

Pondělí, 21:00: Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, řekl  americký ministr obrany Lloyd Austin na tiskové konferenci po virtuálním setkání se zástupci spřízněných zemí, na němž se jednalo o další vojenské pomoci Ukrajině. Česká ministryně obrany Jana Černochová přivítala oceňující slova svého amerického protějšku, podrobnosti o české vojenské pomoci určené Ukrajincům však neposkytla. Rovněž v minulosti české ministerstvo obrany nechtělo dodávky vojenského vybavení na Ukrajinu specifikovat. Zmínka o vrtulnících darovaných Ukrajincům Českem zazněla poprvé.

Asi 20 zemí se podle pondělního Austinova prohlášení zavázalo poskytnout ukrajinské armádě další zbraně. „Setkání bylo velmi dobré,“ řekl Austin o virtuální schůzce skupiny, která se poprvé sešla na jeho pozvání koncem dubna na americké základně Ramstein v Německu. Austin jmenovitě poděkoval dvěma zemím, a to Dánsku za technologii pro obranu pobřeží a České republice za „její značnou podporu, včetně nedávného darování útočných helikoptér, tanků a raketových systémů“.

„Moc si vážím, jak pan ministr Lloyd Austin ocenil Českou republiku. Ale ze zásady naši pomoc Ukrajině blíže nespecifikuji. Připomenu pouze fakt hraničící s jistotou, že do mojí tankové kabelky se toho vešlo a ještě vejde hodně,“ sdělila Černochová večer ČTK formou textové zprávy. Totéž sdělení ministryně zveřejnila na svém twitterovém účtu.

O darování samohybných houfnic Dana, salvových raketometů RM-70 Grad nebo tanků sovětské výroby T-72 z Česka na Ukrajinu se v minulosti objevily informace v českých i zahraničních médiích, podpořené fotografiemi přepravované techniky nebo snímky této techniky na Ukrajině. Náměstek české ministryně obrany Tomáš Kopečný již dříve ČTK bez upřesnění řekl, že z Česka na Ukrajinu byla dodána mimo jiné těžká technika, raketomety nebo houfnice. Informace o možných dodávkách vrtulníků na Ukrajinu se ale zatím v Česku z oficiálních ani neoficiálních zdrojů neobjevily.

České ministerstvo obrany zatím nechce zveřejnit ani hodnotu vojenského materiálu dodaného na Ukrajinu. Podle Kopečného ale Česko patří ke čtyřem nebo pěti největším dodavatelům vojenského materiálu na Ukrajinu. „Mnoho zemí daruje dělostřeleckou munici, systémy pobřežní obrany, tanky a další obrněná vozidla, která jsou (pro ukrajinskou armádu) nepostradatelná,“ uvedl mimo jiné americký ministr obrany a zmínil Itálii, Řecko, Norsko, či Polsko. Británii poděkoval Austin za to, že koordinuje zasílání bezpečnostní pomoci Ukrajinu a zasílá Kyjevu velké množství vojenského vybavení. „Každý tady chápe, co je v této válce v sázce,“ poznamenal šéf Pentagonu.

Austin svolal setkání zástupců spřízněných zemí před necelým měsícem a řekl, že se bude scházet pravidelně jednou za čtyři týdny. Prvních rozhovorů se zúčastnil i tajemník NATO Jens Stoltenberg, ačkoli Austin trval na tom, že setkání nebudou pod hlavičkou Severoatlantické a jsou na nich vítáni i zástupci nealiančních zemí zemí. Za Českou republiku se v dubnu jednání zúčastnil náměstek ministryně obrany Jan Havránek. Podle Austina se  jednání zúčastnili zástupci více než 40 zemí, od posledního setkání přibylo Rakousko, Bosna a Hercegovina, Kolumbie a Irsko a Kosovo. (čtk)

Pondělí, 14:00:  Ukrajinský soud odsoudil na doživotí ruského vojáka za zavraždění neozbrojeného civilisty. Soud v Kyjevě byl prvním procesem za válečné zločiny od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února. Doživotí navrhl prokurátor. Obhájce uvedl, že se jeho klient proti rozsudku odvolá.

Jednadvacetiletý seržant Vadim Šišimarin byl shledán vinným, že 28. února na rozkaz jiného ruského vojáka zastřelil z okna auta dvaašedesátiletého Ukrajince ve vsi Čupachivka na severovýchodě Ukrajiny. Svou vinu přiznal hned v první den procesu. Šišimarin v pátek soudu řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít.

„Lituji toho, co jsem udělal. Byl jsem v té situaci nervózní. Nechtěl jsem zabít,“ dodal mladý muž s oholenou hlavou. O den dříve vypověděl, že jednal na přímý rozkaz vystřelit na civilistu, aby neprozradil přítomnost ruských vojáků. „Nechtěl jsem ho zabít. Vystřelil jsem, aby mi (ostatní vojáci) dali pokoj,“ vypověděl. Zakrátko poté se vozidlo s ruskými vojáky dostalo pod palbu a vojáci se rozhodli vzdát.

Soud odmítl tvrzení obhajoby, že Šišimarin jen plnil rozkaz. Ten vydal voják, který nebyl Šišimarinovým velitelem, a sám rozkaz byl podle soudu zločinný. Ani projevená lítost se soudu nezdála upřímná. Šišimarina uznal vinným z porušení válečného práva a zvyklostí.

Vdova po Oleksandru Šapulinovi před soudem uvedla, že požaduje pro okupanta doživotí, ale že nebude proti, pokud ruského vojáka vymění za zajaté ukrajinské vojáky z oceláren Azovstal v Mariupolu.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina ještě před vynesením verdiktu řekl, že Rusko bude hledat způsoby, jak pomoci vojákovi souzenému v Kyjevě. „Samozřejmě nás zajímá osud našeho občana,“ řekl Dmitrij Peskov.  Dodal ale, že Moskva prakticky nemá možnost, jak bránit zájmy vojáka na místě, protože ruské zastupitelské úřady na Ukrajině nefungují.

Ruské ministerstvo obrany se k případu dosud nevyjádřilo. Moskva tvrdí, že ruští vojáci neútočí na civilisty a nemíří na civilní objekty, ačkoliv existuje množství důkazů svědčících o opaku. Dřívější obvinění ruských vojáků z válečných zločinů Moskva odmítala jako nepřátelskou propagandu a důkazy popírala jako zinscenované. (čtk)

Pondělí, 13:00: Ruský prezident Vladimir Putin je kvůli své invazi na Ukrajinu zodpovědný za narůstající hlad lidí po celém světě, píše list The Washington Post. Ruská blokáda jihoukrajinského přístavu Oděsa a dalších klíčových námořních cest v Černém moři totiž brání napadené zemi vyvážet obilí, čímž jsou ohroženy zásoby potravin do zemí Blízkého východu, Afriky a částečně i Asie. „Putinova válka se blíží tomu, aby se z ní stal Putinův globální hladomor,“ píše WP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v závěru minulého týdne uvedl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. O hrozbě nedostatku potravin v chudých zemích kvůli ochromenému vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny hovořila i OSN. Dopady ruské války i blokády lze podle WP vidět na příkladu Srí Lanky, která se potýká s významnou hospodářskou krizí a kde chybí mimo jiné potraviny a palivo. Právě ceny potravin se na ostrovní zemi prudce zvedly po 24. únoru, tedy po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Na externích dodávkách jídla jsou podle listu do vysoké míry závislé kromě Srí Lanky i Burkina Faso, Jemen, Súdán, Libanon, Tanzanie, Uganda, Egypt, Tunisko nebo Kamerun. Šéf Světového potravinového programu David Beasley minulý týden Putina vyzval, aby export obilí umožnil. Fond dodává potraviny 125 milionům lidí, polovinu všeho obilí nakupuje právě od Ukrajiny. Rusko se navíc zabavené ukrajinské obilí snaží samo prodat a vydávat je za své, napsal dříve server CNN, podle kterého si ale ruské lodě těžko hledají kupce.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že zdrojem problémů, které vedou k hrozbě světového hladomoru, není Rusko. Na vině jsou podle něj protiruské sankce a ti, kdo je vůči Moskvě kvůli její invazi na Ukrajinu zavedli. (čtk)

Pondělí, 12:24: Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Aljaksandrem Lukašenkou v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenka od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.

„Navzdory všem potížím bych rád poznamenal, že ruská ekonomika odolává dopadu sankcí a odolává docela důstojně. To dokazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele,“ řekl Putin. Rusko čelí rozsáhlým sankcím západních zemí za svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední Ukrajině.

„Samozřejmě, vše je složité. Vše, co se děje, vyžaduje od ekonomického bloku vlády zvláštní pozornost, zvláštní úsilí, ale chci zdůraznit, že toto úsilí přináší pozitivní efekt,“ řekl Putin a dodal, že to se odráží i na obchodu mezi Ruskem a Běloruskem, který loni dosáhl rekordní úrovně téměř 38,5 miliardy dolarů.

Lukašenka předpověděl, že Kyjev ještě bude prosit Minsk a Moskvu, aby nepřipustily odtržení západu Ukrajiny, na který si podle běloruského vůdce „dělají zálusk“ Poláci. „Znepokojuje nás, že Poláci, členové NATO, jsou připraveni jít a zabrat západní Ukrajinu, jak bylo před rokem 1939. Znepokojuje nás to nejen z hlediska současné bezpečnosti. Je to jejich strategie, která se dotýká i západního Běloruska. Proto máme uši nastražené,“ prohlásil Lukašenka.

Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský polostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na části východní Ukrajiny vyhlásili samozvané státečky. Nyní se ruská vojska, která do útoku vyrazila v únoru také z území Běloruska, snaží obsadit celý východ a jih sousední země.

Západ se sankcemi snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Na zpřísnění sankcí naléhá Varšava, která také poskytuje Ukrajině i vojenskou pomoc a přijala největší díl z ukrajinských uprchlíků před válkou. Mezitím ruští představitelé hovoří o připojení obsazených částí Ukrajiny k Rusku. (ceskenoviny)

Pondělí, 09:00: Rusko soustředí své síly u východoukrajinského Severodoněcku, od Izjumu chystá další útok na Slovjansk, uvedl ukrajinský generální štáb.  Severodoněck je podle dřívějšího prohlášení ukrajinských úřadů pod neustávající palbou ruských jednotek. Podle generálního štábu ruské síly podnikly útočné operace u obce Toškivka, která se nachází jižně od Severodoněcku.

Jižně od Izjumu se Rusko pokusilo o útočnou operaci v okolí obce Dovhenke, kterou však ukrajinské síly odrazily, píše dál v ranním hlášení ukrajinská armáda. Intenzita útoků na východní frontě se ale v posledních 24 hodinách snížila, píše s odkazem na hlášení BBC. (čtk)

Pondělí, 08:30: Rusko podle Londýna od počátku invaze na Ukrajinu 24. února zaznamenalo vysoké ztráty, za kterými stojí mimo jiné kombinace špatné strategie, nedostatečného pokrytí vzdušného prostoru a přístupu velení, „které je připraveno opakovat chyby“. Moskva o svých ztrátách oficiálně informovala jen dvakrát, na začátku a na konci března, kdy přiznala 498, respektive 1351 zabitých vojáků.

„Za první tři měsíce své ‚speciální vojenské operace‘ Rusko pravděpodobně utrpělo podobný počet ztrát jako Sovětský svaz během devítileté války v Afghánistánu,“ píše britská vojenská rozvědka, podle které zároveň bude pro Moskvu s pokračujícím konfliktem těžší množství obětí utajit před ruskou veřejností. „Veřejná nespokojenost s válkou a ochota dát ji najevo může vzrůst,“ píše rozvědka. (ceskenoviny)

Pondělí, 07:55:  Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal v aplikaci Telegram, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Ruská redakce BBC se za pomoci vojenských expertů pokusila zodpovědět, jaké závěry lze udělat z ukončení druhé fáze války.

Válku, která začala 24. února, lze rozdělit do dvou fází. Během první se Rusko pokusilo zmocnit se Kyjeva a také zahájilo útok hned ve čtyřech směrech na jihu a jihovýchodu Ukrajiny. Dobýt ukrajinské hlavní město se nepodvedlo. Zástupce velitele vojsk Západního vojenského okruhu Rustam Minnekajev 22. dubna - pro mnohé nečekaně - prohlásil, že začíná druhá fáze války, jejímž cílem bude „úplně ovládnout Donbas a jižní Ukrajinu“.

V Kyjevě tvrdí, že tato fáze nyní skončila a ruský útok uvízl v ukrajinské obraně. Nicméně ve zprávách se každým dnem objevují informace o bojích a postupu ruských vojsk. Postup není rychlý, ale bylo by předčasné hovořit o zákopové válce. Pozorovatelé a západní analytici v mnohém souhlasí s ukrajinským hodnocením. Podle jejich názoru se tempo ruského útoku přinejmenším silně zpomalilo.

Ukrajinský checkpoit na silnici do Kyjeva  • Autor: ČTK
Ukrajinský checkpoit na silnici do Kyjeva • Autor: ČTK

Izraelský vojenský expert David Gendelman míní, že po ústupu ruských sil ze severu Ukrajiny - z Kyjevské, Černihivské a Sumské oblasti - se veškeré úsilí ruského uskupení vojsk soustřeďuje na východě a na jihu země.

„Pouze u Izjumu, Severodoněcka a Lysyčanska, Avdijivky a ve směru na Záporoží se (Rusové) ještě pokoušejí útočit,“ popsal situaci na frontě Arestovyč. Na jižní frontě je útok veden ve směru na Záporoží a také na Mykolajiv a Kryvyj Rih. Ale podle Gendelmana „je ruský postup na některých místech nevelký a pomalý a na některých místech ani nepostoupili“.

Nedávnou ukrajinskou ofenzívu u Charkova expert objasnil taktickým tahem ruské armády, která zjevně místy stahuje své jednotky. Ruské uskupení u Charkova však nebylo velké. Ústup lze podle Gendelmana vysvětlit přáním zkrátit frontu, ale Rusové by neměli ustupovat příliš, aby neohrozili pravé křídlo svého izjumského uskupení.

Je poměrně těžké odhadnout, jak vážný je neúspěch ruské armády v první a druhé etapě, protože vojenské cíle této „speciální vojenské operace“ nebyly vůbec vyhlášeny. Experti se jen pokoušejí odhadnout, čeho ruská vojska zamýšlela dosáhnout. Soudě podle toho, že ruský vpád po pohraničních potyčkách postupoval maximálně rychle, Rusko se zřejmě snažilo co nejdříve dobýt hlavní město Ukrajiny, ovládnout jih Doněcké oblasti, postoupit k Charkovu a možná obklíčit ukrajinské síly v Donbasu. Ale tento záměr se úplně nezdařil: výsadek na letišti Hostomel u Kyjeva nevedl k úspěchu a kolony obrněné techniky, které vyrazily z Běloruska, se nedokázaly probít do Kyjeva.

Ve výsledku ruská vojska koncem března ustoupila od Kyjeva, soustředila síly na jihu Ukrajiny a v Donbasu. Ale ani tam se útok nerozvíjel rychle. Pro mnohé v Rusku byl takový výsledek vpádu překvapením. Mnoho let se v Rusku vytvářel obraz armády schopné vést velké pozemní útočné operace. Teď to mnozí pokládají za propagandu a klam.

Problém tkví v tom, že se ruské síly připravovaly na jinou válku, než v jaké se ocitly, předpokládá Gendelman. „Ruská armáda si po čečenských válkách dala za úkol připravit se na krátké války. Takové, jakou svedla s Gruzií v roce 2008. Za pět dní byl konec. Tady (na Ukrajině) se to nepovedlo a válka se protahuje. Vidíme, že celý výcvik, organizační struktura a všech 168 praporních taktických skupin bylo připraveno na krátkou kampaň,“ vysvětluje. „Během dlouhodobé kampaně se ukázaly všechny tradiční problémy - jak s logistikou, tak se spojením, průzkumem a součinností. Sázka byla na krátké tažení, při kterém by problémy - hlavně s logistikou - nestihly vzniknout.“

Obraz ukrajinské armády v ruském tisku nebyl před válkou hrozivý. Komentátoři odhadují, že i tento přístup ovlivnil rozhodnutí ruského vedení vpadnout na Ukrajinu. Ale odpor, jaký kladly ukrajinské síly, přiměl mnohé změnit názor. Četní experti poukazují na pružný systém velení v ukrajinské armádě, umění uplatňovat moderní prostředky vedení války a výskyt takových prostředků v ukrajinském arzenálu.

Hlavním faktorem ovlivňujícím průběh bojů se ale podle Gendelmana stala velikost ukrajinských sil. Rusové podle něj narazili na tak velkého nepřítele, že prostě fyzicky uvízli na místě. „Hlavní problém ruské armády na Ukrajině tkví v enormní početnosti ukrajinské armády. Nejde o kvalitativní ukazatele, o důmyslné použití zbraní, ale hlavní je masa. Velikost má význam,“ míní izraelský expert. Ukrajinské síly svou početností převyšují uskupení invazních sil a z toho pramení ruské problémy ve válce.

Odhad početnosti sil na frontě silně komplikuje skutečnost, že ji obě strany tají. Před invazí byl celkový počet ruských sil odhadován na 150 až 200 tisíc mužů. Ukrajina má v současnosti ve zbrani 261 000 lidí, ale dalších sto tisíc je v územní obraně.

Podle Gendelmana obě armády vycházejí ze společné sovětské minulosti, ale během let se jejich cesty rozešly. Odhaduje, že klady ukrajinské armády, o kterých se tolik píše na Západě, se poněkud přehánějí, především proto, že se ruská armáda dlouho držela zastaralých plánů.

Americký expert Rob Lee upozorňuje, že úspěšná ofenzíva vyžaduje nejen početní převahu, ale i drtivou převahu v konkrétním místě, což ukrajinské velení Rusům nedovolilo. Rusko sice místy mohlo dosáhnout převahy, ta však výrazně nepřesahovala poměr jedna ku jedné, namísto doporučovaného poměru tři ku jedné. Ruské akce také komplikuje skutečnost, že Ukrajina dokázala Donbas dobře připravit k obraně a že dokáže na ohrožené úseky přemisťovat jednotky.

O nezbytnosti posílit vojska na frontě se hodně hovoří i na ruské straně. Skrytá mobilizace v Rusku již začala, ale dosud se nestala zjevnou. V separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice, jejichž jednotky bojují na ruské straně, pokračuje masová mobilizace i opravdový hon na muže, které vrhají do boje skoro bez výcviku a dokonce i bez zbraní. Rusko využívá také soukromé vojenské společnosti. V Rusku je mobilizace podle Gendelmana dosti komplikovaná, a to jak z vnitropolitických důvodů, tak kvůli poškození mobilizačního systému v postsovětském období, protože se země na velké války nechystala.

„Je to paradoxní situace. Historicky hlavní výhodou ruské a sovětské armády byla možnost vrhnout do boje obrovské masy lidí a techniky. Všechny ostatní problémy - logistika, spojení, průzkum a součinnost vždy byly, jsou a budou, protože tkví v samém charakteru válečné mašinérie. Teď mají všechny zápory, ale nedokážou využít výhodu, protože nemohou zmobilizovat obrovské masy lidí. Výhody nemají, na rozdíl od nevýhod, a tak rovnice nevychází,“ poznamenal.

Zákony války platí pro všechny. Pokud se Ukrajina pustí do útoků proti bránícím se ruským vojskům, bude potřebovat sama vytvářet drtivou převahu. proto také mobilizuje a zvětšuje své síly. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Rezenikov psal o potřebě postarat se o milion lidí ve zbrani. V ruském tisku si vyložili ministrova slova doslova, jako plány na milionovou armádu. Ale ukázalo se, že se nejednalo o konkrétní mobilizační plán, nýbrž o cíl, na jaký by se měl připravit ukrajinský stát a zbrojní průmysl.

Lze odhadnout další průběh války?  Každá zásadní změna situace je podle expertů možná jen v případě, že si jedna strana zajistí drtivou převahu v živé síle a technice. Rob Lee předpokládá, že čas hraje pro Ukrajinu, která dostává vojenskou pomoc z ciziny a ta se zvětšuje. Na druhé straně Ukrajina zažívá obrovské ekonomické problémy, které časem budou jen růst. Rychlost ruského postupu zatím Ukrajincům nedělá velké potíže. Mají čas připravit obranné pozice a stáhnout zálohy k ohroženému směru. Ale stoprocentně jasných předpovědí se žádný expert neodváží. (ceskenoviny)

Neděle, 12:00: Běloruská armáda zintenzivnila průzkum na hranicích s Ukrajinou, v oblasti Volyně a Polesí, oznámila ukrajinská armáda. „Jednotky běloruské armády posílily průzkum, rozmístily další elektronická pozorovací zařízení do pohraničních částí Homelské oblasti,“ citovala z pravidelného ranního prohlášení ukrajinského generálního štábu agentura Unian. Podle armády stále existuje nebezpečí raketových útoků a náletů z Běloruska na cíle v Ukrajině. Mluvčí ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk řekl, že na pozicích na hranici, v Brestské a Homelské oblasti, je sedm běloruských praporů. Náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Gulevič minulý týden ohlásil vyslání příslušníků sil speciálních operací na hranici s Ukrajinou.

Generální štáb ukrajinské armády na svém facebookovém účtu napsal, ze se Rusko připravuje obsadit zatím neokupované části Chersonské oblasti. Velké množství ruských vojáků se soustředí jižně od záporožského města Huljajpole.

Rusové se mohou připravovat k ofenzívě, při níž chtějí obsadit sever Chersonské oblasti a posunout se směrem k městu Záporoží. Soudí to i americký Institut pro výzkum války, i když v sobotu nebyla ruská ofenzíva směrem k jihu patrná. Správa Chersonské oblasti uvádí, že ruští okupanti doplňují jednotky na severu této části Ukrajiny vojáky z Archangelska a připravují se na boje v oblasti mezi Chersonem a Mykolajivem.

Ukrajinská armáda má také informaci, že Rusové rozmisťují rakety krátkého doletu Iskander-M v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Jsou tam podle ní rakety Iskander-M krátkého doletu. Rusko také v této části své země navyšuje logistiku a opravuje základny.

Britská rozvědka uvedla, že Rusko pravděpodobně nasadilo do ofenzivy v Donbasu ve směru na Severodoněck svou jedinou akceschopnou jednotku nových bojových vozidel BMP-T Terminator. Jejich přítomnost naznačuje, že do tohoto útoku je zapojené centrální uskupení vojsk, které jako jediné tato vozidla určená pro podporu tanků má. Nicméně podle Londýna není pravděpodobné, že by nasazení maximálně deseti Terminátorů mohlo nějak významně ovlivnit průběh operace. Britská rozvědka v souvislosti s uvedenou informací připomněla, že ruské centrální uskupení vojsk utrpělo v první fázi invaze těžké ztráty při nezdaru probít se do Kyjeva. (čtk)

Neděle, 11:00: Počet zjištěných obětí zabitých ruskými silami v době okupace míst v Kyjevské oblasti se přiblížil k 1300. Podle agentury Unian o tom informovala tisková služba oblastní správy policie v souvislosti s objevením dalších dvou civilistů zavražděných okupanty nedaleko Kyjeva. „K dnešnímu dni policie v oblasti Kyjeva objevila a prozkoumala 1290 těl občanů, kteří zemřeli během bojů v regionu. Strážci zákona pokračují ve vyšetřování válečných zločinů okupantů,“ oznámila v neděli oblastní policie.

V sobotu vyšetřovatelé a kriminalisté exhumovali těla dvou obyvatel obce Buzova. Oběťmi jsou postarší žena, která zemřela koncem února na dvoře svého domu, a její 27letý vnuk, jehož okupanti zabili v březnu. Oba příbuzní pohřbili na místním hřbitově.

Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti ukrajinská armáda a místní úřady našly hromadné hroby a množství obětí v řadě měst a vesnic. Tyto pozůstatky ruské okupace vyvolaly bouřlivé mezinárodní odsouzení, zejména kvůli stovkám povražděných civilistů v Buči. V Kyjevě už stanul před soudem první ruský voják, který se přiznal k zabití civilisty. (ceskenoviny)

Sobota, 20:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že válku lze vyřešit jedině diplomacií, i když jsou nyní rozhovory na mrtvém bodě. Ukrajinu teď podle prezidenta brání na 700 tisíc vojáků a Rusko podle Ukrajinců přišlo ve válce už asi o 29 tisíc vojáků. Toto tvrzení ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Zelenskyj očekává, že Ukrajina dostane v rámci další vojenské pomoci raketomety, což by podle něj mohlo být rozhodující pro vývoj bojů na Donbasu. Podle ukrajinské armády se tam Rusové chystají k útokům na Jampil a Seversk a pokusí se znovu o přechod řeky Severní Doněc. Předchozí pokus se nezdařil a skončil porážkou.

Britské ministerstvo obrany se domnívá, že ruské armádě v důsledku sankcí chybějí průzkumná bezpilotní letadla, bez nichž nemohou stanovovat cíle leteckých a dělostřeleckých útoků. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov řekl, že se Rusku podařilo při raketovém útoku na severozápadě Ukrajiny v Žytomyrské oblasti zničit množství západních zbraní a techniky. Ani toto tvrzení ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Obavy Moldavska o rozšíření konfliktu na jeho území má rozptýlit slib britské ministryně zahraničí Liz Truss. Londýn podle ní poskytne Moldavsku moderní zbraně a Truss si přeje, aby Moldavsko bylo vyzbrojeno podle standardů NATO. (ceskenoviny)

Sobota, 15:20: Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard Kč). Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let. Návrh vojenské a humanitární podpory už schválila jak americká Sněmovna reprezentantů, tak i Senát. Biden původně navrhoval pomoc zhruba o sedm miliard dolarů nižší, jeho rychlý souhlas s navrhovanou pomocí se však očekával.

Schválením nového balíku pomoci už se podpora Spojených států Ukrajině od začátku války zvýšila asi na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu Kč). Pravděpodobně ale nejde o poslední pomoc ze strany Washingtonu v reakci na ruskou invazi. Biden, který je nyní v Jižní Koreji, původně žádal o schválení pomoci v objemu 33 miliard dolarů s tím, že 20 miliard USD by šlo na vojenskou pomoc.

Bidenovi demokraté ve Sněmovně reprezentantů však prosadili ještě štědřejší podporu, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc. Návrh počítá s vyčleněním pěti miliard dolarů na humanitární a potravinové programy, další součástí je podle agentury AP podpora ukrajinské ekonomiky. (čtk)

Sobota, 11:00: Ruské síly se chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti s dalším pokusem o přechod přes řeku Severní Doněc. Ve pravidelném ranním hlášení o situaci na bojištích o tom informoval ukrajinský generální štáb. Předchozí pokus agresora postavit pontonový most a přejít Severní Doněc u obce Bilohorivka skončil drtivým nezdarem. Ukrajinská armáda intenzivní palbou zničila nejen přemostění, ale podle odhadů z leteckých snímků i na 70 ruských bojových vozidel, převážně obrněných.

O tom, že ruské invazní síly budují přes stejný vodní tok další pontonový most, ukrajinské velení informovalo už v pátek večer. Tentokrát se o to Rusové snaží u vesnice Jaremivka, přibližně 20 kilometrů jihovýchodně od města Izjumu. Generální štáb dnes rovněž uvedl, že nepřítel ve východní operační zóně pokračuje v útočných akcích s cílem získat úplnou kontrolu nad celým územím Doněcké a Luhanské oblasti a udržet si pozemní koridor s dočasně okupovaným Krymem. „Ostřelování pokračuje po celé frontové linii a v hloubce obrany našich jednotek v doněckém operačním prostoru a ve směru na Slavjansk,“ konstatovalo velení ukrajinských sil.

Obranné pozice agresor ostřeloval v prostoru ukrajinských příhraničních obcí v Sumské a Černihivské oblasti, upřesnil mimo jiné štáb. Upozornil také, že nadále hrozí nebezpečí leteckých a raketových úderů vedených z území Běloruska.

Podle britského ministerstva obrany ale Rusko patrně trpí nedostatkem vhodných průzkumných bezpilotních letounů potřebných k určování cílů pro letecké a dělostřelecké údery. Tento nedostatek je podle Londýna umocněn omezením domácí výroby těchto prostředků, které vyplývá ze sankcí uvalených na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. „Pokud bude Rusko i nadále ztrácet bezpilotní letouny současným tempem, ruské zpravodajské služby a průzkumná schopnost se budou dál zhoršovat, což negativně ovlivní operační efektivitu,“ citovala agentura Reuters ze zprávy britského ministerstva obrany. (čtk)

Sobota, 09:00: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Stalo se tak poté, co se poslední obránci této východoukrajinské bašty vzdali, uvedla dnes večer agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků, uvedl v pátek po poledni ve videoprohlášení velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Řekl také, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Generální štáb ukrajinské armády již v noci na úterý sdělil, že vojáci v Mariupolu „splnili svoji misi“ a že vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami. Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov podle Interfaxu uvedl, že velitele pluku Azov odvezli z oceláren ve speciálním obrněném automobilu, aby jej tak ochránili „před nenávistí obyvatel města, kteří jej toužili lynčovat za četná zvěrstva“.

Podle mluvčího Konašenkova se od 16. května vzdalo 2439 ukrajinských vojáků, obklíčených v ocelárnách. „Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků,“ řekl v sobotu. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo videonahrávku, která údajně zachycuje kapitulaci obránců Azovstalu. Na videu je vidět zástup neozbrojených mužů, jak se blíží k příslušníkům ruské armády před ocelárnou a hlásí svá jména. Rusové je potom pečlivě prohledávají a podle všeho je také vyzývají, aby ukázali svá tetování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské letectvo se snažilo dopravil letecky do Mariupolu zásoby, ale bylo odraženo a utrpělo velké ztráty. „Velké množství našich pilotů při tom zahynulo,“ řekl prezident v ukrajinské televizi. „Byli to hrdinové, kteří věděli, že dopravit do Azovstalu léky, potraviny a vodu a vrátit se s těly mrtvých a se zraněnými je téměř nemožné,“ dodal.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko prohlásil, že o obraně Azovstalu se bude jednou učit na vojenských školách. Podle Heraščenka lidé uvnitř neměli pitnou vodu, prakticky žádné zdravotnické potřeby a jedli jen jednou denně. „Víte, co je to amputovat končetinu bez anestetik? To, co je vidět v hollywoodských hororových filmech, není nic ve srovnání s tím, co viděli a přetrpěli obránci Azovstalu,“ řekl v ukrajinské televizi Heraščenko.

Ruská propaganda vykresluje příslušníky pluk Azov jako neonacisty. Ale podle ukrajinských médií ukrajinská veřejnost vnímá obránce Mariupolu jako hrdiny. Ruské jednotky obléhaly strategicky položené přístavní město u Azovského moře od 1. března. Po dobytí většiny Mariupolu zůstal rozlehlý areál oceláren Azovstal, nacházející se přímo ve městě, poslední baštou ukrajinského odporu, který vedli právě vojáci pluku Azov spolu s námořními pěšáky a příslušníky dalších jednotek. (ceskenoviny)

Pátek, 16:01:  Nové důkazy prokazují zabíjení civilistů ruskými vojáky v Buči. Na dvou videích jsou vidět ruští výsadkáři, jak vedou s namířenými zbraněmi několik mužů ulicí města Buča na předměstí Kyjeva. Někteří z těchto ukrajinských zajatců jsou přikrčení, drží se za opasky těch, kteří jdou před nimi. Jiní mají ruce nad hlavou. Podle svědectví místních a záběrů získaných listem The New York Times ruští vojáci nejméně osm těchto mužů 4. března zastřelili, čímž se zřejmě dopustili válečných zločinů.

Videa z bezpečnostních kamer a také natočená svědkem v jednom ze sousedních domů jsou dosud nejjasnějším důkazem toho, že těchto osm mužů bylo před zastřelením v ruském zajetí. „Rukojmí tam leží, naproti plotu,“ říká autor videa, na němž vojáci donutili zajatce ulehnout na zem včetně jednoho muže v dobře rozeznatelné zářivě modré mikině.

Buča těsně po odjezdu Rusů. Ukrajinská armáda nechala mrtvá těla na místě i proto, aby je zaznamenali novináři. • Autor: Profimedia
Buča těsně po odjezdu Rusů. Ukrajinská armáda nechala mrtvá těla na místě i proto, aby je zaznamenali novináři. • Autor: Profimedia

Video v tuto chvíli skončí. Ale osm svědků popsalo NYT, co se stalo dál. Vojáci vzali tyto muže za nedalekou kancelářskou budovu, kterou Rusové ovládli a udělali z ní svou dočasnou základnu. Ozvaly se výstřely. Zajatci se již nevrátili.

Video pořízené z dronu o den později, tedy 5. března, je prvním obrazovým důkazem, který potvrzuje sdělení svědků. Jsou na něm vidět mrtví ležící na zemi stranou od kancelářské budovy, u nichž stojí na stráži dva ruští vojáci. Mezi těly je vidět záblesk zářivě modré mikiny jednoho ze zajatců.

Fotografie těl zastřelených mužů ležících na dvoře, z nichž někteří měli svázané ruce, byly jedněmi z obrázků, které vzbudily po stažení ruských vojsk z Buče ze začátku dubna mezinárodní pozornost. Ruští lídři opakovaně popírali, že by se jejich vojáci dopustili nepravostí v Buči, a fotografie, které z města přicházely, prohlašovali za provokace a podvrhy.

Několikatýdenní vyšetřování NYT nicméně přináší nové důkazy, že ruští výsadkáři shromáždili a cíleně zastřelili muže vyfocené na dvoře, což přímo poukazuje na to, že spáchali válečné zločiny. Ruská ministerstva zahraničí a obrany nechtěla zjištění NYT komentovat. Reportéři NYT strávili v Buči týdny a ptali se přeživších, svědků, koronerů, policistů a příslušníků armády. Reportéři dali dohromady dosud nezveřejněné záběry ze dne incidentu - jedny z mála důkazů, podle nichž lze vystopovat poslední pohyby obětí.

NYT rovněž všechny zastřelené muže identifikovaly. Byli to manželé, otcové, pracovníci samoobsluhy či místní továrny. Po omezení možnosti odejít ze země a s odhodláním chránit svoje okolí se jich pak většina připojila k různým obranným silám - jen pár dní před tím, než je Rusové zabili. Téměř všichni žili v docházkové vzdálenosti od dvora, na němž byla nalezena jejich těla.

Zastřelení zajatých mužů v Buči je „druhem incidentu, který by se mohl stát silnou kauzou při stíhání za válečné zločiny“, řekl bývalý zmocněnec Spojených států pro válečné zločiny Stephen Rapp. Rusové zajatce odzbrojili a zadrželi, z hlediska válečného práva se tak již neúčastnili bojů. Kromě vojáků, kteří muže zastřelili, by mohli být stíháni rovněž jejich velitelé, pokud by se prokázalo, že o incidentu věděli a nezabránili mu, nebo za něj vojáky následně nepotrestali.

Zastřelení muži se přestali ozývat svým blízkým 4. března, a jejich bratři, manželky, matky a přátelé je proto začali hledat. V ulicích Buče nicméně hlídkovaly ruské jednotky, takže se příbuzní obrátili na internet a prosili o jakékoliv informace na sociálních sítích.

Těla mužů mezitím stále ležela na zmiňovaném dvoře. Když pak Rusové asi o měsíc později uprchli, získaly si obrázky těl zastřelených mužů pozornost celého světa i rodin, které hledaly jakékoliv stopy na internetu.Jedna z žen, která hledala svého manžela, pak jen upravila svou zprávu na Facebooku, v níž před několika týdny žádala o informace o svém muži. „Nemusíte už hledat. Našli jsme ho,“ napsal list The New York Times. (čtk)

Pátek, 15:00: Ruská plynárenská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem a předtím odmítla platit Gazpromu za dodávky v rublech.

Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak poté, co Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, která také není členem NATO. Moskva dříve varovala, že pokud se Finsko rozhodne vstoupit do NATO, přijde s odvetnými kroky.

Gasum uvedl, že bude od soboty a po celou letní sezonu dodávat svým zákazníkům plyn z jiných zdrojů. Využije přitom napojení na Balticconnector, což je obousměrný plynovod, který propojuje estonské a finské plynovodní sítě. „Je opravdu politováníhodné, že smluvní dodávky zemního plynu byly pozastaveny. Postarali jsme se ale o to, abychom se na tuto situaci připravili,“ uvedl výkonný ředitel Gasumu Mika Wiljanen. „Žádné výpadky v distribuční síti plynu nebudou,“ ujistil.

Začátkem dubna oznámily všechny tři pobaltské státy, že přestanou dovážet zemní plyn z Ruska, a Finsko se rozhodlo je následovat. V roce 2020 pocházelo z Ruska 65 procent zemního plynu dováženého do Finska. Část přicházela plynovodem Balticconnector z Estonska. Export Gazpromu do Finska představoval v první polovině loňského roku asi jedno procento kombinovaného prodeje společnosti do Evropy a Turecka, firmu tedy příliš nepoškodí, uvedla agentura Bloomberg.

Podíl zemního plynu ve finském energetickém mixu činí asi šest procent, uvádí portál Euractiv. V zemi ho používá zejména průmysl, nikoli domácnosti, což jeho nahrazení podle Euractivu politicky usnadňuje. Podle Finské asociace energetického průmyslu může být ruský plyn nahrazen do příštího podzimu.

Gasum je podle svých údajů v současnosti jediným energetickým koncernem ve Finsku, který získává plyn přímo z Ruska. Minulý pátek oznámila ruská společnost, která dováží do Finska elektřinu, že v brzké době zmrazí dodávky. Podle agentury DPA ale není jasné, zda je mezi těmito dvěma kroky souvislost.

Gazprom už na konci dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Krok zdůvodnil právě tím, že obě země odmítly přejít na platby v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce. (čtk)

Pátek, 14:23: Skupina sedmi velkých ekonomik G7 podpoří ukrajinský rozpočet sumou 9,5 miliardy dolarů (221,5 miliardy Kč), celková letošní pomoc zemi bránící se ruské invazi pak dosáhne 19,8 miliardy dolarů (462 miliard Kč). Po jednání ministrů financí zemí G7 to oznámil šéf německého resortu financí Christian Lindner. „Společně s finančními institucemi letos připravila skupina G7 přímou a krátkodobou pomoc ve výši 19,8 miliardy dolarů. Z toho k 9,5 miliardě dolarů jsme se zavázali na jednání v Petersbergu,“ řekl Lindner o výsledku ministerského zasedání G7 v Petersbergu u Bonnu. Tato suma nezahrnuje vojenskou a humanitární pomoc, kterou státy G7 Ukrajině poskytují.

Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stojí vedení války měsíčně zhruba pět miliard dolarů (117 miliard korun). Státy G7 chtějí proto Kyjevu pomoci udržet v chodu financování státu. Lindner již ve čtvrtek řekl, že Německo ukrajinský rozpočet podpoří jednou miliardou eur (24,7 miliardy Kč). Ministři financí v závěrečném komuniké ocenili další finanční pomoc, mimo jiné návrh Evropské komise poskytnout Ukrajině půjčku ve výši devět miliard eur (222,3 miliard korun) na pokrytí okamžitých veřejných výdajů. (ceskenoviny)

Pátek, 13:37:  Přes 1900 obránců mariupolských oceláren Azovstal se vzdalo, řekl podle agentury Interfax ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prohlásil také, že se brzy završí „osvobození“ takzvané Luhanské lidové republiky, mezinárodně neuznávaného útvaru, který na východě Ukrajiny dříve vyhlásili proruští separatisté. Avizoval rovněž vytvoření 12 nových oddílů a jednotek v ruské armádě v reakci na údajně narůstající hrozby u ruských hranic.

„Nacionalisté zablokovaní v areálu se začali vzdávat a přecházet do zajetí. Do této chvíle složilo zbraně 1908 lidí,“ řekl Šojgu. Naposledy ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že areál oceláren Azovstal v Mariupolu nově opustilo 771 ukrajinských bojovníků a že od pondělí se tak vzdalo celkem 1730 mužů.

Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci a přechod do ruského zajetí, Kyjev hovoří o evakuaci. Rusko dříve uvedlo, že zranění vojáci byli převezeni do nemocnice a zbytek skončil v bývalé trestanecké kolonii v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou proruští separatisté. Rusko se nad ocelárnami, kam se uchýlily stovky ukrajinských obránců, pokoušelo získat kontrolu po mnoho týdnů a podnikalo na ně intenzivní útoky.

„Blíží se završení osvobození Luhanské lidové republiky,“ sdělil také Šojgu na schůzi představitelů ruského ministerstva obrany. „Ruské ozbrojené síly společně s jednotkami národních milic Luhanské a Doněcké republiky pokračují v rozšiřování kontroly nad územím Donbasu,“ prohlásil.

Rusko vysvětluje rozpoutání války na Ukrajině potřebou pomoci obyvatelům ukrajinského Donbasu, jejichž práva jsou podle Moskvy potlačována. Ukrajinské úřady však ruské síly viní, že na východě Ukrajiny stejně jako ve zbytku země útočí na civilní cíle. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj dnes uvedl, že při ruském ostřelování bylo za posledních 24 hodin zabito 13 civilistů v tomto regionu, z toho 12 lidí v Severodoněcku. (čtk)

Pátek, 14:00: Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. „Těžce raněným se dostalo potřebné pomoci, podařilo se je evakuovat s jejich pozdější výměnou na území pod kontrolou Ukrajiny,“ řekl podle zpravodajského serveru Meduza podplukovník Prokopenko.

„Pokud jde o zemřelé hrdiny, tak proces pokračuje,“ sdělil k převozu těl padlých velitel pluku Azov, jehož členové po dlouhé týdny bránili ocelárny. „Doufám, že příbuzní a celá Ukrajina budou moci v nejbližší době svým vojákům prokázat čest a pohřbít je,“ uvedl. (ceskenoviny)

Pátek, 11:00: Ruské invazní jednotky zesílily ofenzivu a útočné operace v doněckém směru, aby zlepšily svou taktickou situaci v některých oblastech, uvedl generální štáb ukrajinské armády ve své situační zprávě o vývoji bojů. Velení ukrajinské armády zároveň tvrdí, že současně na některých částech fronty ukrajinské ozbrojené síly postup okupačních vojsk zastavily.

„Hlavní pozornost ruského nepřítele se soustředila na doněcký směr, kde použil letectvo, dělostřelectvo a minomety,“ uvádí ukrajinský generální štáb. Invazní jednotky podle něj pokračují v ofenzivě v oblasti Severodoněcku, který se nachází v Luhanské oblasti. „V oblasti Severodoněcku nepřítel provedl útočné akce, utrpěl ztráty a stáhl se na dříve obsazené pozice. V okolí osady Toškivka pokračují boje,“ sdělil štáb, který zároveň hlásí, že invazní jednotky ostřelovaly civilní infrastrukturu v některých obcích u Slovjansku.

V Charkovské oblasti se podle něj ruské jednotky soustředily na udržení obsazených pozic. „Hrozba raketových a bombových útoků na civilní a vojenskou infrastrukturu z území Běloruské republiky přetrvává,“ dodalo velení ukrajinské armády. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze uvedlo, že jakmile Rusko zajistí jihoukrajinské přístavní město Mariupol, pravděpodobně přesune své síly, aby posílilo operace na Donbase. Zároveň se domnívá, že houževnatý ukrajinský odpor v Mariupolu od začátku ruské invaze pro Moskvu znamená nutnost obnovit a znovu vybavit jednotky v oblasti. To může být při důkladném provedení dlouhý proces.

„Ruští velitelé jsou pod tlakem, aby prokazatelně dosáhli operačních cílů. To znamená, že Rusko pravděpodobně přerozdělí své síly rychle, bez odpovídající přípravy - což představuje riziko dalšího oslabení,“ uvádí britské ministerstvo. Podle Britů se zatím zřejmě vzdalo až 1700 ukrajinských obránců Mariupolu, kteří zůstávali v tamních ocelárnách Azovstal, jež představují poslední baštu ukrajinského odporu ve městě. Kolik lidí zůstává v podzemí rozsáhlého hutního komplexu, není jasné. (čtk)

Pátek, 09:00: Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast na východě Ukrajiny nyní připomíná peklo. Ve svém pravidelném videoposelství to v noci na pátek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Zopakoval také obvinění, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.

Zelenskyj dále uvedl, že zatímco ukrajinské síly pokračují v osvobozování Charkovské oblasti, Rusko se snaží vyvíjet ještě větší tlak v Donbasu. „Je tam peklo, a to bez přehánění,“ citovala jej agentura Reuters. Prezident také připomněl, že při čtvrtečním „brutálním a naprosto nesmyslném bombardování“ města Severodoněck bylo zabito nejméně 12 lidí. „Donbas je zcela zničen,“ dodal.

Ukrajinu podle Zelenského stojí vedení války měsíčně zhruba pět miliard dolarů (117 miliard korun). V této souvislosti vyzval zahraniční partnery Ukrajiny by nevnímali pomoc Kyjevu jako dodatečné výdaje nebo dary, nýbrž jako „příspěvek k jejich vlastní bezpečnosti“. Ukrajina chrání ostatní země před válkou, dodal podle agentury DPA. (čtk)

yy

Pátek, 08:17: Dolní komora ruského parlamentu se zabývá úpravami zákona, které by znamenaly zrušení věkového omezení pro zájemce o profesionální vojenskou službu. Vyplývá to z informace zveřejněné na webu Státní dumy. Podle stávajících pravidel mohou první smlouvu o práci v ozbrojených silách v Rusku uzavřít pouze ruští občané ve věku od 18 do 40 let a cizinci od 18 do 30 let. „Používání vysoce přesných zbraní a obsluha zbraní a vojenské techniky vyžaduje vysoce profesionální odborníky. Zkušenost ukazuje, že těmi se lidé stávají přibližně ve věku 40 až 45 let,“ uvedli autoři zákonné iniciativy.

Podle Kyjeva i zhodnocení západních odborníků se Rusko od února, kdy zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, potýká s nedostatkem lidské síly a čelí drtivým ztrátám. Oficiálně se ruské „speciální operace“, jak Moskva svou válku v sousední zemi označuje, účastní jen profesionální vojáci sloužící právě na základě smlouvy. Podle dostupných informací se však nejméně několika případech dostali na ukrajinské území také ruští vojáci základní služby. Roční vojna je v zemi povinná, letos při jarních odvodech Moskva povolává přibližně 134.500 občanů Ruské federace mezi 18 a 27 lety.

Ukrajinská armáda tvrdí, že od začátku bojů již Rusko na Ukrajině přišlo o 28 00 vojáků. Tento údaj ale nelze nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany o ztrátách v bojích na Ukrajině informovalo pouze dvakrát, a to 2. a 25. března, kdy přiznalo 498, respektive 1351 zabitých vojáků. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 13:00: Finsko po NATO nechce, aby na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny, a to ani poté, co se severská země stane členem aliance. Řekla to italskému deníku Corriere della Sera finská premiérka Sanna Marin. Podobný postoj zastává Švédsko.

Helsinky a Stockholm ve středu oficiálně podaly přihlášku do NATO, což je krok, který urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Severní rozšíření aliance by však mohlo zbrzdit Turecko, které svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že mu obě země vydají členy kurdských organizací považovaných Ankarou za teroristické.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by vstup Švédska a Finska do vojenského bloku nevnímala jako bezprostřední hrozbu, Rusko by ale podle něj muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat svou vojenskou infrastrukturu. Stockholm už dříve opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.

Marin řekla, že věří ve vyřešení záležitosti prostřednictvím dialogu. "Myslím, že v této fázi je třeba zachovat klid, debatovat s Tureckem a všemi dalšími členskými zeměmi a odpovídat na všechny otázky, které by se mohly objevit a napravovat jakákoli nedorozumění, řekla italskému listu politička, která navštívila Itálii, kde se ve středu setkala s protějškem Mariem Draghim.

Marin dále uvedla, že otázka rozmisťování jaderných zbraní nebo otvírání základen NATO ve Finsku nebyla součástí jednání o členství mezi Helsinkami a aliancí. „Ani si nemyslím, že je v něčím zájmu umístit jaderné zbraně nebo otevřít základny NATO ve Finsku,“ poznamenala. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 11:34: Rusko nesmí válku na Ukrajině vyhrát a Ukrajina a také Německo nikdy nepřijmou podmínky zastavení boje, které by Rusko chtělo diktovat, řekl před poslanci Spolkového sněmu německý kancléř Olaf Scholz. Zároveň prohlásil, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat, ale zatažení NATO do války je nepřijatelné. V projevu, ve kterém hovořil o tématech nadcházejícího mimořádného summitu Evropské unie, zdůraznil, že unijní země se již nyní musí připravovat na pomoc s rekonstrukcí Ukrajiny, která bude stát miliardy eur.

„Rusko nesmí válku vyhrát a Ukrajina ji musí přestát,“ řekl Scholz s tím, že také proto Německo spolu s ostatním západními zeměmi Kyjevu pomáhá humanitárně, finančně i dodávkami zbrojního materiálu včetně těžkých zbraní. „Pomoci bránit se zemi, která je brutálně napadena, neznamená žádnou eskalaci konfliktu. Je to naopak pomoc s odražením útoku a s co nejrychlejším zastavením násilí.“

Scholz prohlásil, že společným cílem je zastavení ruské agrese. „Děláme pro to vše,“ řekl. Zdůraznil, že Ukrajina a ani Německo se nikdy nesmíří s takovými mírovými podmínkami, které by se ruský prezident Vladimir Putin pokusil diktovat. „Putin stále věří, že může ostatním diktovat. Ale mýlí se,“ řekl kancléř. Kvůli zajištění míru je podle Scholze potřebné, aby Evropská unie zintenzivnila obrannou spolupráci. „Obrannou politiku musíme v Evropě úzce koordinovat,“ řekl. Za nedostatek označil velkou typovou roztříštěnost zbrojních systémů. „Musíme dbát na co největší vzájemnou kompatibilitu,“ řekl. (čtk)

Čtvrtek, 08:00: Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov ve středu uvedl, že Rusko během bojů na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokážou zlikvidovat bezpilotní letouny. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko tímto oznámením snaží vyvolat dojem, že má k dispozici jakousi zázračnou zbraň ve chvíli, kdy ve válce není úspěšné.

Borisov uvedl, že se jedná o laserový komplex Zadira, který umí zasáhnout objekt na vzdálenost pěti kilometrů. Díky tepelnému účinku dokáže zasažený objekt propálit. První vzorky se již na Ukrajině používají, upřesnil podle webu vesti.ru Borisov. Díky nasazení komplexu lze podle něj šetřit s drahými raketami Tor a s protiletadlovým systémem Pancir S1. (aktuálně.cz)

Středa, 15:00: Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo vyhoštění více než osmi desítek diplomatů tří západních zemí. Moskva nejprve prohlásila nežádoucími osobami 34 francouzských, následně 24 italských a vzápětí 27 španělských diplomatů. Všechny případy označila jako odvetný krok za předchozí vyhoštění ruských diplomatů z těchto zemí.

Francie ruské rozhodnutí odsoudila, napsala agentura Reuters s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Řím ruský krok označil za „nepřátelský akt“. Podle agentury AFP byl francouzský velvyslanec v Moskvě povolán na ruské ministerstvo zahraničí. Tam mu byla předána nóta, ve které se uvádí, že „34 spolupracovníků francouzských diplomatických zařízení v Rusku bylo prohlášeno za nežádoucí osoby“. Rusko mají opustit do dvou týdnů. Jde o odvetný krok za to, že Francie dříve podle agentury Reuters vyhostila ze země 35 Rusů s diplomatickým statusem, agentura TASS hovoří o 41 vyhoštěných Rusech. (čtk)

Středa, 12:11: Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulze s tím, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. „Potravinová bezpečnost byla problém ještě před válkou, ale ruská invaze na Ukrajinu situaci dramaticky vyhrotila. Světu hrozí největší hladomor od druhé světové války,“ varovala.

Potravinová bezpečnost je tak podle německé ministryně nejpalčivějším problémem, o kterém budou ministři zemí skupiny jednat. „Protože ruský prezident Vladimir Putin zneužívá potraviny jako zbraň, musíme tomu čelit novou aliancí pro globální potravinovou bezpečnost, kterou na tomto zasedání G7 chceme uzavřít,“ řekla.

Ministři pro výživu na jednání G7 přizvali jako hosty Indonésii, která nyní předsedá skupině největších světových ekonomik G20, Indii, Senegal a zástupce Rozvojového programu OSN a Světové banky. Do debat se přes videomost zapojí také ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Jedním z hlavních témat zasedání bude zajištění vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Na zemi přezdívanou obilnice Evropy je potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii. Kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů není možné vyvážet obilí a další potraviny po moři, evropské státy včetně Polska a Německa začaly organizovat export po železnici.

„Železniční cesta je řešení, které nám pomůže. Je ale potřeba uvolnit přístavy,“ řekla Schulze s tím, že Rusko takový krok nepřipravuje. Podle evropské komisařky pro dopravu Adiny Valeanové je nezbytné vyvézt z Ukrajiny 20 milionů tun obilí, aby se předešlo nedostatečnému zásobování severní Afriky a Asie. (čtk)

Středa, 09:00: Ruská vojska pokračují v palbě podél celé linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Na ostatních frontách zaměřují své úsilí na udržení dříve dosažených pozic, průzkum, ženijní zajištění, doplnění zásob a snahu zlepšit své taktické postavení. V ranní zprávě o vývoji bojů o tom informoval generální štáb ukrajinské armády.

Ruský agresor podle Kyjeva pokračuje v dělostřeleckém ostřelování ukrajinských vojenských pozic a civilní infrastruktury také v pohraničních osadách Černihivské a Sumské oblasti. U Charkova se ruské jednotky soustřeďují na snahu udržet obsazené pozice a zabránit dalšímu postupu ukrajinských jednotek. V Mariupolu Rusové dál dělostřelectvem a letecky útočí na zbývající ukrajinské vojáky zablokované v ocelárnách Azovstal.

Ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrazila na doněcké a luhanské frontě dvanáct nepřátelských útoků, zničila tři tanky, tři dělostřelecké systémy, šest jednotek bojových obrněných vozidel a sedm nepřátelských vozidel, uvedl ukrajinský štáb. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Jednotky ozbrojených sil Běloruska podle informací ukrajinské armády posilují pozice na bělorusko-ukrajinské hranici v oblasti měst Brest a Gomel. Stále napjatá je situace v Podněsterské oblasti Moldavské republiky, která se ale výrazně nezměnila. (čtk)

Středa, 08:00: Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. V noci na dnešek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příhraničních oblastech ukrajinské síly zaznamenávají ruské „sabotážní akce“. Podle Zelenského Ukrajina nadále usiluje o to, aby dostala do bezpečí vojáky, již se nachází v ocelárnách Azovstal v Mariupolu.

Zelenskyj zmínil ruské raketové a letecké útoky, které v posledních 24 hodinách zasáhly cíle ve Lvovské, Sumské, Černihivské či Luhanské oblasti. „Je to způsob, jak si ruská armáda kompenzuje řadu neúspěchů na východě a na jihu naší země,“ uvedl Zelenskyj. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad. „Tyto útoky, jako mnohé další před tím, v zásadě nic nemění,“ dodal. Ukrajinská armáda však posílí svou protivzdušnou obranu.

Kyjev dále usiluje o to, aby dostal do bezpečí své vojáky, kteří se stále nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu. „Evakuační mise pokračuje, dohlíží na ní naši vojáci a příslušníci zpravodajských služeb,“ uvedl Zelenskyj s tím, že pokračují také jednání s Ruskem. „Zapojeni jsou nejvlivnější mezinárodní zprostředkovatelé,“ dodal ukrajinský prezident.

V pondělí Kyjev uvedl, že z oceláren, které jsou poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu, bylo evakuováno přes 250 vojáků včetně desítek raněných. Odešli na území, které kontrolují proruští separatisté z mezinárodně neuznávané takzvané Doněcké lidové republiky. Ti tvrdí, že se ukrajinští vojáci vzdali. Podle Kyjeva se jedná o jejich výměnu za ruské zajatce.

Podle serveru The Kyiv Independent Zelenskyj také podepsal výnos, kterým zřizuje komisi, která bude mít za úkol vyhodnotit škody způsobené Ukrajině ruskou vojenskou agresí. Úkolem orgánu bude rovněž zajistit kompenzace za škody způsobené ruskou armádou a nastavení opatření pro poválečnou obnovu země. (ceskenoviny)

Úterý, 21:00: Evropská unie nepoleví v dodávkách zbraní Ukrajině, jejíž boj proti ruské invazi je nyní ve zlomové fázi. Po jednání ministrů obrany členských zemí to  novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož evropský blok nedopustí, aby Ukrajině došly zbraně. EU podle něj také plně podpoří Švédsko a Finsko, které se kvůli invazi rozhodly požádat o členství v NATO.

Zástupci unijních vlád probírali možnosti, jak jejich země mohou i téměř tři měsíce po zahájení ruské invaze dál podporovat Kyjev. Některé členské státy včetně Česka poskytují Ukrajině vojenské vybavení, mimo jiné tanky a další těžké zbraně. „Podpora v tuto chvíli je zásadní, protože válka se nachází v bodě zlomu a my nemůžeme dopustit, aby Ukrajině došlo vybavení,“ prohlásil Borrell po jednání s ministry. Připomněl, že EU postupně uvolnila již dvě miliardy eur na nákupy zbraní pro Kyjev. Jednotlivé země ale poskytují zbraně za mnohem vyšší částky, podotkl.

Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva českému Radiožurnálu řekl, že Česko dodá Ukrajině další těžké zbraně. Půjde podle něho o další tanky a obrněná vozidla doplněná o další zbraně podle ukrajinských potřeb. Tanky a obrněná vozidla Česko poslalo Ukrajině už v dubnu. Žovkva odmítl zveřejnit přesné údaje o chystané zásilce těžké techniky, ujistil ale, že pro Ukrajinu bude velice užitečná.

Ministři Švédska a Finska  svým kolegům v EU představili podrobnosti chystaného vstupu svých zemí do Severoatlantické aliance. Oba dlouhodobě neutrální státy se tak rozhodly poté, co v reakci na ruskou invazi mezi jejich obyvateli výrazně vzrostla podpora členství v NATO. Podle Borrella je pozitivní, pokud se rozšíří průnik mezi oběma organizacemi. Evropský blok bude podle něj své dva členy na cestě do aliance podporovat. Šéf diplomacie připomněl, že EU má ve smlouvách pravidlo o společné obraně, podle něhož na žádost členské země ostatní státy musí učinit vše pro její obranu.

Oba skandinávské státy počítají s možnými odvetnými akcemi ze strany Ruska, pokud podají přihlášku do NATO. Pravidlo kolektivní obrany aliance se na ně začne vztahovat až po jejich přijetí, které může trvat několik měsíců. (čtk)

Úterý, 16:20: Ruský prezident Vladimir Putin se natolik osobně zapojil do války na Ukrajině, že podle západních vojenských zdrojů činí operační a taktická rozhodnutí „na úrovni plukovníka nebo brigádního generála“, píše britský list The Guardian. Ruský prezident podle těchto zdrojů pomáhá řídit postup sil v Donbasu, kde minulý týden utrpěli útočníci krvavou porážku, když se několikrát pokusili překročit strategickou řeku na východě Ukrajiny.

Zdroje míní, že Putin stále úzce spolupracuje s generálem Valerijem Gerasimovem, velitelem ruských ozbrojených sil, na rozdíl od ukrajinského tvrzení z minulého týdne, že náčelník ruského generálního štábu upadl do nemilosti a byl odsunut na vedlejší kolej. „Myslíme si, že Putin a Gerasimov se podílejí na taktickém rozhodování na úrovni, kterou bychom normálně očekávali u plukovníka nebo brigádního generála,“ uvedl vojenský zdroj o probíhající bitvě na východě Ukrajiny.

Moskevským vojskům se zatím nedaří dosáhnout průlomu na Donbasu, kde již měsíc posilují ofenzívu, která několikrát nedokázala obklíčit menší ukrajinské síly. Zdroj nesdělil žádné další podrobnosti, které by jeho prohlášení podpořily, ačkoli naznačil, že hodnocení Putinovy úzké osobní účasti se zakládá na získaných zpravodajských informacích.

Plukovníci v americké armádě a brigádní generálové v britské armádě obvykle velí brigádě, tedy jednotce složené z několika praporů. Ruská armáda má ve srovnání se západními protějšky více hierarchickou řídicí strukturu, přičemž rozkazy jsou obvykle zasílány generálům v poli. Škobrtání ruské invaze však znamenala, že Moskva byla nucena poslat generály blíže k frontové linii, kde jich bylo podle ukrajinských ozbrojených sil zabito až 12.

„Šéf státu by měl mít na práci lepší věci, než dělat vojenská rozhodnutí. Spíše by měli určovat politickou strategii, než se utápět v každodenní činnosti,“ míní Ben Barry, bývalý brigádní generál v britské armádě a expert na pozemní válku z Mezinárodního institutu pro strategická studia.

Neúspěšný pokus o překročení řeky Severní Doněc u Bilohorivky z minulého týdne vedl podle odhadů, opírajících se o letecké snímky z bojiště, ke zničení více než 70 ruských vozidel a ztrátě vybavení odpovídající nejméně jednomu praporu. Porážka byla tak vážná, že některé ruské vojenské blogery se statisíci fanoušky přiměla ke komentářům na adresu „neschopnosti ruské armády“, což je vzácný projev domácího nesouhlasu.

V posledních 24 hodinách ruské síly ostřelovaly ukrajinské pozice na východě Donbasu, kde se boje stále více soustředily na Severodoněck, nejvýchodnější město, které ukrajinské síly stále drží po více než 11 týdnech války, protože se zdá, že snaha o širší obklíčení ukrajinských sil v Donbasu selhala.

Ukrajinské síly také pokračovaly v zatlačování ruských sil od Charkova, druhého největšího města země. Podle ukrajinských představitelů se ruské síly soustředily na udržení pozic a na bránění postupu ukrajinských jednotek ke hranici obou zemí.

Šéf britských ozbrojených sil Tony Radakin věří, že Ukrajina nyní vyhrává válku, protože Putin si chtěl „podmanit celou Ukrajinu“ a „vnutit této zemi vlastní vládu“, ale neuspěl. V projevu před parlamentem řekl, že Ukrajina vítězí. Bojovala s „existenční hrozbou“, ale „její národ přežije“.

Americký Institut pro studium války (ISW) se domnívá, že ruské síly pravděpodobně vzdaly snahy o rozsáhlé obklíčení ukrajinských jednotek od Doněcka po Izjum a raději se soustřeďují na dobytí zbytku Luhanské oblasti, jejíž součástí je Severodoněck.

Druhé menší obklíčení Severodoněcku se minulý týden také nezdařilo poté, co byly ruské síly poraženy s těžkými ztrátami v sérii neúspěšných pokusů o překročení řeky Severní Doněc u Bilohorivky. Tato řeka se stále více stává dělicí čárou mezi dvěma stranami v Donbasu, který zahrnuje Doněckou a Luhanskou oblast a okolí Charkova na severu země.

Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje se válčí severně a jižně od Severodoněcku, což je jedno z mála míst, které Ukrajinci drží na východní straně řeky. Analytici se domnívají, že o město se může vést dlouhý boj. Konrad Muzyka, zakladatel společnosti Rochan Consulting, která se specializuje na zpravodajství z otevřených zdrojů, se domnívá, že k dobytí Severodoněcku budou zapotřebí týdny. „Moskva… nemá odpovídající lidskou sílu a úroveň vybavení, aby rychle dobyla město,“ uvedl v týdenním přehledu. (ceskenoviny)

Úterý, 15, 37: Přes 250 obránců obléhaných mariupolských oceláren Azovstal se vzdalo, uvedli podle ruské agentury TASS proruští separatisté z mezinárodně neuznávané takzvané Doněcké lidové republiky. Zpráva přišla den po oznámení Kyjeva, že z oceláren bylo na území pod kontrolou separatistů nebo ruských sil evakuováno asi 260 ukrajinských vojáků včetně desítek raněných a že se chystá jejich výměna za ruské zajatce. Výměnu by ale podle agentury Reuters mohlo překazit vystoupení šéfa dolní komory ruského parlamentu Vjačeslava Volodina, který promluvil o tom, že případné výměny by se neměly vztahovat na „nacistické zločince“.

„Dohromady se vzdalo 256 ukrajinských bojovníků. Raněných mezi nimi bylo 51,“ citovala ruská agentura prohlášení štábu územní obrany samozvané Doněcké lidové republiky. V pondělí večer náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová uvedla, že pět desítek raněných ukrajinských vojáků zamířilo do města Novoazovsk na území ovládané proruskými separatisty, kde budou ošetřeni. Dalších 211 evakuovaných bylo převezeno do Olenivky, která se podle stanice CNN nachází pod kontrolou ruských sil. Maljarová doplnila, že se chystá výměna zajatců.

Předseda dolní komory ruského parlamentu Volodin ale podle agentury TASS mluvil o tom, že výměny „nacistických zločinců“ by měly být nepřípustné a poslanec Anatolij Vasserman navrhl, aby byl přijat zákon, který by takovou výměnu znemožňoval. Ruské vedení tvrdí, že Ukrajinu ovládli nacisté a za nacistický označuje také ukrajinský pluk Azov, k němuž patří mnozí obránci oceláren Azovstal. Pluk podobnou nálepku odmítá. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov nechtěl otázky na evakuaci ukrajinských vojáků z Azovstalu komentovat a řekl, že by je novináři měli pokládat ministerstvu obrany.

Někteří vojáci ale v areálu oceláren zřejmě dál zůstávají. Podle zpráv ukrajinských médií z tohoto víkendu se v komplexu před evakuací mohlo nacházet v katastrofálních podmínkách asi 600 raněných členů ozbrojených složek. Generální štáb ukrajinské armády doplnil, že operace s cílem zachránit ukrajinské obránce obránců zablokované uvnitř závodu pokračuje.

Mariupol je po ruském obléhání do značné míry zničen a podle ukrajinských úřadů během blokády zemřely desítky tisíc obyvatel tohoto strategicky důležitého přístavu na jihovýchodě země. Azovstal představuje poslední baštu ukrajinského odporu v Mariupolu. Už dříve se z něj podařilo evakuovat ženy, děti a starší lidi. Zbývající ukrajinští bojovníci se nechtěli vzdát a volali po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů. (čtk)

Úterý, 14:56: Rusko pokračuje v útocích v operační zóně na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Úřady Černihivské oblasti podle agentury Unian oznámily, že raketový úder Rusů na vesnici Desna si ráno vyžádal osm mrtvých.

V ranní zprávě, kterou citoval list Ukrajinska pravda, generální štáb rovněž uvedl, že letectvo nepřítele ve východní operační zóně útočilo na vojenskou, ale také civilní infrastrukturu. Letecké údery rovněž mířily na průmyslové objekty hluboko na ukrajinském území. (čtk)

V západoukrajinském městě Lvov byla v noci na úterý slyšet série explozí. Oběti ani zranění z místa hlášeny nejsou, sdělil gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj. Cílem útoku se podle něj stal objekt železniční infrastruktury v Javorivském okrese nedaleko hranic s Polskem. Ruské ministerstvo obrany později uvedlo, ruské síly pomocí raket Kalibr s plochou dráhou letu zlikvidovaly ve Lvovské oblasti personál ukrajinských záložních útvarů a také zbraně dodané z USA a zemí Evropské unie.

„Pomocí vysoce přesných zbraní dlouhého doletu Kalibr odpálených z moře byl poblíž železniční stanice Staryči ve Lvovské oblasti zničen personál ukrajinských záložních útvarů a také dodávky zahraničních zbraní a armádní techniky z USA a evropských zemí,“ sdělil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Tvrzení ani jedné ze stran o zasažených cílech nelze zatím ověřit z nezávislých zdrojů.

Gubernátor Kozyckyj na sociálních sítích upřesnil, že útok poškodil železniční infrastrukturu Lvovských drah, místní pobočky národního vlakového dopravce. V dřívějším vyjádření ale uvedl, že ruské údery cílily na ukrajinskou vojenskou základnu. Tři z raket podle něj dokázala sestřelit ukrajinská protivzdušná obrana.

Žádná z raket přímo Lvov nezasáhla, uvedl starosta města Andrij Sadovyj. Podle některých zpráv však bylo ve Lvově slyšet v rychlém sledu po sobě osm až deset výbuchů. Krátce před explozemi se rozezněly varovné sirény a lidé dostali upozornění, že se mají skrýt na bezpečném místě.

Lvov, klíčový dopravní uzel na západě Ukrajiny, a jeho okolí byly podle CNN od začátku ruské invaze zasaženy několikrát. Při útoku na vojenskou základnu v Javorivu zemřelo v polovině března přes 30 lidí. (ceskenoviny)

Úterý, 09:00: V hromadném hrobě u Kyjeva bylo nalezeno tělo českého občana. Jde o českého řidiče kamionu, který po začátku ruské invaze přijel na Ukrajinu, aby tam pomáhal jako dobrovolník, uvedla na sociálních sítích policie Kyjevské oblasti. Na Ukrajině působil jako řidič ještě před začátkem invaze; v Česku má  manželku a bratra. České ministerstvo zahraničí ČTK sdělilo, že o případu Čecha zemřelého na Ukrajině ví a je v kontaktu s jeho rodinou. Podrobnosti ale zatím po dohodě s rodinou nechce sdělovat.

V hrobě u města Makariv, v němž byly objeveny ostatky občana ČR, byla ještě dvě další těla. Na místě se našly české doklady. Místní policie uvedla, že devětačtyřicetiletý Čech se přestal blízkým ozývat 3. března. Dvě další oběti se úřadům zatím nepodařilo identifikovat, ale byly v civilním oblečení. „Dvě osoby byly zastřeleny ranou do hlavy, jedna do břicha,“ uvedl šéf policie Kyjevské oblasti Andrij Něbytov a ubezpečil, že úřady vyšetří okolnosti jejich úmrtí.

Hrob se nacházel u kraje silnice poblíž Makarivu, který v určité fázi bojů ovládly ruské síly. Už dříve se v městě, které leží zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, podle ukrajinských úřadů našla těla popravených civilistů. Poblíž hrobu s tělem Čecha byla objevena také část granátu F-1, který na místě podle ukrajinské policie zanechali ruští vojáci. Podle dřívějších informací přišel český dobrovolník v zemi o život poté, co se dostal pod palbu ruských vojáků v autě. Na věc upozornil server Voxpot a české ministerstvo zahraničí tehdy potvrdilo, že na Ukrajině se pohřešuje český občan.

Reportéři serveru byli na začátku března na Ukrajině ostřelováni ve voze právě u města Makariv. Po zveřejnění reportáže se novinářům ozvala žena, podle které se v téže době měl na podobném místě pohybovat její manžel Tomáš. Jako profesionální řidič kamionů a autobusů chtěl na Ukrajině pomáhat s odvozem lidí z oblastí ohrožovaných ruskou armádou. Od 2. března měl ale nedostupné mobilní telefony.

Po měsíci se reportéři vrátili na místo, na fotografiích zaznamenali mimo jiné rozstřílené automobily. Jeden z nich byl tím, na který se ptala paní Simona. Další den se reportéři vrátili zpět a našli Tomášovu tenisku, auto už bylo na vrakovišti. Mělo prostřelené čelní okno, boční dveře i opěradlo hlavy u řidiče, byla v něm krev. (ceskenoviny)

Pondělí, 22:00: Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. Podle agentury Reuters to uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky totiž oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

Erdogan řekl, že Švédsku a Finsku nedůvěřuje, protože nemají na rozdíl od Ankary jasný postoj vůči terorismu. Švédsko turecký prezident označil za inkubátor teroristů, v jeho parlamentu sedí podle něj poslanci hájící teroristické organizace. „Těm, kteří přijímají teroristy, neřekneme ano, až se budou chtít přidat k NATO,“ řekl Erdogan. Kritizoval také, že obě země zavedly omezení na dodávky do Turecka.

„Přijedou nás přesvědčovat? Ať se tím neunavují,“ řekl Erdogan v reakci na informace, že Stockholm a Helsinky se chystají vyslat své diplomaty do Ankary, aby s Tureckem jednali. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán. Turecká média  informovala, že Stockholm a Helsinky nevydaly do Turecka 33 lidí, kteří podle tureckých úřadů jsou členy PKK či příznivci klerika Fethullaha Gülena, které turecká vláda viní z osnování neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu v neděli uvedl, že Ankara žádá od obou skandinávských zemí bezpečnostní záruky. Chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Ankara považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka.

V minulosti mělo Turecko napjaté vztahy především se Švédskem, kde žije rozsáhlá turecká i kurdská komunita. Ankara například Stockholm kritizovala, že umožnil protimuslimské demonstrace. Švédsko kritizuje Turecko kvůli lidským právům a v roce 2019 vyhlásilo na Ankaru zbrojní embargo kvůli tažení turecké armády na severu Sýrie a v Iráku. Vztahy s Finskem byly podle tureckého tisku výrazně méně problémové. Finský prezident Sauli Niinistö na začátku dubna po jednání s Erdoganem nabyl dojem, že Ankara snahu Helsinek se stát členem NATO podporuje.

Turecký opoziční server Ahval napsal, že Erdogan svým postojem k možnému členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci rozehrál další hru, v níž mu vůbec nejde o vstup těchto dvou zemí do NATO. Jeho cílem je posílení vlastní pozice na domácí politické scéně či snaha přimět Washington, aby mu mimo jiné umožnil nákup nových stíhaček F-16.

Turecký prezident si podle serveru uvědomuje rostoucí tlak na domácí politické scéně kvůli hluboké ekonomické krizi před blížícími se volbami, jež se musí konat do června příštího roku. Za druhé Erdogan potřebuje přesvědčit Washington, aby mu dovolil nakoupit větší množství modernizovaných stíhaček F-16 poté, co USA v reakci na turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 zrušily tureckou účast v programu stíhaček poslední generace F-35. (čtk)

Pondělí, 17:30: Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Andersson, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.

„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem aliance,“ prohlásila Andersson, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice naší země“. Švédsko přihlášku odešle do středy, a učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla. „Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení. (ceskenoviny)

Pondělí, 17:00: Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO jsou problém, prohlásil podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu - ale Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.

Spojené státy podle Putina podporováním rozšiřování NATO činí „agresivní“ kroky k dalšímu vyostřování již tak vypjaté světové bezpečnostní situace. Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ řekl. „Vytváří se tu problému bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal.

Finsko se Švédskem usilují o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Putin opakovaně ospravedlňuje útok na svého souseda tím, že se Rusko cítilo být ohroženo rozšiřováním Severoatlantické aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu.

Putin hovořil na summitu lídrů zemí sdružených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), na němž se sešli také lídři Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Běloruska. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na setkání vyzval členy ODKB, aby zůstali jednotní, a obvinil Západ z toho, že chce konflikt na Ukrajině prodlužovat a tím co nejvíce oslabit Rusko.

Lukašenko rovněž odsoudil „pekelné sankce“, které západní země uvalily na jeho zemi a kterým se podle něj dalo předejít, pokud by aliance ODKB mluvila jedním hlasem. „Bez jednotného postoje bude sjednocený Západ navyšovat tlak na postsovětský prostor,“ řekl. (čtk)

Pondělí, 15:00: V Mariupolu začala podle ruského ministerstva obrany evakuace raněných ukrajinských vojáků z obléhaných oceláren Azovstal, uvádí ruské státní tiskové agentury. Plánem je podle Moskvy přepravit raněné na východ do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk, které okupují ruské síly. Kyjev údajnou dohodu o evakuačním koridoru ihned nekomentoval.

„Aktuálně je v platnosti režim klidu (zbraní) a je otevřený humanitární koridor, kterým jsou ranění ukrajinští vojáci přepravovaní do zdravotnických zařízení v Novoazovsku,“ citovala z komuniké ruského ministerstva obrany agentura AFP.

V areálu Azovstalu bylo podle ukrajinských zdrojů o víkendu asi 600 raněných, kteří tam přežívali v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla. Kyjev uvedl, že ocelárny, které jsou poslední baštou ukrajinských obránců v Mariupolu, byly nadále těžce ostřelovány. Z areálu na břehu Azovského moře byli už dříve evakuovány ženy, děti a starci.

Zbývající ukrajinští bojovníci se odmítají vzdát a volají po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů, tyto snahy jsou však zatím neúspěšné. Turecká vláda o víkendu navrhla, že pomůže Ukrajince přepravit přes Azovské moře a Černé moře do Istanbulu. V Azovstalu zřejmě zůstávají stovky ukrajinských bojovníků. (čtk)

Pondělí, 11:00: V Bruselu ministři zahraničí členských zemí Evropské unie jednají o šestém balíku sankcí proti Rusku po jeho agresi vůči Ukrajině. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na jednání uvedl, že dohoda o zákazu dovozu ruské ropy dnes nejspíš uzavřena nebude. Na vině je podle něj „silná pozice některých států“. Proti embargu se staví Maďarsko, které není spokojeno s Evropskou komisí navrženými výjimkami. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis prohlásil, že jeden člen dělá z ostatních rukojmí. „Celá unie je držena jako rukojmí jedním členským státem. Musíme se dohodnout, nemůžeme zůstat rukojmím,“ prohlásil Landsbergis.

Rakousko a Lucembursko věří, že dohoda bude uzavřena v nejbližších dnech. Podle šéfa lucemburské diplomacie Jeana Asselborna „neexistuje žádná omluva pro to, aby balík nebyl přijat“. „Jsem přesvědčen, že se nám v příštích dnech podaří dokončit šestý balíček sankcí,“ řekl rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. „Je jasné, že je stále potřeba určitá diskuse, ale myslím si, že bychom měli usilovat o to, aby tyto diskuse probíhaly tam, kam patří, tedy na Radě, abychom na veřejnosti nevytvářeli nepůsobili nejednotně. Rusko nás sleduje,“ dodal.

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila v pořadí šestou skupinu sankcí proti Rusku před 12 dny. Dosavadní jednání blokuje Maďarsko, které nesouhlasilo s komisí navrženými výjimkami a odklady pro země nejvíce závislé na ruských energetických surovinách. Podle serveru je ve hře i varianta, že se balík rozdělil na dvě části; jedna by byla schválena hned a o embargu na ruskou ropu by se jednalo dál. (čtk)

Pondělí, 09:00: Ruské jednotky nyní soustředí své hlavní úsilí v Doněcké oblasti, kde se dělostřelbou a leteckými útoky snaží zničit ukrajinské opevněné obranné pozice, uvedl v ranní zprávě ukrajinský generální štáb. Pokračuje také těžké ostřelování mariupolských oceláren Azovstal s cílem způsobit co největší ztráty uvězněným obráncům závodu, uvádí Kyjev. Britské ministerstvo obrany informovalo, že Bělorusko přesouvá k ukrajinské hranici své speciální jednotky. Do bojů aktivně nevstoupilo, ale Ukrajina kvůli manévrům musí ponechávat na severu země některé své vojáky.

U Avdijivky, severně od Doněcku, se Rusové kvůli ztrátám stáhli na dříve obsazené pozice. Shromažďují své jednotky u Izjumu a připravují tam pokus o další ofenzivu, uvedl ukrajinský generální štáb. V neděli podle něj jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily jedenáct vzdušných cílů, z toho dva vrtulníky Ka-52 a Mi-18, sedm bezpilotních letounů a dvě raketové střely. V Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajinci podle něj odrazili celkem 17 útoků a zničili tři ruské tanky.

Ukrajinský generální štáb rovněž na facebooku napsal, že při bojích zemřelo dalších 300 ruských vojáků, čímž se celkový počet padlých na ruské straně dostal na 27.700. Rusko nicméně uvádí výrazně nižší počty, tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

Ministerstvo obrany Ruska tvrdí, že raketami zasáhlo dvě velitelské pozice ukrajinské armády v Charkovské oblasti a další cíle, jako například sklady zbraní. Podobné útoky ohlásila ruská armáda rovněž v Donbasu, kde se jí údajně podařilo zničit ukrajinské drony.

Podle britských úřadů Bělorusko přesunuje systémy protivzdušné obrany a dělostřelectvo na cvičiště na západě země. Ministerstvo připomíná, že se navzdory spekulacím ze začátku konfliktu zatím přímo do bojů nezapojilo, umožnilo nicméně Rusku využít svoje území pro zahájení původního útoku na Kyjev a Černihiv. Z Běloruska rovněž startovaly ruské letouny, jež prováděly na Ukrajině nálety.

Běloruský vůdce Alexander Lukašenko se podle Britů zřejmě snaží prokázat podporu ruské invaze, ale zároveň se nechce do války přímo zapojit kvůli obavám z reakce Západu, ukrajinského protiútoku a neshod ve vedení běloruské armády.

Americký Institut pro studium války ve svém nedělním zhodnocení bojů napsal, že se ruské síly zřejmě přestaly snažit o obklíčení ukrajinských jednotek mezi městy Doněck a Izjum a namísto toho chtějí dostat pod kontrolu celou východoukrajinskou Luhanskou oblast. Na jihu země pak Rusko zřejmě opevňuje některé dobyté pozice, což naznačuje, že chce Moskva region dlouhodobě okupovat. Podle ukrajinských činitelů kopou ruská vojska zákopy a na různých místech v Mykolajivské, Chersonské a na západě Záporožské oblasti staví betonové zátarasy.

Ruské armádě podle ISW zřejmě došli rezervisté, které lze rychle zapojit do bojů. Rusko tak do svých jednotek nyní zařazuje bojovníky z rozličných zdrojů, včetně žoldnéřů či příslušníků různých domobraneckých skupin. Podle ukrajinského generálního štábu nyní v Belgorodu prochází výcvikem asi 2500 rezervistů, kteří se brzy zapojí do bojů. To však podle institutu nebude stačit k doplnění stavu ruských jednotek, které na některých místech údajně přišly až o 20 procent svých příslušníků. (ceskenoviny)

Pondělí, 08:00: Jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo obrany. U Charkova ukrajinské jednotky před několika dny přešly do protiútoku a osvobodily řadu obcí. „Hlásím, že 227. prapor 127. brigády sil územní obrany dosáhl hranice, na demarkační linii ze zemí-okupantů. Došli jsme sem, pane prezidente, jsme tu, jsme na hranicích,“ hlásí v natočeném videu jeden z vojáků ukrajinskému prezidentovi Volodomyru Zelenskému. Deník poznamenal, že voják zřejmě omylem uvádí, že video bylo natočeno 15. dubna, a ne května.

Zelenskyj v neděli jmenoval svým výnosem nového velitele sil územní obrany, Jurije Halaškina v této funkci vystřídal generálmajor Ihor Tancjura, který dosud byl náčelníkem štábu pozemních sil. Prezident jej na počátku měsíce vyznamenal za osobní odvahu při obraně Ukrajiny.  Důvod změny velitele nebyl uveden. Síly územní obrany vznikly na Ukrajině na počátku letošního roku, připomněl list Kommersant.

Nedlouho po začátku ruské invaze 24. února donutila ukrajinská armáda ruské velitele vzdát se postupu na Kyjev a později vytlačila Rusy také od druhého největšího ukrajinského města Charkova. Aktuálně probíhá ukrajinská protiofenziva u města Izjum, které je v držení Rusů. (ceskenoviny)

Neděle, 09:00: Podle britského vojenského zpravodajství je nepravděpodobné, že by Rusko v příštích 30 dnech výrazně urychlilo svůj postup na Ukrajině. Uvedlo to britské ministerstvo obrany ve svém každodenním hodnocení vývoje války. „Za současných podmínek není pravděpodobné, že by Rusko dramaticky urychlilo svůj postup během příštích 30 dní,“ konstatují britští vojenští zpravodajci. Ruská ofenziva na Donbase podle nich ztratila na síle a výrazně se opožďuje za plánem.

Kromě toho Rusko dosud pravděpodobně přišlo o třetinu pozemních vojenských sil, které do ofenzivy zapojilo v únoru. V posledním měsíci se ruské armádě nepodařilo dosáhnout výrazných územních zisků a naopak se potýká s vysokou mírou opotřebování.

Rusko se po téměř třech měsících války soustředí na ovládnutí území na východě a jihu Ukrajiny. V neděli ráno byl nicméně ohlášen útok ze západní části země. Podle gubernátora Lvovské oblasti Maxima Kozyckého raketové ostřelování zasáhlo místní vojenskou infrastrukturu. Zatím podle něj nejsou informace o případných mrtvých nebo zraněných a o rozsahu škod. (čtk)

Sobota, 19:00: Ruské jednotky pravděpodobně opouští své pozice v Charkově a okolí a Ukrajině se tak podařilo vyhrát bitvu o své druhé největší město. Stažení vojáků z Charkova potvrdil i starosta města Ihor Těrechov. Vojáci podle něj odešli směrem k ruské hranici, od níž je Charkov asi 50 kilometrů. Dobytí Charkova původně patřilo k hlavní cílům ruské invaze na Ukrajině.

Jak uvedl americký Institut pro studium války, ruská armáda se v posledních dnech nepokusila dobýt nové pozice ve městě, a to kvůli ukrajinské protiofenzívě i obtížím s doplňováním svých jednotek. Ruské armádě se nepodařilo dosáhnout svého cíle město obklíčit a následovně ho obsadit. „Zdá se tedy, že Ukrajina vyhrála bitvu o Charkov,“ uvedl institut.

Podle ukrajinského generální štábu se nyní ruské jednotky v Charkově a okolí soustředí na odchod ze svých pozic. Moskva ale informovala o ostřelování v okolí Charkova a tvrdí, že její rakety v pátek zasáhly armádní sklad.

„Rusové Charkov neustále ostřelovali, jejich pozice byly velmi blízko města. Díky úsilí členů charkovské teritoriální obrany a ukrajinských ozbrojených složek se ale Rusové stáhli daleko od města ve směru k ruské hranici,“ uvedl starosta Charkova. Nyní je podle něj ve městě klid a lidé se pomalu začínají vracet do svých domovů. „Pro občany fungují dodávky vody, plynu i elektřiny. Bohužel mnoho obytných budov bylo zničeno nebo poškozeno, takže nás čekají rozsáhlé rekonstrukce,“ dodal Těrechov.

Posledních pět dní podle něj Rusové město neostřelovali. Pokusili se o to jen jedinkrát, když vyslali raketu, která směřovala do blízkosti charkovského letiště. Tu nicméně zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana, doplnil starosta. Podle citovaného institutu se nyní útoky ruské armády soustředí na města Izjum a Doněck, kde ale invazní vojska zaznamenávají jen malé úspěchy. Hlavní snahou ruské armády je nyní obklíčit města Severodoněck a Lysyčansk na Donbase.

Izjum dobyli ruští vojáci 1. dubna a od té doby ho okupují. Podle odhadů místních představitelů bylo zničeno asi 80 procent města. Ve městě přitom podle všeho zůstává asi 10 až 15 000 civilistů. Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o zahájení ukrajinského protiútoku u Izjumu s tím, že ruské jednotky již začaly v některých směrech ustupovat. Ukrajinský generální štáb ale tyto informace  nepotvrdil.

Obsazení Charkova patřilo k hlavním cílům ruské invaze a město od začátku konfliktu na konci února čelilo silnému ostřelování, při kterém podle ukrajinské strany zahynuly stovky civilistů.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Budanov prohlásil v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News, že válka pravděpodobně skončí do konce roku. Zlom v bojích očekává v srpnu. „Výsledkem bude, že obnovíme ukrajinskou kontrolu nad celým územím, které jsme ztratili, a to včetně Donbasu a Krymu,“ uvedl Budanov. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina, který je podle ukrajinského generála ve „velmi špatné tělesné i duševní kondici“. (čtk)

Sobota, 17:00: Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Putin reagoval že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. Podle úřadu finského prezidenta se telefonát uskutečnil z iniciativy Finska.

Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin finskému protějšku řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Putin vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám. „Vladimir Putin zdůraznil, že ukončení tradiční politiky vojenské neutrality by bylo chybou, protože neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska,“ prohlásil Kreml podle agentury AFP. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.

Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý, jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle jeho kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

Niinistö zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ řekla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

Finsko by mělo svůj záměr usilovat o členství v NATO oznámit v nejbližších dnech. Prezident a premiérka Sanna Marin se už ve čtvrtek vyslovili pro bezodkladné podání žádosti o vstup do aliance. Moskva poté prohlásila, že vstup Finska do NATO by pro Rusko představoval ohrožení, na které bude reagovat. Neupřesnila ale jak. (ceskenoviny)

Sobota, 16:00:  Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Rusko i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ministři přislíbili zesílení ekonomické a politické izolace Ruska, pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a řešení globálního nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině. Po setkání na 400 let starém zámku u Baltského moře šéfové diplomacie z Německa, USA, Británie, Kanady, Francie, Itálie, Japonska a EU ujistili, že vojenská a obranná pomoc Ukrajině bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude nezbytné.

Ministři dále přislíbili, že se budou zabývat ruskými desinformacemi, které mají za cíl legitimizovat agresi vůči Ukrajině a také svalit na Západ vinu za problémy se zásobováním potravinami ve světě kvůli hospodářským sankcím uvaleným na Rusko. Skupina v závěrečném prohlášení také vyzvala Čínu, aby Moskvě nepomáhala a aby neospravedlňovala ruskou válku. G7 vyzvala Peking k podpoře suverenity a nezávislosti Ukrajiny. (čtk)

Sobota, 12:30: Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím. Varoval před tím náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. „Bude nutné odpovědět podniknutím přiměřených preventivních opatření, která by zajistila proveditelnost odstrašení,“ řekl s tím, že Moskva nemá nepřátelské záměry vůči Finsku a Švédsku - a nevidí „skutečné“ tedy důvody, proč by tyto dvě severské země měly vstupovat do NATO.

Švédsko a Finsko se ke vstupu do NATO začaly přiklánět kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Finští nejvyšší představitelé ve čtvrtek potvrdili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Rusko už dříve varovalo, že pokud Finsko a Švédsko do aliance vstoupí, zvýší vojenskou přítomnost ve své pobaltské enklávě Kaliningradu a rozmístí tam hypersonické a jaderné zbraně. Gruško nyní zopakoval dřívější prohlášení Kremlu, že reakce Moskvy na případné rozšíření NATO bude záviset na tom, jak blízko aliance přesune své vojenské zdroje k Rusku a jakou infrastrukturu tam umístí. (čtk)

Sobota, 11:30: Ruské jednotky pravděpodobně opouští své pozice v Charkově a okolí a Ukrajině se podařilo vyhrát bitvu o své druhé největší město, uvádí americký Institut pro studium války. Podle ukrajinského generálního štábu se nyní ruské jednotky zaměřují na odchod z města a okolí. Dobytí Charkova původně patřilo k hlavní cílům ruské invaze na Ukrajině, připomněla BBC.    

Podle institutu se ruská armáda v posledních dnech nepokusila dobýt nové pozice ve městě, a to kvůli ukrajinské protiofenzívě i obtížím s doplňováním svých jednotek. Ruské armádě se nepodařilo dosáhnout svého cíle město obklíčit a následovně ho obsadit. „Zdá se tedy, že Ukrajina vyhrála bitvu o Charkov,“ uvedl institut.

Podle ukrajinského generální štábu se nyní ruské jednotky v Charkově a okolí soustředí na odchod ze svých pozic. Podle reportérů agentury Reuters byl v Charkově v posledních dvou týdnech relativní klid. Moskva ale informovala o ostřelování v okolí Charkova a tvrdí, že její rakety v pátek zasáhly armádní sklad.

Podle ISW se nyní útoky ruské armády soustředí na města Izjum a Doněck, kde ale invazní vojska zaznamenávají jen malé úspěchy. Hlavní snahou ruské armády je nyní obklíčit města Severodoněck a Lysyčansk na Donbase, uvedl institut.

Obsazení Charkova patřilo k hlavním cílům ruské invaze a město od začátku konfliktu na konci února čelilo silnému ostřelování, při kterém podle ukrajinské strany zahynuly stovky civilistů. Kyjev tvrdí, že ruská armáda záměrně mířila na civilní cíle, což Moskva odmítá.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Budanov prohlásil v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News, že válka pravděpodobně skončí do konce roku. Zlom v bojích očekává v srpnu. „Výsledkem bude, že obnovíme ukrajinskou kontrolu nad celým územím, které jsme ztratili, a to včetně Donbasu a Krymu,“ uvedl Budanov. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina, který je podle ukrajinského generála ve „velmi špatné tělesné i duševní kondici“. (ceskenoviny)

Sobota, 10:00: Gubernátor Luhanské oblasti přiznal, že ruské jednotky ovládly skoro celé město Rubižne, kde před válkou žilo přes padesát tisíc lidí. Zároveň ale tvrdí, že celý ruský prapor odmítl přejít do útoku v Bilohorivce. Právě tam už ukrajinské jednotky zničily desítky kusů ruské techniky, která se pokusila překročit řeku Severní Doněc. BBC napsala, že Ukrajina vyhrála po Kyjevu i bitvu o Charkov. (ct24)

Sobota, 09:30: Ústřední součástí původního ruského plánu invaze na Ukrajinu bylo s vysokou pravděpodobností podřídit většinu ukrajinských oblastí dlouhodobé proruské správě, ale podařilo se to zatím jen v Chersonské oblasti. Uvedlo to britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce o situaci na Ukrajině, zveřejněné na twitteru.

Ruskem dosazená vojensko-civilní správa v Chersonské oblasti řekla, že požádá Moskvu, aby region začlenila do Ruské federace, potvrdilo britské ministerstvo. Už ve středu ruskojazyčný web BBC informoval, že oblast na jihu Ukrajiny chce požádat ruského prezidenta Vladimira Putina o začlenění do Ruské federace.

Britské ministerstvo obrany upozornilo, že pokud Rusko v Chersonu zorganizuje referendum o připojení oblasti k Rusku, téměř jistě výsledky zmanipuluje, aby ukázalo, že jasná většina obyvatel je pro opuštění Ukrajiny. „Občané v Chersonské oblasti budou pravděpodobně nadále demonstrovat svůj odpor vůči ruské okupaci,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.

„Skutečnost, že Rusku se podařilo dosadit proruské místní vedení jen v Chersonu, zvýrazňuje neúspěch invaze Ruska, pokud jde o pokrok směrem k jeho politickým cílům na Ukrajině,“ píše také ministerstvo. Rusko se po téměř třech měsících války podle západních tajných služeb soustředí na ovládnutí rozsáhlých území na východě a jihu Ukrajiny. (ceskenoviny)

Sobota, 08:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje ještě větší tlak mezinárodního společenství na Rusko. Jednání s Moskvou o osvobození obránců továrny Azovstal v Mariupolu jsou podle něj velmi složitá a Kyjev v nich využívá prostředníky, uvedl ve svém každodenním videoproslovu v pátek večer.

„S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě,“ řekl Zelenskyj. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, „kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně,“ pokračoval. „Je potřeba mnohem větší tlak na Rusko,“ dodal.

Ruské síly neustále ostřelují ocelárny v přístavu Mariupol, které jsou po více než dvou měsících obléhání poslední baštou stovek ukrajinských obránců ve městě téměř zcela ovládaném Rusy. Ukrajina tvrdí, že patová situace nemá žádné vojenské řešení, navrhla evakuaci 38 nejvážněji zraněných obránců. Pokud ji Moskva povolí, Kyjev slibuje, že propustí řadu ruských válečných zajatců.

„V tuto chvíli probíhají velmi složitá jednání o další fázi evakuační mise – odsun těžce raněných, zdravotníků. Mluvíme o velkém počtu lidí,“ řekl Zelenskyj. „Samozřejmě děláme vše pro to, abychom evakuovali všechny ostatní, každého z našich obránců. Už jsme zapojili všechny po celém světě, kteří by mohli být nejvlivnějšími prostředníky,“ dodal, aniž by uvedl podrobnosti. Rusko, které původně naléhalo, aby se obránci vzdali, rozhovory veřejně komentuje jen málo.

„Ve skutečnosti dnes nikdo nemůže předpovědět, jak dlouho tato válka potrvá,“ řekl Zelenskyj. "Ale děláme vše pro rychlé osvobození naší země. To je naše priorita – pracovat každý den na zkrácení války.“ K tomu však Ukrajina podle něj potřebuje pomoc svých partnerů, "z evropských zemí, ze zemí celého svobodného světa“. (čtk)

Pátek, 16:00: Ruský prezident Vladimir Putin se členy své bezpečnostní rady posuzoval průběh ruského tažení na Ukrajině a také možné hrozby pramenící z rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance. Ministr obrany Sergej Šojgu podle mluvčího informoval účastníky porady o průběhu „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, jak Moskva oficiálně nazývá od února trvající válku proti sousední zemi. Následovala diskuse na téma vstupu Finska a Švédska do NATO a z toho pramenících potenciálních hrozeb pro bezpečnost Ruska.

„Navrhuji, abychom se podělili o operativní informace o aktuálních otázkách, každý po své linii,“ vyzval účastníky porady Putin. „Pohovoříme, vyhodnotíme situaci a okolnosti,“ navrhl. Putin poznamenal, že obvykle taková debata se koná mimo rámec stanoveného programu, ale „dnes uskutečníme naše setkání vůbec bez předběžného programu“.

Kromě ministra obrany se porady zúčastnil také premiér Michail Mišustin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, ředitel tajné služby FSB Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov. (čtk)

Pátek, 15:00: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě země na svém území hostily „velký počet teroristických organizací“, uvedla agentura Reuters. Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem do NATO svého regionálního rivala Řecka.

„Podrobně sledujeme vývoj kolem Švédska a Finska, ale nemáme o tom pozitivní mínění,“ uvedl Erdogan. Podle něj by vstup skandinávských zemí byl podobnou chybou jako členství Řecka ve Severoatlantické alianci, se kterým Turecko v minulosti rovněž souhlasilo. Ankara se podle Erdogana nechce podobné chyby znovu dopustit.

Švédsko a Finsko podle Erdogana hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu. Jedná se například o Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. V minulosti Turecko kritizovalo Stockholm také za to, že nezasáhl proti skupinám, které demonstrovaly proti muslimům či chtěly podpálit korán.

Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat. Erdoganova kritika je prvním veřejným vyjádřením představitele členské země proti vstupu obou zemí. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují po ruské agresi vůči Ukrajině.

Finští představitelé ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Podle bezpečnostní zprávy švédského parlamentu by pak členství této země v NATO snížilo riziko konfliktu v severní Evropě. Vládní sociální demokraté budou v neděli rozhodovat o tom, zda Stockholm má přihlášku do Severoatlantické organizace podat. (ceskenoviny)

Pátek, 09:00: Ruské jednotky pokračují v útocích na Donbasu a ve směru na Záporoží, na severovýchodě země se snaží posílit ochranu hranice s Ukrajinou, uvedl ukrajinský generální štáb. Podle pravidelného hlášení ukrajinské armády ze 79. dne ruské invaze, se zdá, že se situace na bojišti nezměnila, napsal ruskojazyčný server BBC. „Rusové útočí na Donbasu, u Charkova se brání a ustupují a v dalších místech pokračuje ostřelování,“ uvedl.

Britské ministerstvo obrany informovalo, že ruské síly soustředí své úsilí v oblasti Izjumu a Severodoněcku a jejich cílem je probojovat se ke Kramatorsku a Slovjansku a odříznout tak ukrajinské jednotky. Ukrajinským silám se podle ministerstva obrany podařilo zabránit tomu, aby ruští vojáci překročili řeku Siverskyj (Severní) Doněc na západ od Severodoněcku. Rusko přišlo o významné množství vojenské techniky odpovídající nejméně jedné praporní taktické skupině i o vybavení použité pro stavbu pontonového mostu. Britský resort obrany snahy o překročení řeky v současné situaci označuje za „vysoce riskantní manévr, který svědčí o tom, že ruští velitelé jsou pod tlakem, aby dosáhli  pokroku v operacích na východě Ukrajiny“.

V Luhanské oblasti se ruské jednotky dál snaží získat plnou kontrolou nad městem Rubižne, útočily i na obce v Doněcké oblasti včetně Marjinky, kterou získaly v dubnu pod kontrolu opět ukrajinské síly. Ve směru na Záporoží ruští vojáci ostřelovali ukrajinské pozice podél celé fronty, píše ukrajinský generální štáb.

Ruská armáda také posiluje ochranu hranic s Ukrajinou v Kurské a Brjanské oblasti. Ukrajinská armáda s odkazem na dostupné informace uvedla, že Moskva k hranicím přesouvá dělostřelecké jednotky, aby ostřelovala obce v ukrajinské Černihivské oblasti. (čtk)

Pátek, 08:00: Příbuzní a podporovatelé ukrajinských obránců v mariupolských ocelárnách Azovstal při demonstraci v Kyjevě vyzvali k záchraně uvězněných vojáků. Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková uvedla, že Ukrajina ohledně možné záchrany zraněných a vyčerpaných vojáků zahájila nová jednání s Moskvou.

Metalurgický komplex v Mariupolu ruské síly podle Kyjeva nadále ostřelují. Ocelárny jsou poslední baštou ukrajinských jednotek v tomto jihoukrajinském přístavu, který je po více než dvou měsících obléhání téměř pod kontrolou ruských sil. Civilisté byli z Azovstalu už evakuováni, uvádí ukrajinské úřady, zůstávají tam však stovky obránců. „Zahájili jsme nové kolo jednání kolem plánu (evakuační) operace. A začneme s těmi, kteří jsou těžce zranění,“ řekla Vereščuková, podle které ukrajinské úřady na evakuaci spolupracují s Červeným křížem a OSN. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 09:00: Rusko dál bombarduje mariupolské ocelárny Azovstal s cílem zabít tamní ukrajinské obránce, uvedl ukrajinský generální štáb. Podle vicepremiérky Iryny Vereščukové obklíčený areál stále brání asi tisícovka Ukrajinců, mnozí jsou zranění. Ruská ofenzíva pokračuje také v Donbasu, naopak z okolí Charkova se ruská armáda podle britského ministerstva obrany údajně stáhla.

„V Mariupolu se hlavní úsilí okupantů zaměřuje na blokování a pokusy o zničení našich jednotek v areálu závodu Azovstal. Nepřítel pokračuje v leteckých úderech,“ uvádí zpráva generálního štábu. Vereščuková podle agentury Unian oznámila, že z odhadované tisícovky ukrajinských obránců je polovina vážně zraněná. Ve středu sdělila, že Ukrajina navrhla Rusku výměnu těžce zraněných obránců za ruské válečné zajatce.

Představitelé ukrajinského pluku Azov, který brání Mariupol, věří, že ukrajinská armáda má možnost prolomit blokádu mariupolských oceláren Azovstal a zachránit odtamtud vyčerpané a zraněné obránce. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová naopak ve středu zopakovala, že prolomení ruské blokády Mariupolu vojenskými prostředky není v současné době možné.

Ruská vojska se už řadu týdnů snaží Azovstal dobýt a komplex ostřelují. Přestože v sobotu se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti, podle středečního prohlášení Kyjeva v objektu kromě vojáků, kteří komplex brání, stále zůstává asi stovka civilistů.

Ukrajinský generální štáb dále uvedl, že ruská armáda pokračuje v ofenzívě, jejímž cílem je plné obsazení Luhanské, Doněcké a Chersonské oblasti. Jižně od Izjumu se vojska snaží přeskupit a obnovit útok města Barvinkove a Slovjansk. Současně pokračují částečně úspěšné útoky na výspu ukrajinské obrany na linii měst Lyman, Rubižne a Severodoněck. Poblíž Lymanu se ruským silám podařilo překročit řeku Siverskyj Doněc. Za poslední den ukrajinští obránci na území Doněcké a Luhanské oblasti podle štábu odrazili devět ruských útoků.

Britské ministerstvo obrany ve svém pravidelném ranním hlášení k situaci na Ukrajině sdělilo, že ukrajinské síly pokračují v protiútoku severně od Charkova, kde osvobodily několik dalších obcí. V důsledku přesměrování hlavní pozornosti ruské armády na Donbas jsou na severovýchodě ruské jednotky zranitelné vůči „mobilním a vysoce motivovaným ukrajinským protiútokům“ a byly nuceny se stáhnout.

Po přeskupení budou pravděpodobně opět nasazeny s úkolem bránit hlavní zásobovací trasy vedoucí na frontu v okolí Izjumu. „Stažení ruských sil z Charkovské oblasti je tichým uznáním neschopnosti Ruska dobýt klíčová ukrajinská města, kde očekávalo omezený odpor obyvatelstva,“ dodalo britské ministerstvo. (čtk)

Středa, 08:00: Rusko se ještě nevzdalo plánu ovládnout Kyjev a může se pokusit vytvořit na ukrajinském území nový státní útvar a připojit ho k Rusku. Podle serveru Ukrajinska pravda to řekl Oleksij Hromov, zástupce šéfa hlavního operačního oddělení generálního štábu ukrajinské armády. „Za další pravděpodobné jednání protivníka považujeme pokusy… o obsazení území střední Ukrajiny, ovládnutí Kyjeva, zinscenování opakovaných voleb do zákonodárných a výkonných orgánů a přivedení k moci proruských sil,“ sdělil Hromov na brífinku představitelů ukrajinských obraných sil.

Podle Hromova se Rusko pokusí také o převzetí kontroly nad územím Oděské a Mykolajivské oblasti a částečně také Záporožské oblasti a vytvoření pozemního mostu s moldavským separatistickým regionem Podněstří. Rusko na konci března oznámilo, že výrazně omezí útoky v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země. Situace v obou oblastech se posléze značně uklidnila a tvrdé boje se naopak rozhořely na východě země. (ceskenoviny)

Středa, 15:00: Ukrajina se chystá soudit prvního ruského vojáka, a to za vraždu neozbrojeného dvaašedesátiletého civilisty v Sumské oblasti. Obvinění předala generální prokuratura soudu, oznámila agentura Unian. Obviněným je jednadvacetiletý voják z elitní 4. gardové tankové Kantemirovské divize, která je posádkou v Moskevské oblasti u ruského hlavního města. V ukrajinských médiích se dříve objevilo pouze křestní jméno obviněného - Vadim.

Bude to první soud s ruským vojákem na Ukrajině. Za porušení zákonů a pravidel války mu hrozí deset až 15 let vězení či doživotí. Vyšetřování podle generální prokurátorky zjistilo, že po zničení ruské kolony ukrajinskými vojáky 28. února obviněný prchal spolu se čtyřmi dalšími druhy z jednotky. Nejprve z útočných pušek stříleli na soukromý automobil, kterého se zmocnili. Ukradeným autem, kterému dříve sami prostříleli pneumatiky, dojeli do vsi Čupachivka v Sumské oblasti. Cestou uviděli neozbrojeného obyvatele vsi, který šel podél cesty, vedl jízdní kolo a za chůze hovořil do mobilního telefonu.

Jeden z vojáků nařídil obviněnému zabít civilistu, aby neoznámil přítomnost ruských vojáků. Obviněný pak několikrát vystřelil z útočné pušky kalašnikov z okna vozu a dvaašedesátiletého civilistu zasáhl do hlavy. Muž zahynul na místě, jen pár desítek metrů od svého domu. Voják se k vraždě přiznal ukrajinské tajné službě SBU, napsala ukrajinská média před týdnem. (čtk)

Středa, 14:00: Prezident Miloš Zeman schválil 103 českým občanům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Na twitteru to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Premiér Petr Fiala (ODS) spolupodepíše vstup Čechů do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, kdy žádost podpořily všechny příslušné úřady.

Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Fiala se na začátku března se Zemanem dohodl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Uvedl tehdy, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.

K žádostem se vyjadřují ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí. Podle ministerstva obrany oficiální žádost o službu v ukrajinských ozbrojených silách podaly téměř čtyři stovky Čechů. Ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a vnitra je obrana zpracovala a předala k rozhodnutí zpět Zemanovi. Ministerstvo bez stanoviska prezidentovi vrátilo právě 103 žádosti, další úředníci ještě zpracovávají.

Ovčáček sdělil, že bylo podáno několik set žádostí, které byly standardně směrovány na ministerstvo obrany k posouzení. „Pan prezident podporuje všechny formy pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, jak uvedl ve státní svátek 8. května,“ dodal Ovčáček na dotaz, proč se prezident rozhodl změnit původní dohodu o řešení záležitosti formou abolice.

Čeští dobrovolníci se podle dostupných informací již zapojili do bojů na Ukrajině, podrobnosti o jejich počtu nejsou k dispozici. Koncem března se objevily snímky, které některé z nich zachycují v Irpini u Kyjeva. S dalšími mluvili čeští novináři působící na Ukrajině. Kromě českých dobrovolníků Ukrajině pomáhá i český stát, který do země bránící se ruské agresi posílá vojenské vybavení, a to včetně těžkých zbraní. (čtk)

Středa, 09:00: Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů (948 miliard Kč) - o sedm miliard tak navýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna. S vyčleněním dalších prostředků pro Ukrajinu, z nichž většina je určena na výzbroj a vybavení ukrajinské armády, souhlasilo 368 zákonodárců, 57 jich bylo proti. Kromě demokratů pro návrh zvedly ruku i tři čtvrtiny zákonodárců z řad republikánů. Pomoc Ukrajině ještě musí odsouhlasit Senát, díky dohodě obou stran ale horní komora návrh téměř jistě schválí.

Biden před dvěma týdny požádal Kongres o vyčlenění 33 miliard dolarů (asi 770 miliard korun). Zhruba 20 miliard dolarů (468 miliard korun) mělo podle Bílého domu směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy.

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ale prosadili ještě štědřejší balík pomoci, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc.

Při započtení financí schválených nyní Sněmovnou reprezentantů už USA na pomoc Ukrajině vydaly 54 miliard dolarů. V březnu Kongres schválil návrh na pomoc ve výši 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard Kč). Podle agentury AP je částka 54 miliard dolarů o šest miliard dolarů vyšší, než kolik Spojené státy vydaly na veškerou zahraniční a vojenskou pomoc v celém roce 2019. (čtk)

Středa, 08:00: Ruská ofenziva pokračuje zejména na východě země. V Charkovské oblasti se ruské síly snaží zabránit postupu ukrajinských jednotek, které chtějí zatlačit ruské vojáky až k hranicím. V okolí Izjumu Rusové ostřelují ukrajinské pozice. Na jihu Ukrajiny ruské síly útočí ve směru na Mykolajiv i na metalurgický komplex v Mariupolu. „S podporou dělostřelectva a tanků podnikají útočné operace,“ píše ukrajinský generální štáb o situaci v Azovstalu. Podle úterního vyjádření vedení města v ocelárnách stále zůstává nejméně 100 civilistů.

U Hadího ostrova se ozbrojeným silám Kyjeva podařilo bezpilotními letouny Bayraktar zasáhnout ruskou vzdušnou obranu a zásobovací plavidla, uvádí 

(1/4) Fighting continues at Zmiinyi Island, also known as Snake Island, with Russia repeatedly trying to reinforce its exposed garrison located there.

— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) May 11, 2022
vojenská rozvědka. Podle Londýna mají ruská plavidla, která se snaží posílit posádku na ostrově, pouze minimální ochranu. Důvodem je stažení ruského námořnictva po ztrátě křižníku Moskva, který se potopil minulý měsíc. Zatímco Kyjev uvádí, že loď zasáhla ukrajinská střela, podle Ruska na palubě vybuchla munice.

„Pokud Rusko upevní své pozice na Hadím ostrově strategickou vzdušnou obranou a systémy pobřežní obrany, může ovládnout severozápad Černého moře,“ píše britská vojenská rozvědka. (čtk)

Středa, 01:00: Ukrajinské síly osvobodily z rukou ruských okupačních vojsk další obce v Charkovské oblasti na východě země - Rubižne, Bajrak, Čerkaski Tyšky a Ruski Tyšky, oznámil ve svém pravidelném generální štáb ukrajinské armády. Podle agentury Reuters by ukrajinská protiofenziva v oblasti mohla znamenat posun ve vývoji války a ohrozit ruský postup.

Zahájení protiútoku u Charkova a Izjumu v Charkovské oblasti minulý týden oznámil náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. V pátek pak generální štáb ohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly obnovily kontrolu nad obcemi Oleksandrivka, Fedorivka, Ukrajinka, Šestakovo, Peremoha a částečně také nad vsí Čerkaski Tyšky.

Ukrajinci v minulých dnech kromě toho znovudobyli obce Borščova a Slobožanske severně od Charkova, napsala agentura Reuters s odvoláním na mluvčí 92. samostatné mechanizované brigády ukrajinských sil, která je hlavní silou v oblasti. Poradce ministerstva obrany Jurij Sak pak podle agentury řekl, že díky těmto úspěchům jsou ruské síly vytlačovány od Charkova, druhého největšího ukrajinského města, které od začátku války čelí neustálým útokům.

Generální štáb uvedl, že kvůli ztrátám se některé ruské jednotky z Charkovské oblasti stahují do Ruska. To je údajně případ 138. mechanizované brigády, která byla vyvedena z Ukrajiny do ruské příhraniční Belgorodské oblasti. Značná část ruských smluvních vojáků podle ukrajinského štábu podává výpovědi. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Nejméně stovka civilistů zůstává v ocelárnách Azovstal, poslední ukrajinské baště v Mariupolu, která je pod těžkou palbou ruských jednotek. Uvedl to podle agentury Reuters poradce starosty tohoto přístavního města. „Kromě vojáků zůstává v krytech nejméně 100 civilistů. To však nesnižuje intenzitu útoků ze strany okupantů,“ napsal na telegramu poradce Petro Andrjuščenko. Ukrajinská televize 24 kanal zveřejnila rozhovor s bývalým velitelem pluku Azov, který se brání v ocelárnách, Maksymem Žorinem, podle nějž ukrajinská armáda rozpracovává plány na osvobození Mariupolu. Žorin nicméně připustil, že v současnosti už to nebude možné jednorázovou operací. Kromě toho podle něj pokračuje diplomatické úsilí o záchranu vojáků a civilistů z oceláren. (ceskenoviny)

Úterý, 20:00: Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to  řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Haines. Putin ve své strategii počítá s tím, že odhodlání Západu pomáhat Ukrajině a dodávat napadené zemi zbraně postupně zeslábne, dodala . Ukrajina čelí ruské invazi od 24. února, Západ Kyjevu posílá zbraně a další pomoc.

Američtí zpravodajci odhadují, že Putin nepoužije jaderné zbraně, pokud nebude Rusko nebo jeho režim „v bezprostředním ohrožení“. Přesto USA počítají s variantou, že by na Ukrajině v nacházejících měsících mohlo dojít k „nepředvídatelné a potenciálně eskalační trajektorii,“ protože Putinovy ambice přesahují aktuální možnosti ruské armády, uvedla Haines.

„Současný vývoj bojů zvyšuje pravděpodobnost, že prezident Putin sáhne k drastičtějším opatřením včetně zavedení stanného práva, využití kapacit průmyslové výroby nebo případné vojenské eskalace, aby uvolnil zdroje potřebné k dosažení svých cílů,“ soudí šéfka americké výzvědné služby. K použití jaderných zbraní by Putina mohl dohnat dojem, že na Ukrajině válku prohrává nebo že se do bojů zapojila nebo chce zapojit Severoatlantická aliance. Pokud by se k tomu schylovalo, Moskva by nejdřív vyslala varovné signály, míní Haines.

„Rusové nevyhrávají a Ukrajinci nevyhrávají a jsme  tak trochu v patové situaci,“ poznamenal před senátním výborem šéf americké vojenské rozvědky DIA Scott Berrier. (čtk)

Úterý, 10:40: V troskách domu v ukrajinském městě Izjum byla nalezena těla 44 civilistů, uvedl gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Pětipatrovou budovu podle něj zničili ruští vojáci v březnu. Izjum na severovýchodě Ukrajiny je důležitý železniční uzel, o který obě strany sváděly těžké boje.

„V dočasně okupovaném Izjumu se pod sutinami pětipatrového domu, který okupanti zničili v prvních deseti dnech března, našla těla 44 civilistů. Jde o další příšerný válečný zločin ruských okupantů proti civilistům,“ napsal Syněhubov na sociální síti telegram. Rusko zahájilo útok na Ukrajinu 24. února. I přes svědectví Ukrajinců a informace ukrajinských i západních činitelů Moskva opakovaně tvrdí, že v napadené zemi míří jen na vojenské objekty a infrastrukturu a nikoli na civilisty.

Izjum je pod kontrolou ruských vojáků nejméně od konce března. O město jihovýchodně od Charkova, kde před válkou žilo okolo 50 000 obyvatel, se předtím měsíc tvrdě bojovalo. Ruskojazyčná verze serveru BBC Izjum označila za „klíč k Donbasu“ - vede přes něj významná silnice i železniční tratě. (čtk)

Úterý, 10:00: Americký prezident Joe Biden vyjádřil obavy, že ruský prezident Vladimir Putin nemá způsob, jak vycouvat z války na Ukrajině. Na akci na předměstí Washingtonu řekl, že se Putin domníval, že ruská invaze na Ukrajinu povede k roztříštění EU a NATO. Dodal, že Spojené státy a mnoho evropských zemí ale vyjádřilo Kyjevu silnou podporu. Putina pak označil za velmi vypočítavého muže. V této souvislosti vyjádřil obavy, že ruský vůdce „právě teď nemá východisko a já se snažím přijít na to, co s tím uděláme“.

Ruský útok na Kyjev byl v březnu odražen díky silnému ukrajinskému odporu. Moskva, která svou invazi na Ukrajinu označuje za „speciální vojenskou operaci“, minulý měsíc vyslala další vojáky na východní Ukrajinu, aby se podíleli na velké ofenzivě, ruské zisky jsou však pomalé. Rusko podle odhadu Západu na Ukrajinu při zahájení útoku vyslalo okolo 150 000 vojáků. Podle Kyjeva jich od té doby přišlo skoro o 26 tisíc. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit.

Pozornost médií se v pondělí soustředila na moskevské Rudé náměstí, kde se za Putinovy přítomnosti konala vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce. Putin prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska na Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva. Před přehlídkou se spekulovalo o tom, že by ruský prezident mohl oficiálně vyhlásit Ukrajině válku nebo oznámit všeobecnou mobilizaci. K tomu však nedošlo. (čtk)

Úterý, 09:00: Rusko v pondělí v noci opět zaútočilo na přístav Oděsa. Vystřelilo celkem sedm raket, zasaženo bylo obchodní centrum a skladiště spotřebního zboží. Zemřel zde jeden člověk a dalších pět utrpělo zranění. Hasiči nadále bojují s plameny. Útok se odehrál v době návštěvy předsedy Evropské rady Charlese Michela, který se musel spolu s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem uchýlit do krytu.

Ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení uvedl, že ruská armáda nadále útočí na východě země ve snaze získat plnou kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Pokračují boje o obce Vojevodivka, Toškivka, Nyžně а Kamjanka. V Mariupolu ruská vojska pokračovala v dělostřeleckých a leteckých úderech na areál oceláren Azovstal, který je posledním útočištěm ukrajinských obránců tohoto města.

Za předchozí den ukrajinští vojáci odrazili 15 nepřátelských útoků a zničili jeden systém protivzdušné obrany, devět tanků, tři dělostřelecké systémy, 25 obrněných bojových vozidel a tři speciální ženijní vozidla. V důsledku ruského ostřelování zemřelo v Ukrajinou kontrolované části Donbasu šest civilistů, uvedl generální štáb. Údaje nebylo možné nezávisle ověřit. Velení armády současně varovalo před možností ruských sabotáží v závodech ukrajinského chemického průmyslu.

„Podcenění ukrajinského odporu a plánování podle ‚nejlepšího možného scénáře‘ vedlo k prokazatelným operačním selháním, která zabránila ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi oznámit na přehlídce ke Dni vítězství 9. května významný vojenský úspěch na Ukrajině,“ uvedlo ve svém každodenním hlášení k válce na Ukrajině britské ministerstvo obrany. Plán invaze podle něj vycházel z mylného předpokladu, že ruská armáda narazí na omezený odpor a bude schopna rychle obklíčit a obejít velká města. Cenou za to byly neudržitelné ztráty a snížení bojeschopnosti ruské armády. (ceskenoviny)

Pondělí, 23:00: Americký prezident Joe Biden podepsal zákon, který umožní urychlit a zjednodušit dodávky zbraní Ukrajině, která se již třetí měsíc brání ruské invazi. Biden tak obnovil program z druhé světové války na pomoc spojencům známý jako lend-lease act (zákon o půjče a pronájmu). Zákon posiluje Bidenovu pravomoc uzavírat dohody s Ukrajinou a dalšími východoevropskými zeměmi. Normu již dříve výraznou většinou podpořila Sněmovna reprezentantů i Senát.

„Cena za boj je vysoká, ale ustoupit agresi by bylo ještě dražší,“ řekl Biden před novináři, kteří přihlíželi podpisu zákona. Prezident také hovořil o "důležitém nástroji na podporu ukrajinské vlády a lidu v jejich boji za obranu země a demokracie.“

Americký prezident je díky normě oprávněn až do roku 2023 půjčovat nebo pronajímat vojenské vybavení Ukrajině a dalším státům ve východní Evropě postiženým ruskou válkou. Podobný zákon o půjčkách a pronájmu přijal americký Kongres v roce 1941, což Washingtonu umožnilo rychle a ve velkém měřítku dodávat spojencům výzbroj pro boj s nacisty.

Pro zákon ve Sněmovně reprezentantů 28. dubna hlasovalo 417 zákonodárců, proti se jich postavilo jen deset. Jen několik týdnů předtím jej jednomyslně schválil Senát, což je v rozpolceném Kongresu vzácný projev shody stran. USA od začátku ruské invaze 24. února Ukrajině přislíbily nebo již dodaly zbraně a munici za více než 3,8 miliardy dolarů (90 miliard korun). Biden požádal Kongres o dalších 33 miliard dolarů. (ceskenoviny)

Pondělí, 18:00: „Aniž bych si dělal patent na rozum, tak zmíním alespoň čtyři obrovské chyby. Zaprvé: Kreml až neuvěřitelně přecenil schopnosti své armády. Jako kdyby uvěřil vlastní propagandě. Zadruhé: ohromně podcenil ukrajinskou armádu a Ukrajinu jako celek. I tady podlehl vlastní propagandě. Ve svých představách zaútočil na Ukrajinu z roku 2014. Jako kdyby neviděl či nechtěl vidět osm let obrovských změn, které se v ukrajinské armádě od anexe Krymu udály. Od základů se změnila. Moc rád bych věděl, co ruské zpravodajské služby, o nichž si stále myslím, že jsou špičkové, hlásily do Kremlu o politické a vojenské situaci na Ukrajině. Něco v tom muselo fatálně selhat. Buď Vladimir Putin, stejně jako Josif Stalin v roce 1941, neuvěřil správným informacím. Anebo byly zpravodajské služby, stejně jako ty americké v roce 2003, pod tak obrovským tlakem, že dodávaly politikům informace, o nichž si myslely, že je chtějí slyšet. Celé je to pro mě záhada. Zatřetí: Kreml naprosto chybně odhadl reakci Západu. A konečně začtvrté: do rozhodování ruských velitelů se zjevně neustále motají vrcholoví politici. Jde o naprosto nezvládnutou koordinaci vojenského a politického rozhodování,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz  bezpečnostní analytik Lukáš Visingr na otázku, čím si vysvětluje nenaplněné plány ruské armády.

Pondělí, 11:00: Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na moskevské přehlídce k výročí konce druhé světové války prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska v Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva.

Rusko vždy usilovalo o vytvoření systému rovnoprávné bezpečnosti, Západ ale nevyslyšel ruské návrhy, a to svědčí o tom, že ve skutečnosti měli jiné plány, prohlásil Putin. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž jednostranně vyhlášených republik Moskva uznala těsně před začátkem svého vpádu na Ukrajinu.

NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.

„Otevřeně probíhala příprava na další kárnou operaci v Donbasu, ke vpádu na naše historická území, včetně Krymu. V Kyjevě zněla prohlášení o možném získání jaderných zbraní. Blok NATO začal aktivní vojenské přípravy na území v našem sousedství,“ vyložil Putin své vidění situace. (ceskenoviny)

Pondělí, 09:00: Ukrajina bojuje za nové vítězství a válku s Ruskem vyhraje, řekl v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Ukrajince v poselství ale zároveň upozornil, že cesta k porážce Ruska bude obtížná. „Vyhráli jsme tehdy, vyhrajeme i teď,“ řekl v projevu. Ukrajina čelí od 24. února ruské ozbrojené agresi, ruská armáda se nyní snaží postupovat především na východě země.

Zelenskyj popřál ke dni vítězství Ukrajincům ve videu zveřejněném na telegramu, na kterém prochází hlavní kyjevskou třídou. Ulice je až na barikády prázdná. „Bojujeme za svobodu našich dětí, a proto vyhrajeme. Nikdy nezapomeneme na naše předky bojující ve druhé světové válce, která si vyžádala životy více než osmi milionů Ukrajinců. A velmi brzy bude Ukrajina slavit dva Dny vítězství,“ řekl Zelenskyj s tím, že slavnostní průvod brzy projde i středem Kyjeva.

Výročí vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce si připomíná při přehlídce v Moskvě a za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina i Rusko. Kreml dříve odmítl úvahy, že by oslavy byly nevhodné vzhledem k pokračující ruské válce proti Ukrajině. (ceskenoviny)

Pondělí, 08:30: Ruská vojska soustřeďují síly a chystají se útočit v Doněcké oblasti na obce Siversk, Slovjansk, Lysyčansk a Avdijivku u Izjumu v Charkovské oblasti. Zůstává vysoká pravděpodobnost raketových úderů po celé Ukrajině, uvedl ukrajinský generální štáb.

„Nepřítel zvýšil palebnou sílu a snaží se prorazit ukrajinskou obranu,“ upozornil štáb. Ruské jednotky podle Kyjeva nepolevují v útocích na východě země s cílem úplně ovládnout území Doněcké a Luhanské oblasti a udržet pozemní most mezi okupovaným Donbasem a Krymem. Pokračují přesuny sil a vojenské techniky s cílem doplnit jednotky, které v předchozích bojích na Ukrajině utrpěly značné ztráty.

Rusko také soustřeďuje své snahy na zničení infrastruktury letišť s cílem zamezit další činnosti ukrajinského letectva, včetně bezpilotních strojů, a zajistit podporu pozemních sil ze vzduchu. Stoupla intenzita nasazení taktického letectva nad severozápadní částí Černého moře, upozornil ukrajinský generální štáb. (čtk)

Neděle, 19:00: Rusko pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a připravuje se na útok u Izjumu, uvedl v neděli ukrajinský generální štáb. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje zemřeli nejméně dva lidé při ruském ostřelování školy v obci Bilohorivka, která sloužila jako kryt. Úřady se ale obávají, že mrtvých jsou tam desítky. (irozhlas)

Neděle, 18:30: Představitelé skupiny nejsilnějších ekonomik G7 se zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem nebo postupným ukončením dovozu. Po  virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém. G7 také znemožní poskytování klíčových služeb, na nichž je Rusko závislé a „vystupňuje“ kampaň proti ruským elitám, které podporují prezidenta Vladimira Putina. Tím chtějí země kvůli ruské agresi vůči Ukrajině posílit izolaci Ruska ve všech odvětvích jeho hospodářství. (čtk)

Neděle, 16:20: Ukrajinští vojáci bojující v ocelárnách Azovstal v Mariupolu s ruskými invazními silami nemohou potvrdit, že se z rozsáhlého areálu podařilo evakuovat všechny civilisty, jak v sobotu uvedl Kyjev. Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav Palamar to řekl na výjimečné tiskové konferenci, která se z místa těžce ostřelovaného ruskou armádou uskutečnila online. Požádal také o evakuaci zraněných vojáků, kterých je na místě podle něj mnoho.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v sobotu oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že operace s cílem evakuovat civilisty z Azovstalu skončila. Palamar to ale nyní nepotvrdil. „Doufám, že všichni byli evakuováni,“ uvedl pak jeho kolega Ilja Samojlenko, podle něhož je to však těžké ověřit, protože některé tunely pod komplexem jsou zasypané. "Budeme bojovat, dokud budeme naživu, abychom odrazili ruské okupanty,“ ujistil také Palamar, kterého citovala agentura Reuters. „Vzdát se je pro nás nepřijatelné. Nemůžeme dát nepříteli tak velký dar,“ poznamenal zase Samojlenko. „Nechat se zajmout pro mě znamená být mrtvý,“ doplnil.

„Nemáme moc času, jsme pod intenzivním ostřelováním,“ uvedl dále Palamar a požádal mezinárodní společenství, aby pomohlo s evakuací zraněných bojovníků. Vojáci podle svých slov nemají zdravotnické vybavení pro těžce zraněné. „Nevíme, jak dlouho budou žít,“ řekl Samojlenko. Vojáci, kterých je zřejmě stále ještě několik stovek, podle něj nutně potřebují podporu ukrajinské vlády a také třetí strany, která by garantovala příměří, aby bylo možné evakuovat zraněné a pohřbít mrtvé. V celém Mariupolu, z něhož je velká část srovnaná se zemí, od začátku ruské invaze podle ukrajinských vojáků zemřelo kolem 25.000 obyvatel. Bojovníci pluku Azov také odhadují, že v dosavadních bitvách v Mariupolu jen do 15. dubna zemřelo 2500 ruských vojáků a 5000 utrpělo zranění. Tato tvrzení se nedají nezávisle ověřit. (čtk)

Neděle, 15:00: Americká první dáma Jill Bidenová nečekaně navštívila Ukrajinu. V Užhorodu, kam odjela ze své návštěvy hraničního přechodu na ukrajinsko-slovenských hranicích, se sešla s Olenou Zelenskou, manželkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na ukrajinském území podle informací novinářů z jejího doprovodu pobyla manželka amerického prezidenta přibližně dvě hodiny. Na Slovensku ocenila dobrovolníky a pracovníky krizového centra v Košicích. Setkala se tam také s uprchlíky z válkou zasažené Ukrajiny.

Podle ukrajinských médií bylo setkání s Jill Biden první příležitostí, kdy se manželka prezidenta Zelenského objevila na veřejnosti od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února. Uvítala ji před jednou ze škol v Užhorodu, kde jsou umístěni uprchlíci z boji zasažených částí Ukrajiny. „Návštěva první dámy je výrazem podpory Ukrajině ze strany významných představitelů Spojených států,“ citoval server vyjádření Zakarpatské oblastní rady.

Na východním Slovensku Bidenová před tím navštívila také jednu z košických škol, ve které byly zřízeny třídy pro žáky z Ukrajiny. V doprovodu slovenského premiéra Eduarda Hegera si pak prohlédla největší slovensko-ukrajinský hraniční přechod Vyšné Nemecké-Užhorod a právě odtud poté bez předchozího oznámení zamířila její autokolona na druhou stranu hranice.

„Nejvíce ji zajímalo, jak to zde vypadalo v první dny. Ukázali jsme jí, jak fungovaly jednotlivé stany. Zajímalo ji, v jakém stavu přicházely matky. V první dny často neměly doklady, nebo děti neměly na nohou boty. Zmínili jsme případ jedenáctiletého hocha, který cestoval z Charkova sám,“ řekl Heger novinářům na hranicích s Ukrajinou. V improvizované kapličce také zúčastnili modlitby za mír. Podle slovenských médií Jill Biden poděkovala Slovákům za pomoc uprchlíkům. „Na tento Den matek jsem chtěla být s ukrajinskými matkami a jejich dětmi,“ napsala pak na svém twitteru. „Doufám, že svou přítomností zde mohu vyjádřit, jak moc jejich síla a odolnost inspiruje svět, a připomenout jim, že nejsou sami,“ podotkla manželka amerického prezidenta. (ceskenoviny)

Neděle, 14:30: Členové irské rockové skupiny U2 nečekaně zahráli ve stanici kyjevského metra, která nyní slouží jako kryt. Hudebníky do ukrajinské metropole pozval prezident Volodymyr Zelenskyj. Na twitteru to uvedli frontman kapely Bono a kytarista The Edge. „Prezident Zelenskyj nás pozval, abychom vystoupili v Kyjevě jako projev solidarity s ukrajinským lidem, a tak jsme to udělali,“ napsali hudebníci na twitteru.

Jednašedesátiletá rocková hvězda na nástupišti stanice kyjevského metra předvedla hity jako With or Without You, Desire nebo Sunday Bloody Sunday. Překvapivému koncertu přihlížel malý dav fanoušků, včetně ukrajinských vojáků.

Píseň Stand By Me od amerického soulového zpěváka Bena E. Kinga si s Bonem zazpíval ukrajinský zpěvák Taras Topolja, který je frontmanem populární ukrajinské kapely Antytila. Všichni její členové se po začátku ruské invaze připojili k ukrajinské armádě. Nedávno  spojili své síly s britským písničkářem Edem Sheeranem a vydali společný charitativní singl.

Bono při  vystoupení vyzdvihl boj Ukrajinců za svobodu a pomodlil se za mír. „Lidé na Ukrajině nebojují jen za vaši svobodu, bojují za nás všechny, kteří milujeme svobodu,“ řekl přihlížejícím divákům zpěvák. „Modlíme se, abyste si brzy užili trochu toho míru,“ dodal Bono, který často pořádá charitativní koncerty a několikrát byl  nominován na Nobelovu cenu za mír. (čtk)

Neděle, 10:00: Rusko za válku Ukrajině denně vydá 900 milionů dolarů (21 miliard korun). Uvádí to americký týdeník Newsweek s odkazem na šéfredaktora vojenského zpravodajského serveru SOFREP Seana Spoontse. Ten do výdajů Moskvy počítá platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí a raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu.

Spoonts k výdajům řadí také všechny vypálené rakety, například řízené střely s plochou dráhou letu stojí každá okolo 1,5 milionu dolarů. Jeho výpočet nezahrnuje ruské ztráty způsobené ekonomickými sankcemi, které byly na Rusko uvaleny. Podle Bílého domu tyto sankce mohou zůstat v platnosti, i kdyby Rusko svou armádu stáhlo.

Rusku se nepodařilo vést válku podle původního harmonogramu, upozorňují západní pozorovatelé. Mluvčí Pentagonu John Kirby připomněl, že Rusové všude na Ukrajině při postupu naráží na ukrajinský odpor. Rusko za válku platí nejen finančně, ale také velkými lidskými ztrátami, i když jejich počet nezveřejňuje.

Stanice CNBC už v březnu uvedla, že Rusové budou pociťovat dopad válečných nákladů desítky let. Ruská ekonomika by se podle CNBC mohla vrátit do situace před 30 lety a nízká životní úroveň bude Rusy provázet příštích pět let. Mezinárodní finanční institut, který zastupuje firmy ve více než 70 zemích, se domnívá, že ruský hrubý domácí produkt se letos sníží až o 15 procent.

Časopis Forbes napsal, že jen potopení ruského křižníku Moskva znamená ztrátu 750 milionů dolarů. Podle dubnových zpráv Ukrajinci od začátku bojů zničili ruské armádě 5000 kusů jejího vybavení, z nichž nejdražší byla právě loď Moskva. (čtk)

Neděle, 09:54: Jihoukrajinskými městy Oděsa a Mykolajiv v noci otřásly silné exploze, napsala s odvoláním na svědky agentura Unian. Zatím není jasné, co výbuchy způsobilo, ani zda jsou v zasažených městech oběti. Po celé zemi se zároveň rozezněly protiletecké sirény. Ofenziva Moskvy se nyní soustředí zejména právě na východ a jih země. Přístav Oděsa v sobotu zasáhlo šest raket, které podle ukrajinské armády vypálilo Rusko. Čtyři rakety dopadly na továrnu na výrobu nábytku v obytné čtvrti a další dvě na letiště. V Mykolajivu se krátce po půlnoci místního času ozvala série explozí následovaná střelbou. Protiletecké sirény se v noci  rozezněly ve 21 ukrajinských oblastech a metropoli Kyjev, napsal list Ukrajinska pravda.

Rusko pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a připravuje se na útok u Izjumu, uvedl  ukrajinský generální štáb. Generální štáb v pravidelném ranním hlášení také uvedl, že v Mariupolu se ruští vojáci nadále snaží blokovat ukrajinské síly v areálu oceláren Azovstal, který pomocí tanků a dělostřelectva ostřelují. Z metalurgického komplexu se už podle sobotního oznámení Kyjeva podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy a děti. Velitel 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna v noci na facebooku vyzval, aby byly z Azovstalu evakuováni i ukrajinští vojáci. „V co doufám? V zázrak,“ napsal Volyna, podle kterého mariupolští obránci udělali pro ochranu civilistů vše, co mohli.

Na severovýchodě Ukrajiny se Rusové připravují na pokračování ofenzivy ve směru na obec Barvinkove a také směrem na klíčový Slavjansk. Podle ukrajinského generálního štábu k tomuto účelu Moskva ze svého území přesunuje další jednotky. V Luhanské oblasti ruští vojáci podle tamních úřadů útočili v sobotu odpoledne, kdy na školu v Bilohorivce, kde se ukrývalo 90 lidí, dopadla bomba. Dva lidé byli zatím nalezeni mrtví, třicet se podařilo zachránit. „Sedm z nich bylo zraněno. Šedesát lidí pravděpodobně zemřelo pod troskami,“ napsal podle agentury Reuters Hajdaj na telegramu. (ceskenoviny)

Sobota, 14: 00: Ruská armáda má v bojích na Ukrajině velké ztráty ve svých nejlepších jednotkách a přichází o pokročilou techniku. Ve svém pravidelném přehledu k situaci na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany. Podle britských informací přišla ruská armáda nejméně o jeden moderní tank T-90M. Nejlepší ruské jednotky včetně těch nasazených na Ukrajině jich mají k dispozici asi sto.

O víkendu má podle Ruska pokračovat evakuace z mariupolských oceláren Azovstal, z nichž se v minulých dnech podařilo dostat asi 500 civilistů. Množí se podle agentury AP spekulace, že ruský prezident Vladimir Putin chce bitvu o Mariupol ukončit, aby mohl ohlásit úspěch při oslavách výročí konce druhé světové války.

Náměstek ukrajinského ministra vnitra Jevhen Jenin řekl k nacházejícímu výročí konce války, že „zatímco civilizovaný svět si při něm připomíná válečné oběti, Ruská federace pořádá přehlídky a připravuje tanec na hrobech lidí z Mariupolu“. V rozsáhlém areálu Azovstalu je podle odhadů stále asi 2000 ukrajinských obránců, kteří se odmítají vzdát. Podle ukrajinských úřadů je tam také několik set civilistů.

Ukrajinská města se připravují na znásobení ruských útoků před oslavami a jejich správy vyzvaly občany, aby se řídili varováním sirén a chránili se před nálety. Jedna ruská střela  zničila ukrajinské národní muzeum věnované životu filozofa Hryhorije Skovorody, který působil v 18. století. Muzeum se nachází poblíž ruské hranice v Charkovské oblasti. Ukrajina význam tohoto buditele pro svou kulturu vyjádřila umístěním Skovorodova portrétu na jednu bankovku.

Ruská armáda naopak oznámila, že při nočních útocích zničila velkou část vojenského vybavení dodaného na Ukrajinu z USA a evropských zemí. Zbraně dodané západními státy prý byly zničeny poblíž železniční stanice v Bohoduchivu v Charkovské oblasti. V noci podle ministerstva ruská armáda zasáhla 18 ukrajinských vojenských cílů, včetně tří muničních skladů poblíž Oděsy. Agentura TASS pak s odkazem na ministerstvo obrany oznámila, že ruské letectvo v noci sestřelilo 13 bezpilotních letadel, tři rakety Točka-U a devět raket Smerč.

„Raketové jednotky a dělostřelectvo v noci zasáhlo 44 velicích a kontrolních stanovišť a 196 pozic ukrajinských vojsk, oblastí s vysokou koncentrací vojáků a vojenského vybavení,“ řekl Igor Konašenkov z ministerstva obrany. Pozemní síly podle něj zasáhly 240 cílů ukrajinské armády. (čtk)

Sobota, 13:00: Návrat na linie, které platily před 24. únorem, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za „přijatelné minimum“ pro svou zemi. Řekl to v rozhovoru pro londýnský think tank Chatham House a pro BBC. V zemi pokračuje ruská invaze, velení ukrajinské armády tvrdí, že dosáhlo úspěchů na jihu, Moskva naopak oznámila, že v noci zasáhla vojenské cíle na Ukrajině a zničila vojenskou pomoc ze západu. (čt24)

Pátek, 14,55: V Černém moři u Hadího ostrova hoří ruská fregata, píše agentura Unian s odkazem na zpravodajský portál Dumska z Oděsy. Podle informací tohoto webu zasáhla plavidlo ukrajinská protilodní střela Neptun. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS řekl, že Moskva nemá o poškození ruské lodi v Černém moři informace.

Na lodi podle ukrajinských médií došlo k výbuchu a posléze začala hořet. Na pomoc byla vyslána plavidla z poloostrova Krym, který je od roku 2014 pod kontrolou Ruska, a nad Černým mořem krouží ruské letouny, napsala agentura Unian. Informace o poškození lodi se na sociálních sítích objevila už ve čtvrtek večer.

Podle informací médií má být poškozenou lodí fregata projektu 11356 Burevestnik (Buřňák), což jsou plavidla s naváděnými námořními a oceánskými raketami krátkého a dlouhého doletu. Některé zdroje uvedly, že by mohlo jít o loď Admiral Makarov, která je spolu se dvěma dalšími fregatami stejného typu ve službě ruské Černomořské flotily.

„Existuje (loď) Admiral Makarov. Teď je to s ní špatné - potrestal ji bůh moře. Ještě jedna ruská vojenská loď nešla tam, kam měla,“ vyjádřil se podle Unian k fregatě na sociálních sítích ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Narážel přitom na zničený ruský křižník Moskva, který v samém začátku ruské invaze na Ukrajinu nechvalně proslul incidentem právě u Hadího ostrova.

Jeho posádka vyzvala ukrajinské obránce na ostrově, aby se vzdali, ti to ale nevybíravými slovy odmítli. V polovině dubna se pak křižník Moskva, vlajková loď Černomořské flotily, potopil. Rusko tvrdí, že se tak stalo na rozbouřeném moři, když byl křižník tažen do přístavu poté, co na něm vybuchla munice. Podle ukrajinské verze se ale loď potopila v důsledku zásahu střelami Neptun. (čtk)

Pátek, 14:30:  Ukrajinští obránci našli obzvlášť účinné využití pro zastaralé granáty. Je jím ničení ruských tanků i jiných obrněných vozidel, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Fotografie ukrajinské jednotky Aerorozvidka, na kterou web odkazuje, ukazují osmivrtulový dron, na jehož spodní straně jsou dvě malé bomby. Na videích, které Aerorozvidka publikovala na síti YouTube, jsou z pohledu dronu vidět padající výbušniny se stabilizujícími zadními „ploutvemi“, které za mohutných explozí ničí obrněné vozy.

Armádní pozorovatelé identifikovali malé bomby jako upravené sovětské protitankové granáty RKG-3, na nichž jsou připevněné stabilizační „ploutve“ vytištěné na 3D tiskárně, které usměrňují jejich pád z bezpilotního letounu.

Protitankový granát RKG-3, velký asi jako štíhlá láhev od vína, se v sovětské službě poprvé objevil v roce 1950. Ve své zadní (štíhlé) části má granát brzdicí padáček, který se v letu rozbalí a umožní granátu zasáhnout cíl rozbuškou napřed.

Při přímém zásahu RKG-3 odpálí nadzvukový měděný projektil tvarovaný explozí, který má dostatečnou sílu proniknout více než 20 centimetrů tlustým pancířem. Průnik rozžhaveného kovu do tanku může uvnitř způsobit katastrofální výbuch munice.

Ačkoli byl RKG-3 při zásahu až pozoruhodně účinný, při jeho použití se házející voják musel dostat do takřka sebevražedné blízkosti k nepřátelským vozidlům. Když se v 60. letech do sovětské služby dostaly raketové protitankové granátomety, jako například RPG-7, se kterými mohli vojáci pancéřovaná vozidla zasáhnout i z několika set metrů, riskantní RKG-3 rychle zastaraly.

Do zpráv se tyto granáty naposledy dostaly v roce 2006, kdy je při útocích proti americkým obrněncům v Iráku použili ozbrojenci Al-Káidy. Při útocích se mimo jiné projevilo i vysoké riziko nevyžádaných obětí. RKG-3 se objevil i ve slavné scéně filmu Americký sniper z roku 2014. Ve skutečných konfliktech nedávné doby byl ale použit jen ojediněle.

Ačkoli ruské jednotky mají technologii na rušení signálu řízení dronů, videa publikovaná Aerorozvidkou ukazují několik situací, v nichž byli piloti dronů schopni zničit obrněná vozidla za nejméně několik set tisíc amerických dolarů, a to výbušninami, které podle odhadů stojí méně než 100 dolarů za kus.

Nový vývoj v nízkonákladové dronové válce může představovat stále větší problém pro ruské obrněnce shromážděné kdekoli poblíž ukrajinských pozic, dodalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. (čtk)

Pátek, 09:47: Německo dodá Ukrajině sedm samohybných houfnic PzH 2000, oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrecht ve slovenské Sliači. Výcvik ukrajinských vojáků v používání těchto houfnic může začít v Německu už příští týden.

Sedm německých houfnic posílí dodávku pěti těchto zbraní, které Ukrajině slíbilo Nizozemsko. Lambrecht na Slovensku navštívila německé vojáky, kteří jsou součástí posílení východního křídla NATO a ovládají systémy protivzdušné obrany Patriot.

Německý tisk už na konci dubna informoval, že německá vláda o poskytnutí několika houfnic PzH 2000 Ukrajině uvažuje. Berlín dlouho dodávky těžkých zbraní Kyjevu odmítal, svůj postoj ale na konci dubna změnil po sílící kritice.

Samohybné houfnice PzH 2000, které jsou schopné zasáhnout cíle až ve vzdálenosti 40 kilometrů, patří mezi nejsilnější dělostřelecké zbraně německé armády. Jsou určeny k palebné podpoře pozemních vojsk, k boji s dělostřelectvem protivníka i k ničení obraných pozic protivníka. List Welt am Sonntag ale nedávno napsal, že ze 119 takových houfnic, kterými bundeswehr disponuje, jich je k nasazení připravených jen asi 40. (čtk)

Pátek, 09:12: Ruské síly s podporou letectva znovu útočí a pokouší se ovládnout části areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámil ukrajinský generální štáb. Také britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusové pokračují s pozemními útoky na ocelárny. V průmyslovém komplexu jsou kromě vojáků také civilisté.

Z Mariupolu a Azovstalu se podařilo evakuovat asi 500 lidí. „V tuto chvíli pokračuje další etapa záchrany našich lidí z Azovstalu. O výsledcích budou informace později,“ uvedl na svém telegramovém účtu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

O dalším pokusu evakuovat civilisty z obklíčeného hutního komplexu a z přístavního města informoval také ve čtvrtek večer generální tajemník OSN António Guterres Radu bezpečnosti OSN. OSN společně s Mezinárodním výborem Červeného kříže (MVČK) v uplynulém týdnu pomohla během dvou operací uniknout z oblasti téměř 500 civilistů, uvedla agentura Reuters.

Zintenzivnění snah o ovládnutí obrovského hutního komplexu a tím celého Mariupolu zřejmě souvisí s blížícími se oslavami 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945, sdělilo ve své pravidelné zprávě k situaci na Ukrajině britské ministerstvo. Západní představitelé se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin by v tento den rád ohlásil symbolický úspěch ve válce na Ukrajině, kterou odstartoval s cílem „denacifikace“ země.

Pokusy o ovládnutí oceláren a zničení už týdny vzdorujících obránců znamenají pro Rusko ztráty lidské síly, vojenské techniky i munice. Ty budou dál narůstat a narušovat operační plány v jižní části Donbasu, upozornil Londýn. (čtk)

Pátek, 08:00: Ruské síly na Ukrajině pokračují v ofenzivě v Doněcké a Luhanské oblasti, vyplývá z pravidelného hlášení generálního štábu ukrajinské armády. Rusové se snaží získat plnou kontrolu nad obcí Popasna, obnovili útoky na Lyman a Siversk.

Protivník se snaží získat plnou kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí s cílem získat pozemní spojení mezi těmito územími a poloostrovem Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo, sdělil generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti ukrajinské síly podle štábu odrazily 11 útoků a zničily osmu tanků a 11 dalších obrněných vozů.

Podle štábu také pokračuje ostřelování rezidenčních čtvrtí a předměstí Charkova. Nepřítel ostřeluje také obce v severní části Chersonské a Mykolajivské oblasti. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 19:00: Dva a půl měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu se pozornost stále upírá na nejasnou situaci v Mariupolu a tamní ocelárny Azovstal, kde podle ukrajinských obránců pokračují těžké boje. Kreml však odmítl, že by ruští vojáci na tuto poslední baštu ukrajinského odporu útočili.

Ukrajinská prezidentská kancelář nejprve oznámila, že obráncům se podařilo z oceláren Azovstal vytlačit ruské síly, které se do areálu probojovaly. Toto tvrzení ale později popřel zástupce velitele pluku Azov, který závod brání. Těžké boje na místě podle něj pokračují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novináře tázající se na informace o bojích odkázal na předchozí rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého nemají ruští vojáci na Azovstal útočit. Putin v dubnu nařídil, aby jeho armáda raději zbývající ukrajinské obránce v metalurgickém závodě zablokovala.

Kyjev v posledních dnech opakovaně uvedl, že jsou ruští vojáci přímo v závodu. Podle zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslava Palamara tam nepřátelské jednotky stále jsou. Světové společenství vyzval k evakuaci civilistů z oceláren a velitele ukrajinských sil, aby se postaral o zraněné vojáky na místě. Palamar také uvedl, že Rusové nedodržují slib o dočasném příměří, které by umožnilo další evakuaci. Moskva klid zbraní na čtvrtek a následující dva dny jednostranně vyhlásila ve středu. Do Záporoží, zhruba 200 kilometrů severozápadně od Mariupolu, ve středu dorazilo přes 300 civilistů z bojových či okupovaných zón na jihu země včetně přístavu Mariupol. Nebylo jasné, zda mezi evakuovanými byl i někdo z Azovstalu. (čtk)

Čtvrtek, 18:30: Ruský prezident Vladimir Putin se v telefonátu s izraelským premiérem Naftalim Bennettem omluvil za nedávný výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Podle listu Haarec Bennett omluvu přijal a poděkoval Putinovi za objasnění jeho postoje vůči Židům a památce holokaustu. Kreml ve svém prohlášení po rozhovoru státníků diplomatickou roztržku kvůli Lavrovově výroku přímo nezmínil, podotkla agentura Reuters.

Šéf ruské diplomacie o víkendu v televizním rozhovoru s italskou televizí v souvislosti s židovským původem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že to nepopírá údajné nacistické prvky v jeho zemi a že i vůdce nacistického Německa Hitler „měl židovskou krev“ a „největší antisemité bývají Židé“.

Svým výrokem vyvolal pobouření v Izraeli, tamní ministerstvo zahraničí si v pondělí kvůli tomuto tvrzení předvolalo ruského velvyslance. Proti slovům Lavrova se ohradil i Bennett nebo šéf památníku obětem holokaustu Jad vašem. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid výroky označil za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl Žid, je totéž jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe,“ uvedl Lapid.

Rusko následně obvinilo Izrael, že podporuje „neonacistický režim“ v Kyjevě. Z Moskvy podle listu The Guardian zaznělo, že Lapid činí „protihistorické“ poznámky o holokaustu, které „do značné míry vysvětlují kurz současné izraelské vlády, která podporuje neonacistický režim v Kyjevě“. Moskva dlouhodobě bez pádných důkazů vykresluje vládu v Kyjevě jako neonacisty.

Kreml v prohlášení po hovoru Putina s Bennettem mimo jiné uvedl, že oba státníci před nadcházejícím výročím konce druhé světové války „zdůraznili zvláštní význam tohoto data pro národy obou zemí, které pečlivě uchovávají historickou pravdu o událostech oněch let a uctívají památku všech padlých, včetně obětí holokaustu“.

Bennett podle Reuters rovněž uvedl, že požádal Putina, aby zvážil možnost evakuace obléhaných oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu. Podle svých slov tuto žádost vznesl po předchozím rozhovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským. Putin podle něj slíbil zřídit koridor pro evakuaci civilistů. Kreml v prohlášení uvedl, že Rusko je připraveno poskytnout bezpečný průchod civilistům z Azovstalu, Kyjev by podle něj měl nařídit ukrajinským bojovníkům, kteří se tam nacházejí, aby složili zbraně. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 13:00: Kreml odmítl, že by ruští vojáci útočili na areál ocelárny Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu, kde se dál brání ukrajinští vojáci a civilisté. Ukrajinská média i ukrajinští představitelé ve středu oznámili, že ruské jednotky do oceláren pronikly a na místě se tvrdě bojuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novináře tázající se na informace Kyjeva odkázal na předchozí rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého nemají ruští vojáci na Azovstal útočit. Putin v dubnu nařídil, aby jeho armáda raději zbývající ukrajinské obránce v metalurgickém závodě zablokovala.

„Jiné rozkazy vrchní velitelé nedostali,“ řekl Peskov. Podle něj jsou ve čtvrtek v provozu také humanitární koridory, o kterých ve středu večer hovořila Moskva. Z Azovstalu mají pro civilisty do soboty sobotu. Kyjev se k těmto evakuačním trasám nevyjádřil.

V Azovstalu, poslední baště ukrajinských obránců v Mariupolu, který je pod útokem ruských jednotek takřka od začátku ruské invaze na Ukrajinu, zůstávají stovky ukrajinských vojáků i civilistů. Velitel ukrajinského pluku Azov Denys Prokopenko ve středu večer v krátké videonahrávce uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly sváděly již druhý den v řadě „těžké a krvavé boje“ s ruskými jednotkami.

Čtvrtek, 12:25: Ruské jednotky přišly za poslední den bojů o kontrolu několika pozic na hranici mezi Mykolajivskou a Chersonskou oblastí, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném ranním sdělení. Ruská vojska podle něj dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast a udržet pozemní spojení s anektovaným Krymem. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ve středu pokračovalo ostřelování napříč celou zemí, protože se Rusko snaží narušit ukrajinské zásobování. Ruská strana pak oznámila, že za noc „zlikvidovala“ 600 ukrajinských vojáků.

https://www.youtube.com/watch?v=cV1rgpeWym8

Ukrajinské armádě se podle generálního štábu podařilo odrazit 11 útoků ruských vojsk v Donbasu a při tom zničit pět tanků, sedm obrněných vozidel a pět dalších vozidel. Ukrajinské letectvo pak zasáhlo devět cílů, a to čtyři bezpilotní letouny, tři rakety s plochou dráhou letu a dvě letadla. Od začátku invaze ruská strana přišla už o 24 700 vojáků. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit.

Britské ministerstvo obrany ve svém ranním brífinku uvedlo, že ačkoliv se ruská pozemní ofenziva soustředí na východ Ukrajiny, pokračuje ostřelování napříč celou zemí ve snaze přerušit v zemi možnosti zásobování ukrajinských sil.Cílem útoků přitom nadále zůstávají i civilní objekty jako školy, nemocnice, obytné domy či dopravní infrastruktura. Rusko se tím podle Britů snaží „oslabit odhodlání Ukrajinců“ a nadále se soustředí na klíčové přístavy jako Oděsu, Cherson a Mariupol.

Čtvrtek, 11:00: Ukrajinské síly ostřelovaly dvě vesnice v ruské Belgorodské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, uvedl oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Upřesnil, že útok si nevyžádal oběti na životech ani zranění. „Ukrajina ostřeluje Žuravljovku a Něchotějevku. V Něchotějevce byl zničen dům a garáž. Oběti mezi civilním obyvatelstvem nejsou,“ uvedl gubernátor.

Ruská strana Ukrajinu od začátku současné války obvinila z několika útoků na svém území. Minulý měsíc jí například přiřkla zodpovědnost z útoku na sklad paliva v Belgorodu a ostřelování několika vesnic, které se nacházejí u hranice. Ukrajinští představitelé zodpovědnost za tyto útoky odmítají, nebo je nechtějí komentovat.

Čtvrtek, 10:00: Ukrajinští vojáci bránící rozsáhlé mariupolské ocelárny Azovstal údajně nabídli ruským silám, že propustí civilisty, kteří se v areálu ukrývají, pokud za ně dostanou potraviny a léky.  Tvrdí to ruská agentura RIA Novosti. Agentura se přitom odkazuje na informace od nejmenovaného představitele ruského štábu pro operaci u Azovstalu. Kyjev se ke zprávě zatím nevyjádřil. Ocelárny Azovstal jsou v Mariupolu poslední baštou ukrajinského odporu.

V útrobách obrovského metalurgického komplexu se ukrývají stovky ukrajinských obránců a také desítky až stovky civilistů. Rusové na ně podle Kyjeva nepřestávají útočit, přestože dočasné příměří dojednané OSN v minulých dnech umožnilo několika skupinám civilistů areál opustit. Moskva situaci v ocelárnách podává tak, že civilisté jsou rukojmími ukrajinských vojáků, kteří se odmítají vzdát. Odchod civilistů totiž podmiňuje tím, že ukrajinští bojovníci složí zbraně. Kyjev naopak upozorňuje, že ruská strana pokračuje s útoky, což znemožňuje bezpečnou evakuaci lidí.

„Nacionalisté drží v průmyslovém komplexu civilní obyvatele, pro které ruská vojska otevírají humanitární koridory,“ napsala dnes agentura RIA Novosti a ukrajinské vojáky obvinila, že narušují režim dočasného příměří.

Čtvrtek, 09:30: Ruská armáda provedla v Kaliningradské oblasti simulované cvičení s taktickými raketami Iskander, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Do cvičení na území ruské enklávy mezi Polskem a Litvou se zapojila více než stovka vojáků, kteří trénovali zaměřování raket na nejrůznější cíle i rychlé změny polohy odpalovacích vozidel v reakci na odvetné útoky. Podle středečního sdělení ruského ministerstva obrany ozbrojené síly trénovaly „elektronické odpaly“ raket Iskander a útoky na pomyslné cíle v podobě nepřátelských odpalovacích zařízení, letišť, chráněné infrastruktury, vojenského vybavení a velitelských stanovišť. Jednotky trénovaly také úder "v podmínkách radiace a chemické kontaminace“.

Rakety Iskander už Rusko využívá při útocích na Ukrajinu. Moskva po únorovém napadení Ukrajiny oznámila zvýšení bojové pohotovosti jaderných sil a opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. Ruští představitelé tvrdí, že jaderné zbraně země použije jen v případě ohrožení vlastní existence. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v polovině dubna varoval, že pokud Švédsko a Finsko rozhodnou o tom, že se připojí k NATO, bude muset Rusko posílit svou obranu v oblasti Baltského moře včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. Týkalo by se to právě i Kaliningradské oblasti.

Čtvrtek, 09:00: Ruské tanky, jimž odlétávají jejich horní části, jsou poslední známkou toho, že ruská invaze na Ukrajinu nejde podle plánu. Počet zničených ruských tanků od začátku ofenzivy může být i několik set. Britský ministr obrany Ben Wallace tento týden odhadl, že Rusko jich ztratilo až 580, napsal web americké televize CNN. Válečné záběry a fotografie podle expertů ukazují, že ruské tanky mají vadu, o níž západní armády ví už po desetiletí a mluví o ní jako o „efektu čertíka v krabičce“. Podle expertů měla Moskva tento problém předvídat.

Problém tkví ve způsobu skladování munice v tancích. Na rozdíl od západních vozidel ruské tanky svoji munici vozí v dělových věžích, kvůli čemuž jsou velmi zranitelné. I nepřímý zásah totiž může způsobit řetězovou reakci a následnou explozi celého zásobníku o až 40 střelách. Tlaková vlna takového výbuchu může být dost silná na to, aby vystřelila věž tanku do výšky dvoupatrového domu. „Pozorujeme vývojovou vadu ruských tanků,“ uvedl Sam Bendett z programu ruských studií při výzkumném centru Nová americká bezpečnost. „Každý úspěšný zásah… způsobí vznícení munice a následnou ohromnou explozi, která doslova odpálí věž,“ řekl.

„Tato vada dělá z tankové posádky, která běžně čítá tři muže, velmi snadný terč,“ popsal Nicholas Drummond, obranný analytik, který se specializuje na pozemní boj, a bývalý britský armádní důstojník. „Když se nedostanete v první sekundě ven, jste nahraní,“ řekl. Vada se dostala do povědomí západních armád během první a druhé války v Perském zálivu v letech 1991 a 2003, kdy množství iráckých tanků T-72 ruské výroby potkal stejný osud - věže odstřelené od korby tanku po zásahu protitankovou střelou.

Čtvrtek, 08:23: Spojené státy poskytly ukrajinské armádě informace od zpravodajců, které jí pomohly zabít některé z ruských generálů padlých ve válce na Ukrajině, řekli nejmenovaní vysoce postavení američtí činitelé deníku The New York Times. Toto předávání poznatků je podle listu ukázkou širší snahy vlády prezidenta USA Joea Bidena poskytovat Ukrajině hlášení o dění na bojišti „v reálném čase“.

„Spojené státy se zaměřují na poskytování polohy a dalších údajů o mobilním velitelství ruské armády, které se často přesouvá,“ píše NYT. „Ukrajinští důstojníci tyto geografické informace dávaly dohromady s vlastními poznatky… a prováděly dělostřelecké údery a jiné útoky, které zabily ruské důstojníky,“ pokračuje deník.

Kolik ruských generálů bylo zabito na základě informací od Američanů, zdroje NYT nespecifikovaly. Ukrajinští představitelé uvádí, že se obráncům od začátku invaze podařilo zlikvidovat asi tucet ruských generálů, což analytici považují za velmi vysoké číslo. NYT napsal, že ne všechny útoky vychází z podkladů dodaných Američany.

yyy

Středa, 22:00: Podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka pokračovala snaha o evakuaci civilistů z přístavu Mariupol, který je - s výjimkou tamních oceláren Azovstal - obsazený ruskými invazními silami. Odchod civilistů z bojové zóny nicméně podle Ukrajiny ztěžují pokračující útoky ruských vojsk. Moskva z průtahů viní ukrajinské bojovníky.

List Ukrajinska pravda uvedl, že ruské jednotky do oceláren Azovstal už pronikly. Podle ukrajinského generálního štábu, se ale ruským vojákům nedaří zničit ukrajinské jednotky v rozsáhlém hutním areálu. Starosta Mariupolu řekl, že na místě se odehrávají těžké boje. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že Mariupol je již zcela pod kontrolou ruských sil, ačkoliv Kyjev tvrdí, že v částech města nadále kladou odpor ukrajinští obránci. Šojgu přitom znovu poznamenal, že Moskva považuje vozidla převážející zbraně od zemi NATO za legitimní cíle.

Agentura AP oznámila, že podle jejího vyšetřování zemřelo při březnovém ruském bombardování divadla v Mariupolu téměř 600 osob, což je takřka dvojnásobek do této chvíle uváděných obětí. (ceskenoviny)

Středa, 14:38: Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se ruský prezident Vladimir Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku. Na možnost, že by se tak mohlo stát, upozornila tento týden americká televizní stanice CNN. Peskov zároveň podle Interfaxu popřel, že v tento den Rusko vyhlásí všeobecnou mobilizaci.

Impozantní vojenskou přehlídkou v Moskvě i v dalších městech Rusko 9. května tradičně slaví porážku nacistického Německa v roce 1945. V médiích se spekuluje, že Putin letos využije této příležitosti k oznámení vojenských úspěchů ve válce na Ukrajině, nebo naopak poukáže na eskalaci konfliktu a bude hovořit o potřebě většího nasazení. Oficiální vyhlášení války by mu podle CNN umožnilo mobilizaci záložníků a odvody branců. Moskva konflikt na Ukrajině nenazývá slovem „válka“, a místo toho používá označení „speciální vojenská operace“.

„Ne, je to nesmysl,“ odpověděl Peskov na otázku novinářů, zda se Rusko chystá Ukrajině vyhlásit válku. Záporně odpověděl i na dotaz, zda má cenu přikládat význam zprávám západních médií, že Rusko může 9. května vyhlásit mobilizaci.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že vojenská přehlídka se 9. května uskuteční ve 28 ruských městech. Zúčastní se jí asi 65 000 lidí, přes 460 letounů a zhruba 2400 dalších exemplářů armádní techniky. Na konci dubna Kreml uvedl, že na letošní přehlídku Rusko nepozve zahraniční představitele.

Zpravodajská služba ukrajinského ministerstva obrany na facebooku varovala, že by Rusko mohlo svoji vojenskou přehlídku uspořádat i v ukrajinském Mariupolu. Ten je od začátku března v obležení ruských sil a Moskva tvrdí, že ho Rusové mají pod kontrolou, přestože ukrajinská strana to popírá. Do zničeného Mariupolu podle informací ukrajinské rozvědky dorazil Sergej Kirijenko, náměstek personálního šéfa Putinova úřadu, který má za úkol ve městě připravit na 9. května „slavnostní události“. (čtk)

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].